Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/geralt
FOTO: Pixabay/geralt
Odborníci připouštějí, že hypotéza úniku nového koronaviru z laboratoře v čínském Wu-chanu rozhodně není vyloučená. Politické tlaky však zatím bránily v jejím věcném vyšetření.
S blížícím se termínem zveřejnění závěrů vyšetřování amerických tajných služeb ohledně možného úniku viru covid-19 z laboratoře ve Wu-chanu téma znovu zaplňuje stránky světových médií. Prošetření nařídil v květnu nový americký prezident Joe Biden. Vedoucí týmu WHO Peter Ben Embarek, který byl na začátku roku vyslán do Číny, aby vyšetřil okolnosti vzniku současné pandemie v místě prvotního rozšíření, poskytl začátkem srpna dánským médiím rozhovor, v němž potvrdil, že delegace byla během pobytu ve Wu-chanu vystavena značnému politickému tlaku. V interview mimo jiné popsal „boje“ členů týmu s čínskou stranou ohledně toho, zda mají možný únik z laboratoře zahrnout do závěrů svého vyšetřování jako jednu z platných hypotéz určených k dalšímu prošetření. Závěrečná zpráva WHO nakonec tuto možnost vyloučila jako „vysoce nepravděpodobnou“. Nyní však stále častěji zaznívá i od samotného Embareka, že vyloučení této hypotézy bylo chybou.
Politické tlaky na odborníky z WHO
Vše nasvědčuje tomu, že to nebyla jen „chyba“, ale že takové rozhodnutí bylo učiněno na přímý nátlak čínské strany. Embarek v rozhovoru řekl, že „až do poslední chvíle probíhaly diskuse o tom, zda to (tj. hypotézu o úniku z laboratoře) zahrnout, nebo ne“. S mnohem větší otevřeností než kdy dříve také popsal represivní přístup čínské strany, která tým WHO k reálnému vyšetřování prakticky nikdy nepustila:
Měli bychom vyšetřit hypotézu úniku z laboratoře, a to z několika důvodů. Jedním z nich je chování čínské vlády. Snažili se nám zabránit, abychom se při vyšetřování tímto směrem ubírali. My nemůžeme vědět, zda to bylo prostě proto, že se snaží mít narativ pod vlastní kontrolou, anebo proto, že něco tají.
Podezřelou okolností se zdá být zejména to, že se inkriminovaná laboratoř ve Wu-chanu 2. prosince 2019 náhle přestěhovala. Toto datum zhruba odpovídá začátku šíření nového koronaviru a prvním přenosům z člověka na člověka. Podle Embareka je jednou z nejpravděpodobnějších verzí původu nemoci hypotéza, podle níž došlo k přenosu infekce při neopatrném sbírání vzorků (z netopýrů) v terénu. Za stále pravděpodobnější tuto hypotézu považuje narůstající počet odborníků, což již v květnu vedlo prezidenta USA k zahájení nového vyšetřování. V červenci poté označil vyloučení hypotézy úniku z laboratoře za „předčasné“ i sám generální ředitel WHO Adhanom Ghebreyesus Tedros, který zároveň vyzval čínskou vládu k větší transparentnosti a umožnění přístupu přímo k datům, nikoli jen k jejich interpretaci čínskými odborníky, jako se to dělo během jarní návštěvy mise WHO v Číně. V USA dokonce nedávno vyšla kniha nazvaná Následné otřesy: Pandemická politika a konec starého světového řádu, v níž autoři Thomas Wright a Colin Kahl popisují „šok“ mezi čelními představiteli WHO po prvním zveřejnění závěrů vyšetřovacího týmu, jenž možnost úniku z laboratoře bez dalšího vyloučil jako „nanejvýš nepravděpodobnou“, přestože evidentně neměl přístup k žádným datům nebo důkazům, které by tuto možnost skutečně vyvracely.
Čína však další vyšetřování rezolutně odmítá a odborníci se shodují na tom, že s ubíhajícím časem je stále méně pravděpodobné, že by se podařilo přinést nějaké jednoznačné důkazy. Jisté je jen to, že čínská vláda dělala od počátku vše pro to, aby byly zameteny veškeré stopy, které by mohly vést k jasným závěrům – ať už by byly jakékoliv. Dvěma v současnosti nejpravděpodobnějšími variantami jsou přímý přenos na člověka při odběru vzorků a nehoda v laboratoři.
Státní propagandistické médium Global Times a oficiální představitelé čínského státu však na internetu tyto názory odmítají jako nepřátelské spekulace, které nejsou podloženy žádnými přímými daty a důkazy, zatímco čínská strana mezinárodnímu společenství včetně WHO systematicky brání v přístupu k nim. Pro Čínu by totiž jakýkoli jasný závěr byl nepříznivý. Jak píše The Economist:
Čína evidentně nechce, aby byl únik z laboratoře vyšetřován; to však neznamená, že o nějakém úniku ví. (…) Nabízí se vysvětlení, že ve skutečnosti nestojí o žádnou definitivní odpověď na otázky (ohledně možného původu viru). Hygienicky nezabezpečené tržiště, neopatrný lovec netopýrů nebo jeskyňář, který měl prostě smůlu, by sice nebyly tak strašné z hlediska viny jako zdroj (infekce) ze státní laboratoře. Ale jakákoli definitivní odpověď ohledně původu s největší pravděpodobností nebude na Čínu vrhat dobré světlo, pokud se tedy nenajde někdo jiný, na koho bude možné vinu svalit.
