ROZHOVOR / Jsem přesvědčen, že digitalizace stavebního řízení nebyla tím pravým důvodem, proč mě Petr Fiala (ODS) po telefonu vyhodil z vlády, říká bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). V rozhovoru pro deník FORUM 24 pak dále popisuje, jak by měla vypadat budoucí politika Pirátů či zda bude kandidovat v podzimních volbách do sněmovny. Mimo jiné se také vrací k novele autorského zákona.

Jste politický matador, který byl zvyklý na velké penzum práce, ať už z pozice předsedy strany, či ministra pro místní rozvoj. Nyní jste „pouze“ poslancem. Necítíte jakési politické prázdno?

Tak to vůbec ne. Já jsem rád, že bylo zvolené nové předsednictvo Pirátů, které stranu centruje a fakt tlačí dopředu věci, ve kterých máme odborníky na ekonomická témata a podobně.

Jsem členem republikového výboru a mám na práci spoustu věcí ve sněmovně, které jsem ještě jako ministr připravil. Takže vlastně ta současná pozice mi umožňuje posouvat například můj zákon o podpoře bydlení, zákon o lobbingu tou sněmovní cestou poměrně víc, než když jsem byl ministrem, který musí řešit jednání vlády a podobně. Je pravda, že mám teď více času na lidi, které jsem třeba roky neviděl, ale jinak je ten režim hodně podobný.

V osm ráno jsem ve sněmovně a pracuji na tom, aby se nám podařilo zastavit politický propad, což se myslím podle nejnovějších průzkumů podařilo. Takže prázdno necítím. Mám nyní více času na lidi v individuální rovině. Jako ministr jsem se setkával spíše se zástupci různých asociací, spolků a svazů. Nyní jako poslanec můžu více reagovat na žádosti a potřeby lidí, což mám lidsky radši.

Jak s odstupem času hodnotíte vaše odvolání z funkce ministra pro místní rozvoj a následný konec Pirátů ve vládě? Jste ochoten připustit nějakou vlastní chybu? Udělal byste dnes něco jinak?

Už jsou to nějaké čtyři měsíce. Já si myslím, že jsem reagoval velmi korektně, i po tom, co mě tedy Petr Fiala po telefonu vyhodil z vlády. Jsem přesvědčen, a ukazuje se to stále více, že digitalizace stavebního řízení nebyla tím pravým důvodem. I ze studií expertů koalice Spolu se ukázalo, že ten systém dodělat šel, a když se dnes podívám, tak systém běží. Když zadáváte stavební řízení, děláte to přes portál stavební správy. Jsou tam stovky tisíc dokumentů a i vláda hodnotí ten cíl z 80 procent za splněný. Samozřejmě v rámci toho projektu nemělo ministerstvo takové možnosti, co se týče kapacity interního týmu. Když vám ministr Stanjura (ODS) nedovolí navyšovat počty zaměstnanců v systemizaci a nemáte ministerstvo, kde prostě škrtnete sto lidí z finanční správy a ještě vám zatleskají a můžete si za to najmout sto lidí jiných, tak jedním z problémů je kapacita toho projektového řízení na úrovni ministerstva. K těm otázkám, co zaznívaly: nešlo to odpilotovat a nešlo to odložit.

Dodání toho systému, což se opakovaně potvrzovalo, bylo pro ministerstvo průmyslu a obchodu klíčovým milníkem národního plánu obnovy. Nejde o peníze na vývoj toho systému, ale jde o peníze, které Česká republika kvůli těmto reformám získá, a proto jsem s tím už v říjnu roku roku 2023 šel na vládu, že mi to blokují nastrčené firmy ÚHOS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), kdy jsem žádal o součinnost další tři ministry a pod nimi státní podniky, jako je NAKIT a další, a vláda to nereflektovala a usnesení, které by tuto součinnost umožnilo, zazdila. Mě mrzí, že na základě této politické hry se digitalizace odkládá a soutěží se to znovu. I když znovu opakuji, že všechny materiály, které jsem měl k dispozici, ukazovaly, že ty systémy jdou odpracovat ve výrazně rychlejším tempu, ale prostě někomu se to nehodilo. Takový je svět. Já se vždycky ptám, kdo z toho profituje? Jestli je to IT segment? Od vlády zaznělo, že se to bude soutěžit znovu, i nový ministr Kulhánek (STAN) hovořil o tom, že ten systém lze dopracovat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský po odchodu Pirátů z vlády ve své funkci zůstal. Vnímáte to z jeho strany jako zradu?

Trochu mi to přijde, jako když stojíte na hřišti, máte prázdnou bránu a rozběhnete se a vstřelíte gól. Bohužel je to ale brána vašeho týmu. Ačkoliv jsem emotivní člověk, tak to ale tímto způsobem neprožívám. Učitelka na základní škole mně říkala, že každý je svého štěstí strůjce a svého života packal. A já prostě respektuju individuální rozhodnutí lidí. Ať si to zodpoví oni sami.

