Italové v neděli vyberou v předčasných volbách nové složení parlamentu. Největší šance na úspěch má pravicový blok, který by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Italům pravicové strany slibují prosazování národních zájmů v Evropské unii, striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti či snížení daňové zátěže živnostníků. Nejsilnější soupeř, středolevicová Demokratická strana, chce pokračovat v práci započaté kabinetem premiéra Maria Draghiho. Pohled mezinárodních médií se soustředí na vůdkyni pravicových Bratrů Itálie Giorgiu Meloniovou, která má šanci se stát první italskou premiérkou.

Meloniové Bratři Itálie (FdI), kteří mají šanci stát se největší stranou v italském parlamentu, se dohodli na volné koalici s Ligou Mattea Salviniho a uskupením Vzhůru Itálie (FI) Silvia Berlusconiho. Pravicové strany chtějí více potlačovat nelegální migraci a pouliční kriminalitu a snížit daně živnostníkům. Velkým tématem pro Fdl je vyšší podpora rodinám a porodnosti. Někteří ekonomové se ale bojí, že růst sociálních výdajů a pokles daní nejsou pro italské veřejné finance, jež patří k nejzadluženějším v eurozóně, udržitelnou kombinací.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM konfrontuje Putinův mobilizační projev s pravdou

  Na obálce nového vydání nechybí ruský prezident Vladimir Putin, který ve svém posledním projevu hledal argumenty pro částečnou mobilizaci.

Druhý největší blok kolem středolevicové Demokratické strany (PD) chce posílit investice za použití evropských fondů, sází na obnovitelné energie a modernizaci školství a slibuje zlepšit postavení žen v italské společnosti a na trhu práce.

Letošní volební kampaň výrazně ovlivnila mezinárodní témata, například válka na Ukrajině. Meloniová uvedla, že Itálie musí ctít své spojenecké závazky. V Evropské unii však podle ní musí důrazněji prosazovat své národní zájmy, což podle političky předchozí vlády nedělaly. Berlusconiho strana varovala své spojence před šířením protiunijních nálad. Meloniová a Salvini ovšem odmítají postup unijních institucí vůči Maďarsku, vedenému premiérem Viktorem Orbánem.

Středolevicová PD připomíná blízké vztahy, které mají například Salvini či Berlusconi s Moskvou, a varovala před ruskými snahami nadcházející volby ovlivňovat.

Podobného výsledku jako před pěti lety zřejmě nedosáhne Hnutí pěti hvězd (M5S), které s necelými 33 procenty hlasů vyhrálo parlamentní volby v roce 2018. Podle analytiků ale hnutí v poslední době posiluje, a to hlavně na jihu země. M5S slibuje hájit dávku pro chudé „občanský příjem“, kterou prosadila jeho vláda. Pravicové strany chtějí podporu, kterou pobírají především obyvatelé chudších jižních regionů, zrušit, protože podle nich vede k růstu dobrovolné nezaměstnanosti. Do parlamentu se zřejmě dostane i centristické uskupení bývalého premiéra Mattea Renziho a bývalého ministra průmyslu Carla Calendy. Oba vystoupili z PD, chtějí silnější liberalizaci italské ekonomiky a podle nich by v čele vlády měl pokračovat stávající premiér Draghi.

Pohled mezinárodního tisku se zaměřil Meloniovou. Pokud její strana skončí ve volbách první, tak má politička původem z Říma šancí se stát první italskou premiérkou. Meloniová se angažuje v politice od 90. let a stihla být členkou mládežnické organizace Italského sociálního hnutí (MSI). V této straně se v poválečné Itálii angažovali nostalgikové fašistického režimu a MSI dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La Difesa della Razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante. Meloniová sedí v parlamentu od roku 2006 a v letech 2008 až 2011 byla ministryní pro mládež. V této funkci navštívila v roce 2009 Prahu, aby uctila památku Jana Palacha.

Meloniová odmítá, že by byla fašistkou, ačkoliv její strana si ponechává symbolické odkazy na MSI. Pro britský časopis The Spectator prohlásila, že v Británii by byla členkou Konzervativní strany, v USA republikánkou. Své ideologické krédo ozřejmila v červnovém projevu k sympatizantům španělského krajně pravicového hnutí Vox. V něm politička odmítla „gay lobby“, velký mezinárodní finanční kapitál, masovou migraci či bruselskou byrokracii. Meloniová také odmítá potraty, chtěla by zavést „námořní blokádu“ proti migraci ze severní Afriky a hlásí se k rozpočtové zodpovědnosti, ačkoliv její program počítá s rozsáhlými výdaji.

Rozsah vítězství pravicových stran bude ve velké míře záležet na tom, kolik křesel získají v jednomandátových obvodech. Ty tvoří tři osminy křesel v parlamentu a pro získání mandátu stačí obdržet nejvyšší počet hlasů. Podle některých prognóz by blok mohl dosáhnout ústavní většiny dvou třetin mandátů ve sněmovně i senátu nebo by Liga a FdI mohly mít většinu i bez Berlusconiho.

Novinkou letošních voleb je snížení počtu zákonodárců, což prosadilo Hnutí pěti hvězd. Nově tak v obou komorách zasedne 600 zákonodárců. Ve volebním období, které končí, jich bylo skoro tisíc.