Europoslankyně Markéta Gregorová FOTO: Pirátská strana / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Pirátská strana / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ruští nezávislí novináři v Evropě, které Kreml považuje za cizí agenty, by se mohli ze strany Evropské unie dočkat podpory. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) chce Komisi představit k projednání projekt, který by měl zlepšit podmínky pro fungování nezávislé žurnalistiky v Rusku. Také podle europoslankyně Markéty Gregorové je proudění informací směrem k Rusům uzavřeným v propagandistické mašinérii, ale i od novinářů znalých ruských reálií směrem do Evropy, extrémně důležité.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová řekla pro server iRozhlas.cz, že hledá způsoby, jak by mohla ruské nezávislé novináře sídlící v Evropě podpořit. Na jejich provoz a techniku chce uvolnit evropské finanční prostředky. Nejedná se ovšem pouze o finance, ale také například o přidělování oficiálního statusu. Tento aspekt totiž řeší jednotlivé státy, takže by byl společný postup přínosem.
Rádio svobodné Rusko už na jaře?
Projekt chce Jourová nazvat Rádio svobodné Rusko a ráda by ho zahájila již letos na jaře. Jeho spuštění záleží především na Evropské komisi, řekla deníku FORUM 24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která souhlasí, že je potřeba novinářům v Rusku pomoci. Proudění informací směrem k Rusům uzavřeným v propagandistické mašinérii, ale i od novinářů znalých ruských reálií směrem do Evropy, je podle ní extrémně důležité. „My jako Evropský parlament můžeme iniciativu podpořit rezolucí, o čemž se bude bavit s kolegy v rámci frakce pro příští, březnové, plénum,“ dodala.
„Výsledná podoba podpory stojí z velké části na Komisi, která má rozpočtové možnosti,“ uvedla Gregorová s tím, že samozřejmě záleží na jednotlivých parametrech, tedy jak by probíhal výběr jednotlivých novinářů, jak vysoká by byla případná finanční pomoc či jestli by jim byla poskytnuta oficiální víza či pobytová a pracovní povolení, na základě kterých by se mohli začlenit do normálního pracovního procesu v dané zemi. „Především poslední bod vnímám jako zásadní pro jejich skutečné osamostatnění se a nezávislost,“ řekla.
Jourová pravděpodobně cítí minimálně v rámci Komise podporu, jelikož o projektu začala hovořit do médií, předpokládá Gregorová. Je podle ní ale možné, že ne všechny státy budou s jednotným přístupem k ruské nezávislé žurnalistice souhlasit. „V tomto případě ale není potřeba jednomyslnosti,“ upozornila. Pokud by totiž měli mít novináři jiné podmínky v různých evropských státech, nejspíš by se přesunuli tam, kde budou moci nezávisle pracovat, a byla by to ztráta jen pro daný členský stát.
Západ platí protiruskou propagandu
Sama Gregorová vidí v projektu dvě potenciální rizika. „Jedno je větší zacílení na tyto nezávislé novináře ruskými útoky – ať už kyberbezpečnostními, či propagandistickými, z čehož by mohlo hrozit i ohrožení jejich života, či života rodinných příslušníků. Druhé je samotné zneužití projektu dezinformátory k vytvoření narativu, že Západ platí protiruskou propagandu,“ vysvětlila s tím, že pro ony novináře je však právě jejich prací na takové narativy reagovat a vyvracet je, a nedá se tedy říct, že to je riziko neúnosné. „Ostatně, pokud dezinformační scéna zrovna narativ nemá, prostě si ho vymyslí,“ podotkla.
Europoslankyně také upozornila na to, že přestože jsou protiruské sankce správnou a nutnou cestou, kterou podporují i samotní nezávislí novináři, kteří z Ruska uprchli v začátcích konfliktu, jsou to právě ony a návazné finanční důvody, které jim často znemožňují účinný boj s kremelskou propagandou, když jejich práce pokračuje z mnohých evropských států.
Několik stovek ruských novinářů po začátku ruské invaze na Ukrajinu uprchlo do Evropy, odkud se snaží přinášet Rusům nezávislé informace o aktuální situaci. Usadili se většinou v pobaltských státech nebo v Amsterdamu. V holandském hlavním městě aktuálně sídlí a společně sdílí redakci list Moscow Times a ruské televize TV Rain a TV Meduza.
Šéfredaktor listu Moscow Times Andrej Šmarov, který pochází z Nizozemska, žil v Rusku od roku 1989. Informoval o tom, že díky statusu zahraničního zpravodaje mohli začít okamžitě fungovat. Ovšem finanční situace je podle jeho slov velmi obtížná. S tím souhlasí i komentátor a analytik TV Rain Mikhail Fishman. Nedostatek financí představuje zásadní problém pro fungování médií, která odchodem z Ruska přišla o veškeré příjmy a kvůli sankcím nemají nárok ani na finance z reklamy. „Sankce naprosto podporuji, ale je důležité si uvědomit, že pro nás jako nezávislá média je to velký problém. Jsme teď závislí na financích od různých institucí a jednotlivců,“ vysvětlil Šmarov.
