Na facebooku mne zablokoval, tak jsem poslal dopis k laskavému přeposlání i do motolské nemocnice. Slíbil jsem v něm panu doktoru Lukášovi Pollertovi, že bych do rozhovoru netahal žádné urážky, kterými mě na facebooku častoval po našem prvním rozhovoru na téma jeho protirouškového disidentství. Že bych jen chtěl vědět, jak hodnotí nyní, po sedmé tisícovce obětí epidemie covidu-19, jako v mé bublině velmi významný influencer, svoje nedávné okázale hlásané protirouškové postoje. Protože jej z omylu usvědčilo samo letní populistické odložení roušek, kterým se chtěl premiér Andrej Babiš zavděčit svým voličům. Z tiskového odboru nemocnice, kde pracuje, potvrdili, že pan doktor Pollert můj dopis dostal. Neodpověděl. Tak nezbyla než analýza jeho facebookových postů, a podtrhuji – těch veřejných! Nevloudil jsem se pod falešnou identitou mezi jeho facebookové přátele a jen jsem sledoval, co dává vědět nezablokovanému zbytku čtenářů média, které dnes máme k dispozici všichni.
11. září pan doktor Pollert píše: „Omlouvám se, ale na tohle jsem úplně zapomněl. Aspoň ty roušky jsme jim mohli poslat.“ A sdílí obrázek zubožených černých dětí – putovní mem – s nápisem, který cituji i s gramatickými chybami: „Virus zvaný hlad zabije cca 8000 dětí denně a vakcína na tento virus existuje, říká semu jídlo. Moc se o tom virusu nemluví ani v mediích protože nezabíjí bohaté.“
V diskusi pak dodává: „Ve sdělení šlo o to, že jsou na zeměkouli různé nesnáze. A pokud se celý svět zaměřil na covid, který je spíše pozitivní, než smrtící, tak nám i ‚něco‘ uniká. Už jsem mnohokrát zmiňoval ty naše civilizační diagnózy (obezita, závislosti), které vedou k daleko větším číslům, než covid.“
Můj názor není ničím podložený
14. září pan doktor Pollert postuje fotografii drahého zdravotnického přístroje a dodává: „Jsem zvědavý, kdo tu mašinu ji bude obsluhovat, až budeme cov pozitivní my – lékaři a sestry. To tu můžeme mít miliony roušek a ventilátorů, ale jen v krabicích. Místo hádek o nepostradatelnosti roušky, se mohl školit zdravotní personál, třeba i z jiných oborů, ale i z řad mediků.“ V diskusi dodává: „Pozornost se zaměřila jen na roušky, místo aby se celá virosa řešila komplexněji. … Chřipka to není. Je to spíše chřipečka. Tady nejde přece o roušky. To se jen někdo snaží nabulíkovat. Proč se od jara nepřipravuje třeba ten zaškolený personál, online výuka, rozvozy kde čeho atd. To zase bude překvápko až se vše zavře… A my tu celé léto diskutujeme, zda roušky v MHD a hospodě.“
„Proč by se dělala taková opatření… kvůli chřipečce, když to neděláme ani kvůli chřipce?“ zeptá se logicky jeden z diskutujících. Lukáš Pollert odpoví: „To se může stát i u chřipky. Ale chřipečka může být horší. Je to neznámé a lidé mají strach, a to je faktor, který může celou situaci významně ovlivnit. Lidé jsou zprávami trochu vystrašení.“ A pak dodává – a to už jsme za hranou pravdy: „Studie účinnosti roušky vs Cov byly prováděné? Ani studie na účinnost roušky proti koronaviru nebyly dělané, i když já předpokládám, že trochu zabraňují přenosu kapénkové infekce i u cov. Ačkoliv také to nemohu dokázat aktuální studií.“ A pak – jako by popíral sám sebe – dodává: „Nemíním sedět u počítače a sledovat jednotlivé studie, kterých je od jara 50.000. Nedělal bych nic jiného. A v neposlední řadě: nemám roušky rád, ale nosím je častěji a více než téměř celá republika. Nevidím v nich zásadní zbraň proti koronaviru. To je můj názor naprosto žádnou studií nepodložený. A nemíním o tom dále polemizovat.“
eRoušku odmítám, stejně jak tu hadrovou
20. září praví k eRoušce: „Chtěl bych velmi poděkovat všem pracovníkům v IT technologiích, kteří se podíleli na vývoji této aplikace. V současné době epidemii nevnímám jako významné nebezpečí, a tak si aplikaci nestáhnu.“ To je ta aplikace, jak Pražanům chodila od úřadů SMS, aby si ji kvůli epidemii nainstalovali.
