Italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek 21. července do rukou prezidenta Sergia Mattarelly odevzdal demisi, informoval prezidentský palác. Mattarella předsedu vlády požádal, aby kabinet dočasně vedl dál. Zatím ovšem není jasné, zda hlava státu rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby. Draghiho demise se očekávala po středečním hlasování senátu o důvěře. Premiér sice podporu senátorů získal, hlasování se však neúčastnili jeho spojenci, tři nejsilnější strany.

„Prezident republiky Sergio Mattarella dnes ráno v Kvirinálském paláci přijal předsedu vlády Maria Draghiho, který ho informoval o včerejší diskuzi a hlasování v senátu a následně znovu podal demisi a demisi kabinetu, kterému předsedá,“ píše se v prohlášení prezidentského paláce.

Dále čtěte

Boris Johnson: Manipulátor, lhář, ale také státník

Britský premiér se svého křesla držel zuby nehty. Když před měsícem vyhrál hlasování o nedůvěře těsným rozdílem, odstoupit odmítl. Bylo…

Nestraník Draghi již minulý čtvrtek nabídl prezidentovi svoji rezignaci poté, co ztratil podporu jedné z klíčových koaličních sil, populistického Hnutí pěti hvězd (M5S). Mattarella ale šéfa vlády požádal, aby oslovil parlament a získal tak jasný obraz o politické situaci.

Draghi ve středu při projevu prohlásil, že ve funkci zůstane, pokud se za něj postaví strany široké vládní koalice. Zmínil také podporu veřejnosti, která na něj apelovala, aby z úřadu neodstupoval. V horní komoře, která má 321 členů, nakonec ve středu pro důvěru hlasovalo 95 senátorů a 38 bylo proti. Tři z vládních stran a zároveň nejsilnější strany v senátu hlasování bojkotovaly.

Mezi Italy si drží relativně vysokou popularitu. Italští voliči na Draghiho vládě ocenili zvládnutou očkovací kampaň, protipandemická opatření a přípravu na čerpání evropských fondů z plánu obnovy. Zvládnutí epidemie bez plošných uzávěr a příprava na čerpání peněz z Bruselu byly také hlavní cíle, které si kabinet vytyčil. Negativnější mínění mají Italové ohledně toho, jak vláda čelí inflaci a zdražování energií.

Napětí v kabinetu vyvolaly vnitřní spory ve stranách, které ho podporují, a také například Draghiho požadavek na výrazné posílení výdajů na obranu či další dodávky zbraní na Ukrajinu, s čímž nesouhlasí M5S. Krize vlády se dále stupňovala od počátku července kvůli vládnímu balíku opatření na podporu domácností a firem ve výši 23 miliard eur (562 miliard korun). Hnutí pěti hvězd s podobou návrhu nesouhlasilo, což vedlo až k opakované demisi Draghiho.

V době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, se Draghi podle některých politiků stává stále důležitější postavou Evropy, zejména v souvislosti s blížícím se odchodem britského premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura AP. Silvio Berlusconi, bývalý italský premiér, v senátu oznámil, že pád Draghiho vlády by dokonce mohl vyvolat destabilizaci Evropy.