Byl jsem ve Strakově akademii, Kramářově vile, Lidovém domě, na Zbraslavi, v průhonické Sokolovně, Bílém domě, poslanecké sněmovně, paláci Charitas, na podání vysvětlení…
Něco pamatuji, něco si pamatuji…
A tak přemýšlím, co bych dělal…
1. Kdybych byl Bohuslav Sobotka:
Věděl bych, že když nic neudělám, budu vysmíván.
Věděl bych, že když odvolám, budu zesměšněn.
Věděl bych, že když navrhnu, rozehraji hru:
– problém jednoho není problémem mým,
– problém jednoho je problémem všech,
– problém jednoho ukáže, kdo je kdo; dnes,
– problém jednoho ukáže, kdo s kým je; dnes a zítra,
A budu se dívat…
A budu si mýt ruce…
A budu hrát.
2. Kdybych byl Pavel Bělobrádek:
Chtěl bych být jazýčkem na vahách.
Přemýšlel bych, jak nebýt součástí problému.
Vymýšlel bych, jak být součástí řešení problému.
Chtěl bych být zvolen předsedou a hrát.
3. Kdybych byl Petr Fiala:
Přemýšlel bych, jak udělat dvouciferný volební výsledek.
Bojoval bych proti socialistickým experimentům.
Hodil bych všechny do jednoho pytle.
Chtěl bych být znovu předsedou a nebýt mimo hru.
4. Kdybych byl Miroslav Kalousek:
Řekl bych, že jsem to vždy říkal.
Odmítl bych prezidentskou samovládu.
Burcoval bych proti oligarchismu.
Chtěl bych zůstat ve hře.
5. Kdybych byl Vojtěch Filip:
Opakoval bych, že my nic, to jen oni.
Tvářil bych se státotvorně a přitom kalkuloval.
Bojoval bych proti kapitalismu a o oligarchismu bych mlčel.
Chtěl bych mít herní opozičně toleranční potenciál.
6. Kdybych byl Tomio Okamura:
Tvrdil bych, že za všechno můžou imigranti.
Přesvědčoval bych, že referenda jsou řešením.
Hlásal bych, že politické strany jsou přežitkem.
Chtěl bych být užitečný spoluvládní hráč.
7. Kdybych byl Petr Robejšek:
Řekl bych, že se mě to netýká.
Deklaroval bych, že jsem pro realistické řešení.
Dělal bych vše, abych měl víc než pět procent.
Chtěl bych být hráčem (spolu)vládnoucím s kýmkoliv.
8. Kdybych byl Andrej Babiš:
Loudil bych soucit davů.
Zajistil bych si podporu prokurátorů a regulátorů.
Sliboval bych silnou vládu, díky níž zaručím, že bude líp.
Chtěl bych vládnout všemu, všem a hrát podle svých pravidel hry.
9. Kdybych byl Miloš Zeman:
Hrál bych hru.
Přijal bych demisi premiéra.
Pověřil bych (opět) sestavením vlády (opět) svého člověka.
Sestavil bych (opět) vládu s vědomím, že (opět) nezíská důvěru parlamentu.
Vybral bych si ministra vnitra, ministra financí, ministra spravedlnosti.
Počítal bych s tím, že po řádných volbách, přijdou předčasné volby.
Věděl bych, že moje vláda bude vládnout nejméně rok, možná i víc.
Připomenul bych to všem, kdo mi v prezidentských volbách chtějí konkurovat.
Chtěl bych být znovu zvolen prezidentem.
Hrál bych pak novou hru.
10. Kdybych byl voličem:
Přemýšlel bych, na čem mi záleží.
Viděl bych přes třísku les.
Chápal bych, že politika je hra.
Chtěl bych být jejím hybatelem.
Nechtěl bych být ovcí jdoucí na porážku.
Volil bych sebe a to, v co věřím.
Hrál bych svou hru.