Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD). FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Andrej Babiš byl velmi pobouřen, že se ocitl na jakémsi ukrajinském seznamu proruských činitelů. Zatímco dodávky dovážely do sídla Agrofertu další dávky homeopatik proti křivdě, pokoušela se i řada politiků z druhého břehu přítele lidu hájit. Prý to zas tak zlé není. Ono to ale tak zlé je.
Kdo je proruský? Ten, kdo dělá a říká věci vyhovující zájmům útvaru jménem Ruská federace. Rusko nechce být postiženo sankcemi a nechce, aby někdo dodával zbraně napadené Ukrajině. To jsou dva podstatné body. Pokud u toho třeba někdo mumlá, že „Rusko jistě porušilo mezinárodní právo“ a následuje nějaké „ale“, jsou v Kremlu spokojeni. Zajímají je skutky a ne slova.
Jak by se Babiš choval jako předseda vlády (nebo prezident) v době po ruské invazi, nevíme, protože ničím z toho naštěstí není. Zatím jsme zaznamenali štvaní proti ukrajinským uprchlíkům a podporu těch politiků na Slovensku, kteří poklonkují Moskvě. Babiš se po boku slovenských kolaborantů postavil i proti premiérovi vlastní země.
Stejně jako Babiš přispěchal teď koníka ze stáje Roberta Fica nasazeného v prezidentských volbách podpořit Václav Klaus. Laureát Puškinovy ceny a účastník sedánek užitečných idiotů na ostrově Rhodos pořádaných Vladimirem Jakuninem se hned po volbách ozval.
„Závidím Slovákům, že si zvolili člověka k obrazu svému, že neposlouchali rady chytrých a mocných ze světa, a zejména z České republiky. Závidím Slovákům, že si zvolili svého člověka, a ne Aspen Institute. Věřím, že nový prezident bude pozitivně rozvíjet česko-slovenské a slovensko-české vztahy,“ sděluje prohlášení na stránkách jeho institutu.
Aspen Institut vadí, pletky s Kremlem nevadí.
Chybět nemohl ani Tomio Okamura. „Pellegrini je pro nás lepší volbou, protože preferuje nadstandardní česko-slovenské vztahy založené na vzájemném respektu a nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu, podporuje úzkou spolupráci v rámci V4, hájí právo veta členských států v EU, zdůrazňuje národní suverenitu a také potřebu vlastní národní suverénní zahraniční politiky,“ píše vůdce SPD na Facebooku.
Okamura prosazoval „národní suverénní politiku“ tak, že chtěl dojednávat přímé nákupy plynu z Ruska, jako to dělá Maďarsko. Prý by ho k tomu měla vláda Petra Fialy pustit. Maďarsko mezitím na nákupech ruského plynu prodělalo stovky milionů eur. Vést to tady stejně, zařídil by nám génius z SPD další zchudnutí. To „nevměšování“ má zjevně znamenat, že Evropská unie se nejspíš nesmí starat o to, jestli někdo porušuje její pravidla (což jsou samozřejmě současně i pravidla členské země). Jinými slovy se tím chce říct, vy posílejte peníze a není vám nic do toho, jak my si to tady rozkrademe.
Andrej Babiš, Robert Fico, Viktor Orbán jsou představiteli bezhodnotové politiky, kde jediným smyslem jejich činnosti je osobní zisk za jakoukoli cenu. Spolu s tím jde strach, že by snad někdo mohl vyšetřovat jejich podezřelé majetkové kejkle. Člověk jistého typu udělá všechno, aby se nedostal za mříže. Že to všechno dostane nátěr údajného vlastenectví a boje za suverenitu a za mír, to je jen průhledná komedie.
Otázka, jestli Andrej Babiš ohrožuje naši národní bezpečnost, je jen řečnická. Ohrožoval ji samozřejmě vždycky. Jeho neschopnost a zbabělost za covidu měly za následek smrt přes 30 tisíc lidí. K tomu není třeba nic dodávat. U zbabělců tohoto druhu se nelze spoléhat ani na to, že by je snad obavy o jejich majetky v EU nebo cokoli jiného uchránily od nějaké zrady. Na prvním místě jsou oni a jejich moc.
Těsné spojení všech osob poklonkujících Kremlu, nebo aspoň ani v nejmenších ruské moci nepřekážejících, je zákonité. Občané jsou pro ně, stejně jako pro Putina, jen použitelná hmota, s kterou si mohou dělat, co chtějí. Značná část občanů na to přistupuje.
