Specifické pojetí hodiny dějepisu zvolila učitelka 7. třídy základní školy Komenského v Trutnově Zuzana Růžičková. Do hodiny přišla oblečená v nikábu a dětem v rámci výuky o islámu poté předvedla různé pokrývky hlavy, kterými si musejí ženy v některých arabských zemích zakrývat vlasy. Růžičková dětem vysvětlila, jaký je rozdíl mezi čádorem, hidžábem a búrkou, což si některé děti i vyzkoušely, a hodinu žáci zakončili popisem, jak vypadá modlitba muslimského věřícího. O celé akci škola informovala na svých webových stránkách.

Na internetu se okamžitě rozhořely bouřlivé diskuze, přičemž diskutující se rozdělili na dvě skupiny. Jedni tvrdili, že je to jen otázka poznání, druzí poukazovali na to, že náboženství v takovéto formě do výuky nepatří.

Na celou reagoval prohlášením na stránkách školy také ředitel Petr Horčička:
„Vážení diskutující, chci se vyjádřit k problematice, která je zde prezentována. Téma islámu je součástí osnov a učí se o něm v předmětu dějepis. Jedná se o část výuky, v které žáci získávají informace, stejně tak jako o křesťanství, židovství, buddhismu atd. Jsme sekulární školou, která žádné náboženství ani nevyzdvihuje, ani nevyučuje. Příspěvek  Názorná výuka dějepisu v 7. A zobrazuje zpestření výuky, rozhodně nešlo o propagaci islámu, ani jeho věřících. Informace o minulosti a současnosti islámu měly žákům téma přiblížit. Formulaci o společné modlitbě na závěr považujeme za nešťastnou a neodpovídající skutečnému závěru vyučovací hodiny. Pokud by Vám toto vysvětlení nepostačovalo, nabízím osobní setkání.“