GLOSA / Hnutí Andreje Babiše rádo razí heslo o tom, jak máme nejhorší vládu všech dob. Jenže kdykoli vydá Český statististický úřad nějaká nová data, ukazuje se, jak velká je to lež. Nejnovější údaje o tom, že meziroční míra inflace byla 2,4 procenta, jsou dobrou zprávou. Inflace se vrací do inflačního pásma České národní banky (ČNB). Přeloženo, ekonomika se začíná vracet do normálu. Dokonce o něco rychleji, než se čekalo. Růst HDP totiž nabírá na síle.

Podle současných opozičních politiků slyšíme nářky o bídě, drahotě a lidech téměř umírajících hladem. Zvláště aktivní jsou zejména představitelé obou okrajů politického spektra. Údajně druhá nejlepší ministryně financí (po Andreji Babišovi, neb ten se v hnutí ANO rovná Bohu) Alena Schillerová to předvedla svým komentářem k údajům o inflaci. V pondělí totiž zveřejnil Český statistický úřad data o vývoji inflace za rok 2024. Nejsou skvělá, ovšem dá se říct, že mírně překonala očekávání. Pokud se vrací inflace do takzvaného tolerančního pásma České národní banky, je to pro ekonomiku jednoznačně dobrá zpráva.

Dále čtěte

Schillerová nastínila vývoj v Česku po návratu ANO k moci, servilní moderátor Kulidakis byl blahem bez sebe

KOMENTÁŘ / Místopředsedkyně hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová vystoupila v podcastu Chuť…

Ne ovšem pro Schillerovou. Ta se na sociální síti X nechala slyšet, co vše je špatně. Přitom ale pouze umně žongluje s čísly, a občas i zalže. „Potraviny meziročně zdražily výrazně více než většina jiných položek,“ tvrdí například. Jenže statistici uvádějí: „Protisměrně, tj. na snižování cenové hladiny, působil vývoj cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.“ A skutečně, potraviny meziročně z míry inflace ubraly asi 0,4 procenta. Při inflaci 2,4 procenta je to poměrně dost.

Inflace je pro ekonomiku zdravá

Schillerová totiž úmyslně přehlíží věc, kterou znají studenti ekonomie již při nástupu ke studiu. Totiž že pokud má být ekonomika zdravá, inflaci potřebuje. Asi největším strašákem pro ekonomy je deflace. Dlouhodobě totiž dokáže ekonomiku výrazně poškodit. Má totiž schopnost zcela eliminovat zisky firem i jejich tržby. Proto se většina odborníků přiklání raději k tomu udržovat mírnou inflaci, která deflaci zabrání. Proto si ČNB stanovila svůj inflační cíl na 2 procenta. Pokud je inflace nižší, snaží se působit na její růst, pokud je vyšší, naopak se ji snaží brzdit.

Průměrná roční inflace byla 2,4 procenta. S tím je centrální banka pravděpodobně spokojena a bude se snažit tento stav udržet. „Ačkoli centrální banka na důsledky těchto šoků reaguje (změny inflace, pozn. red.), není možné ani makroekonomicky smysluplné, aby vracela inflaci k cíli okamžitě. Přirozenou kolísavost inflace zachycuje toleranční pásmo o šíři jednoho procentního bodu oběma směry okolo inflačního cíle,“ píše ČNB k inflačnímu cíli na svých stránkách. Ač to vypadá paradoxně, mírná inflace je prospěšná i pro spotřebitele. Ekonomice totiž pomáhá k růstu.

Dokonce i mírné zvýšení inflace v prosinci – na 3 procenta – je svým způsobem dobrá zpráva. Je to jev poměrně obvyklý. Má jednoduchý důvod, obchodníci se snaží využít vyšší vánoční poptávky a často mírně zdražují. Mají tak prostor pro povánoční slevy. A vzhledem k datům o rekordních tržbách během Vánoc v roce 2024 je vysvětlení jednoduché. Spotřebitelé měli k dispozici dostatek prostředků, aby toto zvýšení cen akceptovali. Pokud jsou rekordní tržby v nejdražším období roku, na „Fialovou bídu“ to vskutku nevypadá.

Potraviny jdou proti inflaci

Celkovou míru inflace vypočítávají ekonomové jako průměr jednotlivých částí takzvaného spotřebního koše. To je jakási simulace průměrného chování spotřebitele. Ale jsou v něm i položky, které si běžně domácnosti nekupují. Některé části působí na růst inflace, jiné naopak ubírají. Přes lživé výkřiky Schillerové statistická dat ukazují, že je to jinak. Právě potraviny byly totiž jedinou částí spotřebního koše, která působila proti růstu inflace. Jinak řečeno, jejich cena rostla pomaleji než průměrná míra inflace.

Pokud chce tedy hnutí ANO tvrdit, že máme nejdražší potraviny v historii, má nejspíše pravdu. Ale ono to ani jinak nejde. Protože všechny ekonomiky udržují mírnou (nebo nemírnou) inflaci, ceny prostě stále stoupají. Ovšem s tím samozřejmě rostou i platy. Každý rok se cenová hladina zvýší o dvě tři procenta. Logicky to znamená, že ceny jsou také vyšší. Ovšem je to normální a pro ekonomiku jednoznačně zdravé.

Možná nebýt Andreje Babiše a jím zařízeného skokového nárůstu peněz v ekonomice, byli bychom na tom dnes lépe. Jenže jeho snaha nakoupit si hlasy důchodců, ale i dalších skupin prostě spustila to, co musela. Více peněz mezi lidmi totiž znamená zvýšení poptávky. A jak na to reaguje trh? Zvýšením cen. A tedy inflací.

A ještě jedna malá douška k inflaci. V roce 2022 z řady objektivních důvodů poskočila inflace na 15,1 procenta. Je to skutečně druhý nejhorší výsledek od roku 1993. A kdo že má ten úplně nejhorší? No ano, idol Motoristů sobě Václav Klaus právě v roce 1993. Po celých osm let jeho vlády se inflace držela nad deseti procenty. Nejnižší inflaci měla vláda Bohuslava Sobotky. Ta v době ekonomického růstu dokonce balancoval na hraně deflace.

Když se pak naplno ujalo vlády hnutí ANO, inflace začala růst. Podotkněme, že stále při poměrně velkém růstu ekonomiky. Nakonec se zvýšila o více než tři procentní body. V roce 2023 se inflace po skoku nahoru vrátila zhruba na úroveň Klausových vlád a v loňském roce zhruba na úroveň roku 2018. Tedy na stejné číslo, jako měla inflace, než začala pod taktovkou Babiše růst.