Rutinní ráno, den volna. Ke snídani otevřu PC a najedu na Neviditelného psa. Za oknem azurová obloha, tedy dobrá nálada. Na NP je vpravo banner portálu Lidovky.cz. Titulek jedné zprávy mě doslova píchl do očí. Český senát shodil pod stůl jednu smlouvu – ujednání spíše technického charakteru. Konkrétně dohodu o leteckých dopravních službách uzavřenou mezi Českou republikou a Saúdskou Arábií. Iniciátorem odmítnutí je senátor Václav Láska.

Důvod je zřejmý: „Ten režim je nejen nedemokratický, ale z mého pohledu i nepřátelský vůči Evropě. Chtěl jsem udělat gesto, že nejsme slepí a že nebudeme za každou cenu s takovým režimem uzavírat smlouvy,“ sdělil serveru Lidovky.cz senátor Václav Láska.

Skvělá práce. Zbývá doufat, že stejně zásadoví budeme (budou – oni, naši volení představitelé) i ve vztahu k jiným režimům, neméně nedemokratickým. Například k Čínské lidové republice, režimu to komunistickému čili totalitnímu.

Zatím zbývá toliko naděje, v této chvíli ovšem marná, jak se zdá. Protože porovnáme-li silácké gesto několika zákonodárců vůči Saúdům ve věci dohody o letecké dopravě s tím, jak se vůči Pekingu chovají špičky českého státu v čele s prezidentem (včetně úděsného „prohlášení čtyř“ z října 2016 a Zemanova politického alpinismu do „onoho místa“ strýčka Si), pak se obtížně ubráníme tomu, aby se nám z toho politického pokrytectví nezvedl žaludek. Hned takhle po ránu (místo četby v Koránu).

Ano, nejsme slepí. Ovšem jak kdy a jak vůči komu, pane Lásko, jak nám ostatně předvedl i váš nejvyšší zákonodárce. Ve vztahu ke kontinentální Číně jsou mnozí ochotní si i oči vydloubnout, aby raději neviděli, není-liž pravda?