Pragmatický, úspěšný, vzdělaný a inteligentní člověk nemusí být vždy i dobrým vůdcem a vzorem pro jiné. Pokud jde zároveň o vypjatého narcistu, může být takový lídr pro společnost velkým rizikem. Dokáže totiž svůj intelekt využívat k manipulaci, k ovládání ostatních a k posilování vlastních pozic. Používá mazané lži jako svůj běžný pracovní nástroj. Jeho lži jsou na první signální líbivé a lákavé, slouží ale jeho sobeckým cílům, a nikoli integritě ve společnosti.

O pravdě dokáže vášnivě a bez uzardění lhát a předstírat různé role. Vždy umí vše jakoby rozumově zdůvodnit a obhájit. Nežije v kategoriích dobra a zla. Smyslem jeho konání je jen krmení vlastního ega a jeho osobní profit, a to vždy a ve všem. Vyznává mravní relativismus, i když jej ve svých uměle stvořených obrazech rafinovaně maskuje. Dobro a zlo jsou pro něj jen otázkou osobního pocitu a osobní volby. Neuznává Boží zákon, nepozná tudíž, že je bez něj neukotvený a duchovně prázdný, přestože se rád „duchovními hodnotami“ ohání. Jeho bezmezná pýcha připomíná postavu Valihracha z Carrollovy knihy Alenka v zemi za zrcadlem, který říká: „Slovo znamená to, co chci, aby znamenalo!“

Dále čtěte

Spor o Karla Gotta a osm stran k ruské agresi na Ukrajině. Je tu Týdeník FORUM

Milan Tesař se tentokrát ve svém textu v aktuálním Týdeníku FORUM podíval na Karla Gotta. Vedlo ho k tomu zejména…

Jeho skutky jsou hnány jeho chorobnou touhou, iluzemi a fikcemi, a nikoli objektivní realitou. Skutečnost nahrazují jeho mediální a marketingové konstrukce, do nichž investuje nemalé prostředky. Věří v instinkty pokerového hráče, každé moře je mu po kotníky. Ve verbálních exhibicích šermuje rádoby vznešenými pózami jako cirkusový eskamotér. Věří také tomu, že si může koupit nejen svoji budoucnost, ale dokonce i vlastní minulost. Bývá někdy impulsivní a neklidný.  Zdroje pro další boje pak získává z různých umělých podpůrných pramenů. Nabíjí jej dočasnou energií vítěze. Nesnáší odpor, reaguje na něj popudlivě. Ve své úporné snaze dominovat dokáže být vytrvalý a cílevědomý. Na pocitech úspěchu je závislý. Podřizuje tomu doslova vše. Rád o sobě říká, že je pracovitý a schopný, ale cudně u toho zamlčuje, že je schopný všeho.

Jeho život zaplňují pozlátka důležitosti. Obklopuje se jimi vždy a všude. Demonstruje svoji údajnou výlučnost, své materiální bohatství a světskou slávu, aniž by tušil, jak bývá pomíjivá. Neštítí se šokovat ostatní, neboť ví, že tím získává mediální pozornost. Jeho exhibice bývají nezřídka za hranicí vkusu, ale zaručí mu headline v nejsledovanějších televizích a na internetových portálech. Podle Freudova superega (nadjá) je hnán pudem uspokojování slasti, chce, aby si o něm ostatní mysleli, že je absolutně dokonalý, perfektní a nepřekonatelný. Tváří se jako dobroděj, ale ve skutečnosti nemá s nikým slitování. Je až sadisticky mstivý. Svůj svět dělí jen na své lokaje a nepřátele. Vše nepříjemné ze své mysli vytěsňuje. Když ho zradí jeho mocenské instinkty, pak v něm vybuchuje potlačovaný hněv. Má strach ze ztráty pozice a také z důkladného auditu svého příběhu (a případných důsledků). Bojí se nezájmu publika jako stárnoucí popová hvězda. Dožaduje se sympatií, aby tím nasytil svoje nenasytné já. Život je pro něj matematická rovnice s nulovou empatií.

Má přehnaný obdiv k sobě samému. Po vypnutí kamer bývá arogantní, nezdvořilý a přezíravý. Jeho přebujelé sebevědomí dává všem najevo jeho nadřazenost.

Připomíná vám tato charakteristika někoho z českého „VIP světa“ byznysu, bulvárních celebrit, politiky a zábavy, a to někoho s nejvyšší možnou ambicí? Možná jich bude i více. Hlavu si ničím nelámou. Oni se diví jenom tomu, že se tomu někdo jiný diví, takže sorry jako, jejich publikum je v pohodě. What’s going on? „Čau a nashle v obytňáku, na všech sítích a na billboardech.“ Ona totiž už frčí ta jejich „sebeobětující se (spasitelská)“ kampaň, a to bez ohledu na cokoliv. To jsou oni.

Laskavému čtenáři doporučuji knihu Dr. Davida R. Hawkinse „Vzestup po úrovních vědomí“.