Honza Lipavský říkal, že nehodlá kandidovat za jinou stranu. Teď se objevují informace, že by mohl kandidovat za TOP 09. Je to jeho svědomí a jeho rozhodnutí. Politicky je to velmi zvláštní. Já jsem ale věřící protestant a nenosím v sobě nějaké křivdy nebo pocity nenávisti. Mrzí mě to a to je asi všechno. Kdybych byl ale já v této pozici, tak bych ve vládě nezůstal.

V listopadu si Piráti zvolili nové vedení v čele se Zdeňkem Hřibem, který chce stranu takzvaně vycentrovat. Nemění se tak ale specifičnost Pirátů, kteří si vždy zakládali na síle celostátního fóra?

To vycentrování ale v žádném případě neznamená nějaký pragocentrismus. Já jsem rád, že byl zvolen Zdeněk Hřib a že přišel s potřebnými vnitrostranickými reformami. Myslím si, že kompetence Pirátů leží například v energetické oblasti – Hana Hajnová na Vysočině či v ekonomické oblasti – Libor Dušek a další. S tím souvisí spolupráce s odborníky, například z CERGE-EI. Ten akcent na centristickou politiku znamená řešení problémů lidí, které je postavené na datech – měřím, popíšu problém a ve spolupráci s odborníky ho řeším. To si myslím, že byla jasná message Zdeňka Hřiba. Vycentrování je jasné zaměření na problémy lidí v klíčových oblastech, které se vývojem společnosti a geopolitickou situací výrazně mění.

Myslím si, že Zdeněk Hřib jako primátor Prahy prokázal sebevědomí vůči v té době proruské a pročínské vládě České republiky. Zdeněk Hřib svou volbou získal pro ty reformy podporu. Někteří lidé, kteří s tím nesouhlasili, ze strany odešli, ale naopak skoro stovka lidí se registrovala s žádostí o členství, protože ta zpráva, kterou Zdeněk vyslal, jim připadá atraktivní a je to cítit i v regionech.

Zdeněk Hřib se ale nechal slyšet, že neplánuje jako lídr kandidovat ve sněmovních volbách. Není to u předsedy strany poněkud nestandardní?

Já myslím, že ta zpráva je trochu zkreslená. On řekl, že podpoří kandidátku, a zdrženlivě se vyjadřuje k volbě celostátního lídra. Ta bude probíhat ani ne za měsíc, takže i tato otázka bude zodpovězena. Bývá zvykem, že předseda strany je tím lídrem, Piráti ale nejsou nějaká strana zvyků  a politických tradic. Nicméně když se podívám na hnutí ANO a Andreje Babiše, tak tam se také licituje, jestli tím lídrem má být on, nebo Karel Havlíček či Alena Schillerová, a nikdo se nepodivuje nad tím, že tady Andrej Babiš nezáří jako předseda hnutí a lídr do voleb. Ale uvidíme, jak se ta situace vyvine.

Vy sám budete do sněmovny kandidovat? Jak vlastně vidíte svoji další politickou budoucnost? Lákal by vás například Evropský parlament či senát?

Tak já se pirátské politice věnuju 15 let. Když jsem Pirátům předsedal. To jsem dělal při povolání. V roce 2017 jsem stranu dovedl s 22 poslanci do sněmovny a později jsem měl možnost realizovat věci z té vládní pozice. Jsem v jistém směru Homo politicus, protože politika ovlivňuje životy lidí, můj stejně jako váš, a já s vývojem naší země jako člověk prostě nejsem spokojen.

Nehledě na to, kdo má jaké povolání. Jeví se mi, že se situace celosvětově spíše zhoršuje, než zlepšuje. Což prostě člověka, kterému záleží na společnosti, nemůže nechat úplně v klidu. Pokud tedy nejste nějaký miliardář, který může věci ovlivňovat jinak. Teď jsem poslanec zvolený za Ústecký kraj. Tam jsem členem krajského sdružení. Jelikož jsem řekl, že straně ve volbách pomůžu, tak z logiky věci asi budu chtít kandidovat z nějaké pozice zde.

Evropské volby budou za mnoho let. A senát? Mně přijde, že tam se ty věci úplně nedějí. Myslím si, že i to senátní angažmá je výrazně volnější než to sněmovní. Podpořím kandidátku Pirátů v nadcházejících volbách, kde a z jakého místa, o tom rozhodnou členové. A spíš teď čekám, jak dopadne naše volba celostátního lídra. Pirátská strana je teď víc otevřená odborníkům, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, protože se trošku změnil systém primárek. Ten demokratický aspekt je tam však zcela zachován.

