Vladimir Putin má již dlouho pověst mistra informační války. V uplynulém desetiletí se jeho využívání sociálních médií a agresivní propagace falešných narativů ukázaly jako klíčové pro řadu přelomových úspěchů, jako bylo obsazení Krymu v roce 2014 nebo zvolení Donalda Trumpa v roce 2016. O to překvapivější je současný stav.
„Vzhledem k tomu, že Putinova invaze na Ukrajinu trvá necelé dva týdny, je již jasné, že informační válka byla definitivně prohrána,“ míní v článku na Atlanticcouncil.org Anders Åslund z Stockholm Free World Forum.
Většina členů mezinárodního společenství hlasitě odsoudila ruskou agresi. „Putinova invaze zjevně Rusko otrávila způsobem, kterému nedokázala čelit ani jeho impozantní dezinformační mašinérie,“ píše Åslund. Přišly bezprecedentní sankce, mnoho největších světových společností s Ruskem přerušilo veškeré styky. I dříve spolehliví partneři, jako je Čína, se na stranu Kremlu nestaví nijak vášnivě. Falešným ruským narativům se v mezinárodních médiích nedostává moc prostoru a řeči o ukrajinských „neonacistech“ a „narkomanech“ budí posměch. Je to porážka. Jak na to Putin reaguje? Pouští se do zoufalého boje o záchranu svého vlivu na domácí ruské publikum.
„Během prvních deseti dnů války Moskva zakázala Facebook a Twitter, zavřela většinu zbývajících nezávislých médií v zemi a zavedla nové drakonické zákony slibující dlouhé tresty vězení pro každého, kdo se odváží zpochybnit orwellovskou stranickou linii Kremlu týkající se války na Ukrajině.“
Proč Putin po letech úspěchů nyní informační válku tak zásadně prohrává? „Jedním z klíčových rozdílů mezi současnou válkou a ruskou invazí v roce 2014 je přítomnost velkého počtu mezinárodních zpravodajů na Ukrajině. Především díky politice Bidenovy administrativy, která soustavně zveřejňovala podrobnosti o Putinových plánech invaze, věděl pozorující svět s dostatečným předstihem, že se možná schyluje k velkému konfliktu. V důsledku toho se koncem roku 2021 začali na Ukrajině shromažďovat zástupci mezinárodních médií. Počátkem února bylo mnoho špičkových kyjevských hotelů plných novinářů a kameramanů z celého světa. Kvůli tomuto přílivu se reportéři ve velkém počtu vydali také do regionálních hlavních měst, jako je Charkov, Lvov, Mariupol a Oděsa.“
Světová média vidí situaci na místě a nejsou odkázána jen na „pozorování“ z moskevských kanceláří a několik málo zpravodajů v Kyjevě.
„Západní novináři, kteří se na Ukrajinu sjížděli v měsících předcházejících vypuknutí válečných akcí, byli do značné míry zbaveni ruských předsudků a brzy začali nově definovat mezinárodní zpravodajství o této zemi. A co je důležité, nebyli nijak zavázáni Kremlu, na rozdíl od moskevských zpravodajů, kteří si musí zajistit ruskou státní akreditaci, pokud si chtějí udržet práci… Každý zpravodaj, který řekne nepohodlnou pravdu, se vystavuje riziku vyhoštění, jako se to stalo Luku Hardingovi z deníku The Guardian a Sarah Rainsfordové z BBC. Tváří v tvář reálné hrozbě ztráty živobytí se mnoho moskevských zpravodajů dopouští autocenzury a rychle se naučí vyhýbat tabuizovaným tématům.“
Na Ukrajině je sice mediální prostředí stále ovládáno zájmy oligarchů a je náchylné k zaujatému zpravodajství, ale je zcela vzdálené přísné státní cenzuře ruských médií kontrolovaných Kremlem.
To je ale podle Åslunda jen jedna příčina drtivé porážky Ruska v informační válce: „Nejdůležitějším jednotlivým faktorem zůstává zásadní slabost Putinova vlastního narativu. Jeho tvrzení, že vymýtí ‚nacismus‘ v zemi s židovským prezidentem, kde krajně pravicové strany trvale dosahují v průzkumech nízkých jednociferných čísel, je samozřejmě absurdní. Aby toho nebylo málo, válečné zločiny spáchané jeho jednotkami na Ukrajině znechutily celý svět. Zatímco Putin se stal vyvrhelem, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal globálním hrdinou.“
Neizoluje se a nenutí kolegy a zástupce médií sedět na opačném konci desetimetrových stolů. Výrazně se na sociálních sítích projevuje ministr zahraničí Dmytro Kuleba, stejně jako ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. Ukrajinská armáda pravidelně aktualizuje své informace a vydává jasná a ucelená sdělení. Podporovaná Ukrajinská občanská společnost slouží jako neformální informační armáda, která zveřejňuje věrohodné aktuální informace o vojenských akcích a ruských zvěrstvech.
Putin může ještě dosáhnout dočasné vojenské nadvlády nad Ukrajinou použitím drtivé síly, ale infoválka je již prohraná.