9. října pan doktor zveřejňuje tabulku počtu zemřelých podle týdne, a je to od roku 2011 pořád kolem 2000 – 2200 úmrtí týdně. Poslední týden v tabulce, kterou se ohání, je 33. týden letošního roku. V následujících týdnech byl celkový počet zemřelých: 38. týden – 2210, 39. – 2371, 40. – 2363, 41. – 2572, 42. – 2892. Pan doktor Pollert chválil den (pardon, vir) před večerem. Pak v diskusi dodává: „Já už z jipu v Motole několik pacientů, co přijeli sanitou, propustil „po jejich“ domů.
10. října je pan doktor znepokojen. „Se znepokojením nesleduji výsledky PCR testů, ale stále agresivnější vystupování lidí, kteří už ukazují prstem na jasného viníka pozitivních testů na covid. … Mám obavu, že nynější způsob komunikace nápadně připomíná minulé doby. I kdyby tady bylo 11 milionů pozitivních lidí, nemůže za to Babiš, Šmucler, Prymula (a učitelé), Pirk a ani Basiková s Ledeckým.“ A pak už je poměrně defenzivní i v diskusi: „Za vše může Babiš a Šmucler. Nebo já? Nebo netopýři? A co takhle sociální sítě?“
18. října sdílí fotku skupiny čtyř mužů někde v přírodě, v partě bez roušek, jak koukají do jednoho mobilu. Připíše: „Na Soumaráku mají hoši radost! Sledují počty pozitivních lidí v aplikaci eRouška. Nejsou už sami.“ Čtenář pana doktora upozorní: „Na eRoušce se počet nakažených nedovíš. Luky, to je aplikace pro trasování. Tam se dovíš pouze to, že jsi byl v kontaktu s pozitivním. Lukáš Pollert odpoví: „To si myslíš ty. Ovšem tito hoši jsou dost zběhlí v IT technologiích. Ani ti snad nebudu takto veřejně sdělovat, čeho všeho jsou schopní.“
24. října se doktor Pollert vyjádřil k „Prymulově aféře před hospodou“: „Ačkoliv k omezování svobody díky restrikcím mám své výhrady, přeci jen jsem profesora respektoval jako významného odborníka a jeho zbrklé odvolání na základě veřejné poptávky se mně nelíbí. Chceme mít v čele odborníka s prohřeškem, nebo svatého ňoumu?“ Takže pan doktor Pollert, který je protirouškový disident, respektuje významného odborníka, který nejdůrazněji prosazoval roušky. Disociace značí, že člověk v regresu (nezdravém návratu k dětskému myšlení) myslí magicky, a v magii platí výrok i jeho protiklad zároveň. Magie je o pocitech, dojmech. Roušky jsou fuj, protože se přes ně hůř dýchá. Prymula je fajn, protože vypadá velitelsky, tak to zvládne. Že Prymula prosazuje roušky, to se neřeší. Že si oba zastávané názory zásadně odporují? Podvědomí vykoná disociaci – odštěpení – a ve vědomí člověka v regresu je zcela normální, že fandí Židům i Hitlerovi. Období magického myšlení končívá kolem šesti let věku.