Padají nějaká jména, kromě Zdeňka Hřiba, kdo by mohl být celostátním lídrem?

Já stále věřím, že Zdeněk Hřib tu hozenou rukavici zvedne. Byla dotazována Olga Richterová a místopředsedkyně Hanka Hajnová, která byla náměstkyní hejtmana na Vysočině. Také se hovoří o možnosti mít nestranického lídra.

Dokázal byste si po volbách představit další koaliční spolupráci s ODS? Vaše vzájemné vztahy dnes rozhodně nejsou ideální.

Asi je předčasné řešit, jak bude ta povolební mechanika vypadat, zejména kvůli tomu, že jsou tady subjekty, jako například převlečení komunisté v rámci hnutí Stačilo!, které atakují hranici pěti procent a v některých průzkumech mají i více, což může významně zamíchat sněmovní mechanikou. Výrazně to může ovlivnit možnosti v debatě o formování budoucí vlády. Nás v minulých volbách volilo ve společné kandidátce se STAN 850 tisíc občanů, většina z nich nekroužkovala. Ten systém nás tedy poslal do sněmovny ve čtyřech, a pokud třeba STAN nedodržel dohody o vzájemné podpoře, které jsme měli, tak váha našich hlasů ve vládě nebyla velká. Takže všechno, co jsme vybojovali, jako například protikorupční zákon, rodičáky, trvalo déle a bylo to náročnější. Vždy jsme museli překročit ministra Stanjuru, který blokoval cokoliv, co šlo od Pirátů na stůl. Případně ve sněmovně Marka Bendu (ODS).

Určitě bychom šli s ambicí být v další vládě, ale to se bude odvíjet od síly Pirátů. Naším cílem je dosáhnout zase dvouciferného výsledku, což není žádná halucinace. Pak musíme více tlačit na priority. Měli jsme být ve vládě tvrdší. Na druhou stranu byly tady krize, ať už poslední rok covidu, nebo hned potom válka na Ukrajině, a pro nás byly důležité i hodnoty jako funkční komunikace a celistvost vlády. Někdy jsme museli jít na dřeň, když Stanjura oproti dohodám změnil Windfall Tax, tak jsme ho donutili, aby garantoval, že vybere těch 100 miliard od bank a svých energetických kamarádů, což samozřejmě nevybral. Chtěli jsme ale, aby vláda držela kurz a nenastal tady rychlý nárůst nacionalismu a populismu jako na Slovensku. Nakonec jsme za to zaplatili. Je také důležité ukazovat na to, že v některých aspektech není velký rozdíl mezi hnutím ANO a ODS, a já mám obavy z nějakého přirozeného povolebního partnerství. Piráti zabránili této koalici v Praze. Nebýt Hany Marvanové, tak máme v Praze koalici ANO a ODS.

Ještě bych se vrátil ke schválené novele autorského zákona, který navrhl Jan Lacina ze STAN. Tento zákon nakonec připravil některá média o hodně peněz. Byla chyba ho přijmout v této podobě?

No tak já jsem proti tomuhle nesmyslu lobboval u premiéra opakovaně, ať pozměňovací návrh pana poslance Laciny vláda zařízne, protože je to nejtvrdší implementace té evropské směrnice. Nevím, kdo na tom vydělal, jestli Seznam nebo někdo, kdo poskytuje podobné služby, jako Google a Facebook. Já jsem v tomhle sporu byl dlouho, už když se připravovala evropská legislativa. Argumenty jeho podporovatelů byly jak z Hlavy 22. Každému je jasné, že nikdo nejde na dva dny starý článek přes stránky, pokud mu ho někdo nenasdílí na sociálních sítích. Takže argument, že dochází ke „kanibalizaci“ obsahu a je to přínosný model pro sociální sítě, a naopak online média ekonomicky tratí, byl totální nesmysl, což se ukázalo hned. Potom, co Google a Facebook přestaly zobrazovat náhledy a perexy, tak se to začalo obcházet tím, že vydavatelé mají různé proxy stránky, které zobrazí ten náhled. Myslím, že to byla velká chyba, která poškodila nejen českou mediální scénu, ale i image České republiky. Kvůli tomuhle lobbingu Česko ztratilo i některé plánované investice velikých firem.

V rámci novely zákona o ÚHOS jste chtěli zkrátit lhůty pro kontroly zadávání veřejných zakázek, což se vám prosadit nepodařilo. Proč?

