Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Írán „dramaticky“ urychluje obohacování uranu na 60 procent, tedy na úroveň, ze které zbývá už jen technický krok k dosažení 90 procent potřebných k výrobě jaderné zbraně. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Sama agentura OSN pro jaderný dozor v důvěrné zprávě pro členské země uvedla, že Teherán urychluje proces získávání materiálu, který může mít jak civilní využití při výrobě jaderné energie, tak vojenské využití při výrobě jaderných zbraní, informovala agentura Reuters.
Zjištění MAAE podle Reuters ještě prohloubí znepokojení západních zemí, které tvrdí, že obohacování uranu na tak vysokou úroveň nemá v rámci jakéhokoli civilního programu žádné opodstatnění a že žádná jiná země tak dosud neučinila bez toho, aniž by nakonec vyrobila jadernou bombu.
Podle měřítek MAAE již Teherán disponuje množstvím materiálu obohaceného až na 60 procent, které by při dalším obohacení stačilo k výrobě čtyř jaderných bomb. Írán tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.
„Agentura dnes oznámí, že výrobní kapacita pro zásoby (uranu obohaceného na) 60 procent se dramaticky zvyšuje,“ řekl Grossi na okraj bezpečnostní konference v Bahrajnu. Dodal, že výrobní kapacity Íránu mohou vzrůst až na sedminásobek, osminásobek současné úrovně, nebo i více. Írán v současnosti obohacuje na 60 procent pět až sedm kilogramů uranu měsíčně.
Ve zprávě členským státům, do níž mohla agentura Reuters nahlédnout, MAAE uvádí, že Írán zvýšil tempo obohacování materiálu, kterým plní dvě propojené kaskády pokročilých odstředivek IR-6 v podzemním zařízení ve Fordo. Toto zařízení už nyní obohacuje uran až na 60 procent čistoty pomocí materiálu obohaceného na pět procent. Materiál, který je dodáván nyní, však byl obohacen až na 20 procent, což celý proces „významně“ urychluje, a jen ve Fordo by tak Írán mohl obohacovat na 60 procent až 34 kilogramů uranu měsíčně, uvádí se ve zprávě. Vedle Fordo obohacuje Írán uran na tuto úroveň také v dalším zařízení v Natanzu.
Zpráva dále uvádí, že Írán musí urychleně umožnit přísnější bezpečnostní opatření, jako jsou inspekce MAAE, které zajistí, že Fordo nebude „zneužíváno k produkci uranu s vyšší úrovní obohacení, než jakou Írán deklaroval, a že deklarovaný jaderný materiál nenajde jiné využití“.
Evropští a íránští představitelé se setkali k jednání minulý týden v Ženevě, to však nepřineslo významný posun – zejména v otázce možného zahájení seriózních rozhovorů o jaderném programu Teheránu ještě předtím, než se v lednu vrátí do Bílého domu Donald Trump.
Írán podepsal v roce 2015 se západními mocnostmi včetně USA a také s Ruskem a Čínou dohodu, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních a která měla zpomalit jeho jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Spojené státy od ní ale za vlády Donalda Trumpa v roce 2018 jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce.
Agentura minulý měsíc přijala další rezoluci, v níž odsuzuje jaderné aktivity a nedostatečnou spolupráci Teheránu. Írán reagoval prohlášením, že mimo jiné zprovozní nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
