Islámský režim v Teheránu loni používal kruté fyzické tresty a často rozdával i tresty smrti. Mezi brutální tresty patří bičování, amputace či dokonce nucené oslepování. Média také spekulují, zda proreformního prezidenta Hasana Rúháního letos ve volbách poprvé v historii vyzve žena.
Podle Amnesty Internatioal (AI) byl loni režim obzvláště „plodný“ a lidskoprávní organizace bijí na poplach. Aktivisté reportují, že režim široce užívá mezinárodně zakázané tresty včetně amputací, bičování či kamenování v deklarované snaze chránit náboženskou morálku v zemi, kde má nejvyšší náboženský vůdce Alí Chameneí poslední slovo ve významných otázkách státu.
Islámský režim loni rozdal bezpočet trestů bičování, které je extrémně bolestivé a mnohdy se musí přerušovat, aby bičovaný trest fyzicky vydržel, a to za nejrůznější přečiny včetně „nelegitimních vztahů, tanec či pití alkoholu,“ uvádí zpráva AI. Znepokojení vyvolal nedávný případ novináře, který dostal čtyřicet ran za to, že nepřesně informoval o počtu motocyklů zabavených městskými úřady. Bičování neunikla ani skupina horníků, která protestovala proti špatným pracovním podmínkám v dolech.
Na pořadu dne jsou amputace prstů, či dokonce končetin zlodějům. Aktivisté rovněž kritizovali případ nuceného oslepení muže, který před lety sám oslepil kyselinou čtyřletou dívku. „Tyto kruté fyzické tresty nelze považovat za spravedlnost,“ píše AI. Do íránského režimu se kvůli porušování základních lidských práv pravidelně pouští také Organizace spojených národů. V brzké době však nelze očekávat zlepšení.
Past konzervativců
Írán se také pomalu chystá na květnové prezidentské volby. Před čtyřmi lety se k nelibosti konzervativců prezidentem stal proreformní Hasan Rúhání, který nahradil Mahmúda Ahmadínežáda. Ze začátku Rúháního nástup vnímali pozorovatelé jako pozitivní krok k reformě režimu, během jeho vlády ale nadšení opadlo a situace v Íránu se letos zásadně neliší od roku 2013.
Konzervativní klika by se ho přesto ráda zbavila. V květnu bude Rúhání znovu kandidovat a zatím se očekává jeho hladké vítězství, v současné době totiž nemá protiváhu. Média nyní spekulují, zda by Rúháního mohla poprvé v historii země v boji o prezidentský úřad vyzvat žena. Politický a náboženský establishment ustavený po islámské revoluci z roku 1979 doposud ženám bránil kandidovat na několik klíčových postů včetně prezidenta.
„Není jasné, zda se konzervativní řád, který poskytuje ženám poloviční právní postavení mužů, postaví za ženu, ale podobná taktika může signalizovat snahu rozbít mocenskou základnu, která před čtyřmi lety vyslala Rúháního do funkce i na základě slibů nahlodávání právního systému, který ženy diskriminuje,“ píše server Rádia Svobodná Evropa (RFE).
O možné „revoluci“ v íránském systému nedávno psal server Tehran Times, který informoval, že by mohla kandidovat Marzieh Vahid-Dastjerdiová, první porevoluční žena ve vládě. Vahid-Dastjerdiová není žádná osvícená reformátorka, ve vládě sloužila pod tvrdým prezidentem Ahmadínežádem a nedávno byla jmenována poradkyní v silně konzervativním soudním systému. O křeslo ministryně zdravotnictví přišla v roce 2013 kvůli veřejným neshodám s prezidentem Ahmadínežádem.
Pro ženy v Íránu by to ale nejspíš znamenalo ohromný zlom, alespoň v symbolickém smyslu. „Vahid-Dastjerdiové chybí charisma, ale může být Rúhánímu dobrou soupeřkou. Jakožto ženě je mi jedno, jestli bude kandidovat konzervativní kandidát, nebo reformista. Vítám každého, kdo bude prosazovat lepší postavení žen,“ řekla šéfka ženské frakce íránského parlamentu Parvaneh Salahshuriová.
Sama podporuje nerovnost pohlaví
Tyto naděje se mohou ukázat jako liché. Vahid-Dastjerdiová tvrdí, že spekulace o její kandidatuře nejsou pravdivé, ale mimo Írán její možný útok na vysokou funkci vyvolává obavy kvůli jejímu konzervativnímu cítění. Ačkoli je sama lékařkou, v minulosti podpořila třeba oddělenou lékařskou péči pro muže a ženy, a výrazné zlepšení postavení žen je proti jejímu přesvědčení. Kandidaturu by musel ještě posvětit vysoký orgán Rady strážců, který rozhodne, zda může dle tradice na vysoký post kandidovat i žena. „Pro konzervativní kleriky je to důležitá červená čára. Pochybuji, že Rada strážců změní svůj postoj, přestože cílem by bylo sebrat Rúhánímu část hlasů,“ řekl RFE Ehsan Mehrabi, íránský novinář působící v Berlíně.
Bude zajímavé sledovat, zda se Írán dočká první ženské kandidátky. V případě Vahid-Dastjerdiové ale půjde o osobu velmi konzervativní, která rozhodně nebude usilovat o výrazné vybočení z tvrdé islámské politiky. Její hlavní úloha by spočívala převážně v uzmutí části hlasů umírněnějšímu Rúhánímu.