Já si myslím, že to je jeden z hlavních důvodů, proč byl Bartoš odejit. Bylo to o těch dvou pohledech. Reforma antimonopolního úřadu je asi ve třech oblastech programového prohlášení vlády. Jsou ale zákulisní hráči napojení na politiky, kterým zkrátka to schéma svádění bitvy u antimonopolního úřadu vyhovuje. Šéf antimonopolního úřadu pan Mlsna je dosazený Andrejem Babišem a prezidentem Zemanem. Jakým způsobem antimonopolní úřad „píská“ ty věci, je netransparentní a nahrává to byznysmenům. Spousta zajímavých firem a podniků s vysokým know how nejde do České republiky právě kvůli tomu, jakým způsobem se soutěží veřejné zakázky. Já jsem tu reformu podpořil už jako opoziční poslanec v minulém volebním období. Tenkrát pro ni nebylo ani hnutí ANO, ani ODS, což si myslím, že trvá.

Když Česká televize odhalí, že šéf antimonopolního úřadu posílá přes Whatsapp soukromé notičky jako doporučení krajským úředníkům či politikům, jaké mají dávat připomínky, a zároveň všichni vědí, že právě antimonopolní úřad rozhoduje o jejich zakázkách, což má třeba v případě nákupu veřejné hromadné dopravy velký dopad na mnoho lidí, tak je to chucpe. Slovo nestandardní je velký eufemizmus. To je prostě úplně absurdní. A já si myslím, že ten úřad by měl být nezávislý, a to zároveň nejen ve veřejnoprávním prostoru, ale i v komerční sféře, což podle mě také není, když toleruje zjevné monopoly, oligopoly i kartelové dohody.

Myslíte si, že se zákon o podpoře bydlení ještě ve druhém a třetím čtení stihne v tomto volebním období projednat? Tvrdíte, že ODS jde na ruku developerům, máte pro to nějaké důkazy?

Tak já si nemyslím, že by v České republice byl kdokoliv, kdo by si nemyslel nebo nevěděl, že ODS historicky vždy řeší jen ten development. Je to totiž zajímavý segment, který generuje zajímavý příjem státního rozpočtu z pohledu objemu utracených peněz a odvedených daní. O tom žádná. Jak se říká, kudy teče beton, tudy tečou peníze. Ale problematika bydlení se neřeší pouze výstavbou. Stačí se podívat na data z posledních deseti let. Když se podíváme před covidovou krizi, tak z pohledu bytového trhu přece byla optimální situace. Byly levné hypotéky ke dvěma procentům. Stavělo se kolem 35 tisíc bytů ročně a rostly reálné mzdy. I přesto za posledních deset let narostly ceny nemovitostí o 60 procent. Tudíž ten trh v podstatě funguje tak, že nepostaví ani o jeden byt navíc, který může v danou chvíli prodat za nejvyšší částku. Jediným řešením tedy je podívat se do zahraničí, kde bydlení řeší dobře, a dodat ty věci. Ty jsem navrhl a dějí se.

Já samozřejmě také podporuju výstavbu, protože byty se vystavět musí. Je potřeba vrátit bytové fondy městům. Proto jsem postavil investiční programy pro obce. Po tom, co mi to vláda několikrát zablokovala, bylo jedním z posledních majsterštyků Pirátů ve vládě jednání, kde jsme s Jakubem Michálkem donutili vládu schválit těch sedm miliard. Ministr Stanjura říkal, že to je tak na dva roky. Máme leden a je tam projektů za 4,2 miliardy. Výstavba levného, dostupného nájemního bydlení je řešení. Můj zákon o podpoře bydlení není pro 150 tisíc lidí, kteří jsou teď na ulici nebo v azylových domech či sociálních bytech, ale je pro střední třídu, pro 1,6 milionu lidí, pro které výpadek jednoho příjmu, nemoc, smrt partnera může znamenat neschopnost zaplatit nájem a tím pádem ztrátu bydlení.

Když jste v roce 2009 zakládali Pirátskou stranu, kde jste si ji představoval v roce 2025? Je to ještě pořád ta stejná strana?

To byla doba, která byla politicky velmi potentní. Byly zde různé občanské aktivity, které bychom možná dneska označili za divočejší. My jsme si mysleli, že založíme stranu a půjdeme jako švédští Piráti v první vlně do sněmovny. Museli jsme si počkat do roku 2017. Politika je poměrně dynamická věc. Někdy jste nahoře, někdy dole. Úspěch v politice je daný tím, jak se strana dokáže vnitřně měnit a dodávat potřebné výsledky lidem v čase. Politika nemá být pro politiky, ale pro lidi. Jsem rád, že Piráti to dali do sněmovny a do vlády. Byla to drsná škola. Problémy společnosti se mění. Kvůli politickým ziskům jsou některé strany ochotny udělat věci v neprospěch společnosti. Já věřím, že Piráti jako jediná liberální strana u nás, která chce a umí řešit problémy doma i globálně, bude pokračovat ve své práci pro lidi dál.