Reklama na Andreje Babiše a Vodňanské kuře FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš minulý týden na tiskové konferenci prozradil šokující informaci o praktikách v jeho holdingu vůči zaměstnancům. Přiznal, že ve Vodňanské drůbeži pracují lidé, kteří kontrolují poctivost práce a zda si zaměstnanci neodnáší řízky ve spodním prádle. Tiskový mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač deníku FORUM 24 řekl, že zaměstnavatelé sice mají právo na určité formy prevence, ale její výkon musí být v souladu s dobrými mravy a nesmí být ponižována lidská důstojnost.
„Možná je tam jeden policista, který má za úkol, aby když zaměstnanci něco odcizí, tam byl systém, který to hlídá,“ řekl Andrej Babiš na tiskové konferenci. „Když například ve Vodňanské drůbeži si dají nějaké zaměstnankyně řízek do kalhotek nebo do podprsenky, tak to je například jeho práce. Nebo kdyby náhodou někdo nepracoval poctivě a tak dále… Takže ten Dolejší (novinář serveru Seznam Zprávy, pozn. red.) je sprostý lhář,“ prohlásil minulý týden na tiskové konferenci v poslanecké sněmovně šéf hnutí ANO.
Deník FORUM 24 se v souvislosti s praktikami v jednom z podniků holdingu Agrofert, které předestřel Babiš, obrátil na Státní úřad inspekce práce. Ten z pochopitelných důvodů nesdělil, zda bylo Babišovo vyjádření podnětem k prošetření pracovních podmínek ve Vodňanské drůbeži, ale okomentoval zásahy do ochrany osobních práv zaměstnanců.
V první řadě úřad konstatoval, že určité formy prevence z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele zákon, konkrétně ustanovení § 248 zákoníku práce, připouští.
„Kontrola v mezích tohoto ustanovení zákona je tedy možná – typicky se bude jednat o kontrolu zavazadel zaměstnanců, vyloučena však není ani osobní prohlídka, lidově řečeno „šacování“, popřípadě i užití technických prostředků typu detektoru kovů atp.,“ řekl deníku FORUM 24 mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
Upozornil ovšem, že při realizaci tohoto oprávnění je zaměstnavatel vázán povinnostmi k ochraně osobnosti a výkon tohoto práva musí být v souladu s dobrými mravy. „Při kontrole musí být vždy zachována osobní svoboda kontrolovaného zaměstnance a nesmí být ponižována lidská důstojnost,“ vysvětlil mluvčí úřadu.
V případě porušení těchto pravidel se pak podle něj může zaměstnanec domáhat ochrany podle občanského práva a v krajním případě, pokud se to tedy týká například omezení osobní svobody, jednání násilné, jednání na hranici sexuálního útoku, i podle práva trestního. „Zásah do ochrany osobních práv zaměstnanců může představovat také sledování a kontrola pracoviště a zaměstnanců kamerovými systémy. Pokud ji zaměstnavatel použije v rozporu s právním ustanovením § 316 odst. 2 a 3 zákoníku práce, ke kontrole za účelem zamezení majetkové újmy na pracovišti,“ upozornil Kolibač.
Podle odstavce 2 zákoníku práce „zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci“.
V odstavci 3 pak stojí, že „jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění“.
„Závažným důvodem pro sledování pracoviště kamerovým systémem může být typicky například skutečnost, že na pracovišti dochází k manipulaci s vyššími finančními částkami (banka), je zde určité bezpečnostní riziko (benzinová čerpací stanice) nebo zvýšené riziko ohrožení zdraví osob nebo majetku (chemická výroba apod.),“ přiblížil Kolibač.
Samotný zájem zaměstnavatele na zamezení odnášení nebo poškozování věcí, výrobků, zboží či vybavení pracoviště podle něj není takovým závažným důvodem, když existují jiné způsoby kontroly, které představuji menší zásah do soukromí zaměstnanců, než je sledování kamerovým systémem – například osobní dohled k tomu určenými zaměstnanci nebo bezpečnostní agenturou na místě, na pracovišti, nebo výše popsaná kontrola podle § 248 zákoníku práce.
Kolibač připustil, že zaměstnavatel může provádět kontrolu i prostřednictvím najaté bezpečnostní agentury. „Z důvodu právní jistoty je doporučeno stanovit bližší podmínky těchto kontrol ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, například v pracovním řádu,“ vysvětlil s tím, že porušení těchto podmínek může být samozřejmě také předmětem kontroly inspekce práce, v praxi nejspíše na základě konkrétního podnětu zaměstnanců.
Není to poprvé, kdy se na veřejnost dostala informace o problematickém chování vůči lidem, kteří ve společnostech patřících do Agrofertu pracují. Již v roce 2017 věc zmapoval Deník Referendum, který přinesl skandální reportáž o tom, že právě v podniku Vodňanská drůbež jsou ve špatných podmínkách zaměstnáváni lidé ze zahraničí prostřednictvím ukrajinské agenturní mafie.
Řešily se také například nízké platy. Třeba pekárna United Bakeries hledala na začátku roku 2023 pekaře. V inzerátu, který zveřejnil úřad práce, nabízela za hlavní pracovní úvazek v Praze hrubou mzdu 17 900 korun. Průměrná mzda na této pozici je přitom skoro o 10 tisíc vyšší. Samotná firma se bránila, že šlo o chybu zaměstnance.
Babiš o tom, zda zaměstnává policisty, hovořil kvůli tématu mimořádné schůze sněmovny. Lídři pěti vládních stran se na jejím vyvolání shodli před týdnem, podnětem byl uniklý Babišův e-mail. Žádal v něm od svých spolupracovníků informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), včetně toho, zda má děti.
