Washingtonský kardinál Theodor E. McCarrick, který byl kvůli dlouholetému sexuálnímu zneužívání nakonec vyloučen z duchovního stavu, se v době, kdy ještě zastával svoji funkci arcibiskupa snažil, obměkčit řadu vedoucích osobností katolické církve finančními dary. Mezi adresáty jeho finančních darů byli i dva bývalí papežové a řada biskupů. Zprávu přinesl 27. prosince The Washington Post a je potvrzena i z církevních kruhů. Hodnostář si tak zřejmě jistil svou pozici zpochybňovanou přicházejícími zprávami o jeho deliktech.
Podle zjištění listu je z osobních svědectví a z finančních záznamů patrné, že McCarrick peníze během dvou desetiletí čerpal z účtu nazvaného „Arcibiskupský speciální fond“ washingtonské arcidiecéze (kde byl arcibiskupem od roku 2001 do roku 2006). Přestože většina ze šesti milionů dolarů, které fond získal za téměř dvě desetiletí, šla na charitativní účely, dostalo se také na dary pro mnoho kněží a více než 60 kardinálů a arcibiskupů.
Problém je v tom, že někteří z těchto duchovních se přímo podíleli na vyhodnocování zpráv o McCarrickových deliktech. Během zmiňované doby doby poslal McCarrick papeži Janu Pavlovi II. 90 tisíc dolarů a papeži Benediktovi XVI. 291 000 dolarů z účtu, nad kterým nebyla dostatečná kontrola. Peníze na něj přicházely od vlivných dárců, například od sestry prezidenta Donalda Trumpa Maryanne Trump Barryové, spisovatelky Mary Higgins Clarkové, Johna B. Hesse, generálního ředitele ropné společnosti Hess Corp. a od nadace, kterou provozuje Francis Rooney, politik a bývalý velvyslanec USA ve Vatikánu.
Arcidiecéze na článek reagovala sdělením, že „prostředky na účtu pocházely z darů zaslaných osobně panu McCarrickovi, aby s nimi na základě vlastního uvážení naložil. Během svého působení ve Washingtonu přispěl pan McCarrick mnoha charitativním a náboženským organizacím a členům církevního vedení.“
Zveřejnění těchto finančních záležitostí přichází v době, kdy má Vatikán vydávat zprávu o tom, jak nyní již bývalý americký kardinál stoupal na žebříčku hierarchie. McCarrick, kterému je nyní 89 let, byl propuštěn z duchovního stavu a zbaven všech titulů a žije ve františkánském klášteře v Kansasu.
V krátké prezentaci 11. listopadu během každoročního podzimního shromáždění americké biskupské konference bostonský kardinál Sean P. O’Malley sdělil biskupům shromážděným v Baltimoru, že Vatikán brzy zveřejní fakta o McCarrickově vzestupu. Důležité je, že mu v kariéře nebránilo ani to, že na jeho zapletení do sexuálního zneužívání mnoho lidí stále poukazovalo celé roky. Podle svědectví McCarrick zneužíval nezletilé a také seminaristy po desítky let.
O´Malley biskupům řekl, že činitelé ve Vatikánu shromáždili ohledně McCarricka „rozsáhlý dokument“, který se překládá do italštiny a bude předložen papeži Františkovi. Čekalo se to už na konci tohoto roku, ale zpráva se prý dále doplňuje o nové informace.
Zprávy o těchto manévrech s financemi pobouřily veřejnost, která už je tak dost podrážděná samotným faktem mnohaletého zneužívání a jeho krytí na nejvyšších místech.
„Proč si biskupové dávají navzájem finanční dary?“ napsala na Twitteru prezidentka Trinity Washington University Patricia McGuireová. „Ten skandál nebere konce. Prostě děsivé.“
Protestovala také proti poznámkám mluvčího státního sekretáře Vatikánu kardinála Pietra Parolina, že takové finanční dary jsou „běžné“ a že „posílání a přijímání těchto darů je během vánoční sezony obvyklé, a to i mezi biskupy, jako znamení ocenění za práci prováděnou ve službě univerzální církve a pro Svatého otce“.
Současné události jsou vážné kvůli tomu, že vychází najevo, že nešlo jen o nějaké selhání jednotlivců, ale že vadný je celý systém. Na zneužívání i jeho krytí se podílelo příliš dlouho příliš mnoho lidí a týkalo se i nejvýše postavených osob v hierarchii. Na upozornění „zdola“, že se dějí hrozné věci, se v Římě nebral ohled. Pověsti o „gay lobby“, která má věci bezpečně pod kontrolou, dostávají velmi konkrétní podobu. Že nejde jen o nějaké pověsti, je patrné i z mnoha výroků, které o stavu vatikánských úřadů vyřkl současný papež.
Dá se už docela dobře rekonstruovat konkrétní podoba spolčení, které je tvořeno lidmi, kteří na sebe navzájem něco vědí, drží se vzájemně v šachu a současně si pomáhají v kariéře. A padají konkrétní jména. Do této atmosféry přicházejí i papežové jako outsideři, pro které je obtížné problém řešit. To se také považuje za jeden z důvodů rezignace papeže Benedikta XVI., který si uvědomil, že na tento boj už nemá energii. Na jeho náhledy se ostatně nebral ohled už v době, kdy byl jako kardinál hlavou významné Kongregace pro nauku víry. Přesto existovaly síly, které měly větší vliv a využívaly i oslabení Jana Pavla II. v době jeho postupující nemoci. Někteří komentátoři už hovoří o tom, že situace je stejně vážná jako v době před vypuknutím reformace, a mluví se i o možnosti schizmatu.
Problémem není samotné jednání některých duchovních, ale otřesení celé autority a je těžké odpovědět na to, jak se takové věci mohly dít přinejmenším několik desetiletí. Podobné kauzy nejspíš probíhaly i dřív, ale v informační společnosti je těžké něco utajit a moderní média tady mohou sehrát podobnou úlohu, jakou v době reformace sehrál právě vzniklý knihtisk. Je velmi obtížné něco skrývat a není možné kritiky nějak postihnout. Církev má teď sice největší počet členů ve své historii, ale současně prožívá krizi, jejíž následky nelze odhadnout.