Kvantový covid
Je státní svátek, 28. října. Pan doktor Pollert píše na facebook: „Covid je i není. Na základě odborných studií z kvantové fyziky není jednoznačné, zda SARS-CoV-2 vůbec existuje. Záleží jen na tom, zda tento jev pozorujeme, či testujeme. Dezinformace se používají po staletí ve válkách i v mírových dobách. Díky moderním technologiím jsou tak sofistikované, podpořené studiemi, fotografiemi a výpovědí účastníků, že je těžké jim nevěřit. Proč zrovna máme věřit fotografiím z náplavky, zprávám z WHO, Prymulovi, který umí procházet zdí kapituly, studiím v impaktovaných časopisech, které byly tolikrát ex post zrušené kvůli podvádění, Babišovi, Trumpovi, Putinovi, zrovna teď? Jak můžeme vědět, zda říkají pravdu? Co ti statistici počítají za čísla? Kde je berou? Na sociálních sítích, v novinách a televizích se lavinovitě šíří zaručené pravdy, které si vzájemně protiřečí.“ Pak vyzývá k toleranci a končí výzvou: „Začněme naslouchat i nepříteli. Může mít snad trochu i pravdu, nebo ne?“
Týden předtím zemřelo v celé ČR skoro o polovinu víc lidí než loni ve stejném týdnu. Skoro tři tisíce mrtvých místo obvyklých dvou tisíc mrtvých. Těch tisíc lidí týdně navíc – ty všechny zabil, často dorazil covid-19. Nemoc, kterou pan doktor Pollert nazývá chřipečkou. Nárůst úmrtnosti o 50 procent je na chřipečku slušný výkon.
1. listopadu, myslím, pan doktor překročil řeku Stynx. „Nevím čím to, ale když někoho vidím v MHD nebo v obchodě bez roušky, mám radost. Asi by si zasloužil pár facek, ale mně to udělá takovou normální, malou radost ve městě.“ A nasdílené dva grafy známé protiimigrantské aktivistky, který ukazoval, že v Texasu, kde měli na rozdíl od Georgie nařízené masky, bylo více pozitivních. Šlo o zdroj ze serveru Federalist, vidlepravicovém (trumpoidním) serveru. Na Wikipedii je v hesle o serveru výslovně uveden bod „Dezinformace o pandemii koronaviru“.
Pollertův nekrolog
1. listopadu pan doktor ještě dodává: „Většina mých příspěvků na fb jsou spíše zábavné se snahou nedělat z komára velblouda. V prvním týdnu v březnu jsem nevěděl, zda a co se bude dít, a ještě v březnu ze zpráv ze světa a z našich pacientů pochopil, že nic. Největší prázdniny v práci jsem zažil letos na jaře. Že přijde dejme tomu druhá vlna (já spíše myslím, že to je vlna testování), nebo spíše další virosa a třeba s daleko horší smrtnosti, jak to známe z filmu, jsme si mohli domyslet. Ale, neudělalo se nic. Už na jaře jsem se snažil vymyslet vzdělání lékařů (neanesteziologů), kteří by eventuálně pomohli s péčí. Ale nestalo se. Nebylo to podpořeno shůry. Jediné, co zůstalo, byl příkaz roušek. Podle mého nesmyslné, ale pro vládu levné (nikdo ji nedostal a všichni lidé si ji museli kupovat) a mytí rukou a distance. Také pro vládu celkem levné. Že by někdo popřemýšlel o personálu? Moc drahé…
Ale že bych razantně přispíval k dělení společnosti? Názory typu Flegra ctím a rozhodně mu nespílám, stejně tak třeba pana prof. Prymuly. Ale když se ozve MUDr. Hnízdil, Žaloudík, Šmucler, nebo Ledecký, je okamžitě oheň na střeše od médií počínaje po prezidenta konče. Ohýbání faktů? To je velmi těžké, protože v současné době ke všem názorům již existují fakta, studie a pro nás už není možné vše si ověřit a ani to nejde. Proto se začíná používat zase selský rozum.“
Připomínám – mám s panem doktorem Pollertem léta poměrně osobní vztah. Například mne oddával. Takže všechno, co jsem na něm pozoroval, vnímám trochu ostřeji, než když to již předvedli prezident s premiérem, většina mainstreamových médií a politici globálně. Lukáš Pollert, stejně jako nejmocnější politici v zemi, odhodili univerzitní vzdělání a racionalitu a odebrali se do kalných vod selského rozumu, kde se argumentuje počtem vykřičníků a kde nikoho ani nenapadne najít si čas číst odborné zdroje k tématu, o kterém půl roku vzdělávají národ. A doktor Pollert si ty zdroje nepřečte, protože „pro nás už není možné vše si ověřit“. Když jsme se o něčem podobném učili ve škole, říkali nám, že je to projev vyhoření. Pan doktor Pollert je o pět let mladší než já.
Kdyby to na mě přišlo taky – doražte mě, prosím!