Dobrá vláda chyby nedělá
Najít jiného viníka je právě to, o co se Peking od počátku pandemie snaží. V poslední době, zjevně v souvislosti s blížícím se koncem amerického vyšetřování, čínská strana zesiluje své dezinformační úsilí. Jeho primárním cílem je, aby si pekingská vláda zachovala tvář a legitimitu v očích obyvatel vlastní země. V posledních letech však propaganda čím dál více překračuje hranice samotné Číny. Důvodem může být, že občané ČLR mají, byť omezený, přístup k zahraničním médiím a sociálním sítím, které jsou v Číně blokované, na druhé straně pak snaha oslovit část veřejného mínění i mimo ČLR. Z reakcí na sociálních sítích je přitom zřejmé, že se to alespoň částečně daří.
Čínská propaganda a účty, které jsou často vytvořeny přímo za účelem jejího šíření, pracuje se dvěma hlavními argumentačními liniemi. První z nich je kritika USA za „nezvládnutí pandemie“, což se při srovnání dat z ČLR a z USA jeví jako relevantní argument. Čína však „úspěchu“ ve své „zero covid“ strategii dosáhla za cenu rozsáhlých lockdownů, omezování a často brutálního porušování základních práv občanů, přičemž není jisté, zda tato strategie bude do budoucna udržitelná, protože mnohé země (např. Vietnam nebo Austrálie), které se zpočátku díky rychlému uzavření zdály být v boji proti covidu úspěšné, již nyní uznávají, že držet případy na nule je bez hermetického uzavření a trvalé přísné kontroly velmi obtížné.
Druhou linií, na níž staví čínská oficiální i neoficiální propaganda, je pak linie vysloveně dezinformační. Čínští představitelé (jmenovitě kontroverzní mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien) volají po „vyšetřování úniku viru z laboratoře ve Fort Detricku“. V centru pozornosti čínských dezinformačních médií, k nimž se připojila i státní média v čele s Global Times a ústřední televizí CCTV, stojí vojenská biologická laboratoř, v níž od padesátých let probíhal výzkum v oblasti biologických zbraní a donedávna zde běžel médiím známý program na výzkum smrtících bakterií a virů, např. eboly nebo neštovic. Čínská státní televize CCTV nedávno odvysílala „investigativní reportáž“ nazvanou „Temná historie Fort Detricku“, v níž poukazuje na to, že v roce 2019 byl výzkum nebezpečných biologických činitelů na nějaký čas zastaven. Videa obviňující americkou vojenskou laboratoř ze „skrývání tajemství ohledně covidu“ se ostatně již několik týdnů šíří po internetu a stojí za nimi zpravidla právě oficiální čínská média a jejich účty na sociálních sítích.
Dezinformační mlha
K šíření nepodložených spekulací či přímo úmyslných dezinformací slouží kromě oficiálních účtů, jež jsou nyní na západních sociálních sítích povinně označeny jako „China state-affiliated media“, také rozsáhlá síť profilů na sociálních sítích, z nichž jen zlomek jsou skutečně autentičtí uživatelé. Velká část takových účtů je založená speciálně za tímto účelem, často s počítačově vygenerovanými jmény i profilovými fotografiemi, nebo se jedná o delší dobu nepoužívané účty, které byly pro tyto účely „převzaty“. V minulosti již bylo zdokumentováno několik takových sítí účtů, které se často zaměřují na šíření konkrétního obsahu. Typickým příkladem je případ údajného švýcarského lékaře jménem Wilson Edwards (to, že nejde o typické švýcarské jméno, ponechme stranou), který měl v červenci na svém později smazaném facebookovém profilu zveřejnit odsuzující kritiku záměru WHO podpořit druhé kolo vyšetřování ve Wu-chanu. Jeho kritiku poté začaly sdílet stovky dalších účtů a také oficiální čínská média. Většina těchto účtů přitom působí podezřele – například mají evropská jména, ale zemi původu v jižní nebo jihovýchodní Asii – a některé byly založeny až v den zveřejnění „Edwardsova postu“. Jak facebookový, tak i twitterový účet na toto jméno byl rovněž založen v den zveřejnění. Definitivním potvrzením tohoto podvodu bylo vyjádření švýcarských úřadů, že žádný občan tohoto jména není ve Švýcarsku evidován.
Vedle dezinformací je velkým problémem při pátrání po původu viru také politizace tématu. Právě tyto dva faktory zpočátku bránily vědcům, aby se začali vážněji zabývat teorií úniku z laboratoře. Jak napsala Naomi Oreskes pro server Scientific American, tato možnost ve skutečnosti není „totálně iracionální“, ale problém je v tom, kdo tyto teorie nejčastěji šíří. V americkém kontextu to kromě někdejšího prezidenta Donalda Trumpa je „typ lidí, kteří šíří dezinformace ohledně (amerických) prezidentských voleb v roce 2020 a změnách klimatu (které sám Trump označil za hoax)“. Spojení hypotézy o úniku z laboratoře s lidmi, kteří odmítají nosit roušky či nechat se očkovat, kteří považují upozorňování na klimatické změny za konspiraci nebo kteří aktivně šíří teorie o spiknutí mocných, dodává celé kauze problematický kontext. Nicméně zatímco myšlenka, že Čína virus záměrně vyvinula a záměrně vypustila do světa, je rozhodně v rovině různých konspiračních teorií, možnost lidské chyby, jež způsobila nechtěný únik viru do lidské populace, se jeví jako zcela reálná, byť zatím nedoložená.
Převzato ze serveru Sinopsis.cz.
