Věslav Michalik FOTO: Věslav Michalik / se svolením autora
FOTO: Věslav Michalik / se svolením autora
Bilion korun na investice. Česko by mělo směřovat za světovými trendy a přesunout se od dosavadní ekonomiky levné práce k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, myslí si místopředseda hnutí STAN Věslav Michalik, který je zároveň adeptem na případného ministra financí. Jeho plán počítá s obří investicí do nových technologií, genetiky, biotechnologie, biomedicíny, digitalizace.
Kam by mělo směřovat Česko v ekonomické oblasti? Aby byly veřejné rozpočty dlouhodobě udržitelné, chtěl by exbankéř a místopředseda hnutí Věslav Michalik (STAN) vytvořit podmínky pro druhou transformaci ekonomiky a silnější růst HDP. „Dlouhodobě udržitelné znamená dlouhodobě vyrovnané. Vážným problémem současného stavu zapříčiněného rozhazovačným vládnutím ANO a ČSSD za podpory KSČM je strukturální saldo ve výši několika stovek miliard korun,“ upozornil pro deník FORUM 24 Michalik.
V jeho plánu bilionových investic je PirSTANský recept na bohatší Česko, které kombinuje úspory a investice. „Nedá se odstranit úplně jednoduše jen škrty ve výdajích. Je potřeba hledat kombinaci různých opatření na příjmové i výdajové straně a zároveň vytvořit podmínky pro druhou transformaci ekonomiky a silnější růst HDP. Zásadní je, aby v následujících letech výdaje rostly pomaleji než příjmy. Nyní tomu bylo naopak a navíc rostly zejména mandatorní výdaje,“ dodal.
Jak toho dosáhnout? Investice by neměly přicházet primárně do státních, ale zahraničních firem. „Ty, které tady mají svoje dceřinky a aktuálně přirozeně, protože je to pro ně nejvýhodnější v nejisté době, zvlášť když tady někdo hartusí tím, jak je extrémně zdaní, tak postupně odvádí dividendy. Ve chvíli, kdy jim nabídneme z druhé strany to, že budou moci zrychlit odpisy na robotizaci, automatizaci, digitalizaci, tak to vytvoří zajímavá pracovní místa v České republice, zvýší hodnotu práce, zvýší přidanou hodnotu, víc je to zakotví v té inteligentnější a sofistikovanější práci v ČR,“ vysvětlil redakci 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský.
„Přestěhovat jednoúkonovou fabriku, nějaké svazky drátů z České republiky a posadit někam na Východ do Kyrgyzstánu je hrozně jednoduché. Ale když už tam máte vývoj, máte to robotizované, tak je to mnohem složitější, takže je to i pro stabilitu ČR. Hned berete DPH při té investici, takže vám ten rychlý odpis neudělá díru do rozpočtu, hned to dorovnáte a rychle to vyskočí v přidané hodnotě,“ poznamenává s tím, že když sousední Německo má trojnásobnou mzdu, tak to neznamená, že zde pracují třikrát rychleji.
Jde právě o přidanou hodnotu. „Jednak jsou koncoví prodejci, takže tam mají daleko lepší marži než dodavatelé, což změnit neumíme, protože takové finance tady zatím nejsou, ale je to dané tím, že do jejich objemu práce se rozpočítává automatizace, digitalizace, která to zrychluje. Na jednotku pracovníka zůstává víc a to je cesta, kterou chceme jít,“ nastínil.
Další cestou jsou podle Farského evropské finance. „Můžeme tady vykřikovat, že je Green Deal nesmysl, ale je to realita. Finance se nabízejí, my jsme automotive ekonomika, a když se bavím s lidmi ze Škodovky, tak ty elektromobily se budou prodávat, protože jsou levnější. Technologicky jsou jednodušší, všechno tomu nahrává. Není náhoda, že první auta byly před 120 lety elektromobily. To je malý bezúdržbový motor. Baterky jsou problém, ale ten se mílovými kroky zlepšuje a řeší, i to tady bude a my se na to musíme připravit. Když budeme stále říkat, jak pro nás vůně benzínu je ta správná, tak můžeme zůstat ostrůvkem, který bude krachovat, protože trend je jiný,“ vysvětluje Farský.
Přesně s tímto názorem se ztotožňuje i právě Michalik. „Nemusí se nám to všechno líbit, ale zelená je světový trend především v byznysu. Buď zareagujeme, naskočíme do vlaku, nebo zakonzervujeme zemi ve stavu subdodavatelské ekonomiky založené na levné práci,“ varuje.
Česká republika by se také měla zapojit do stavby zhruba 80 tisíc nabíječek pro milion elektromobilů, což si vyžádá 35 miliard korun. S tím souvisí i výstavba dálnic, na kterou by chtěl vymezit 120 miliard korun. A stejnou částku i do modernizace železnic, byť se za pět let vysokorychlostní tratě stavět nezačnou, protože nejsou připraveny. Michalik by chtěl do vědy a výzkumu ročně dát 2,5 procenta hrubého domácího produktu, přičemž dvě třetiny by mohly pokrýt firmy.
