Otevřete oči, otevřete svá srdce, stojí v záhlaví webové stránky Nadačního fondu Ivany Zemanové, který, jak uvádí, pomáhá ohroženým dětem v nouzi. Poslední „novinka“ je tam ovšem z 20. prosince loňského roku. Ruská agrese na Ukrajině, která k nám kromě dospělých vyhnala i desetitisíce dětí, včetně nemocných a postižených, pro první dámu jako by neexistovala. Ani slovo podpory, žádné vyjádření účasti, žádná materiální pomoc. Jen ticho, skoro jako z Hradu.
Ve všech civilizovaných zemích je zvykem, že první dámy, tedy manželky prezidentů, se veřejně angažují zejména v charitě. Nejde samozřejmě o oficiální funkci, přesto však spojení první dáma a dobročinnost bývá v povědomí pevně zakotvené. Tyto ženy vídáme na benefičních akcích, slýcháme je k tématům pomoci potřebným promlouvat. Ne tak ovšem v České republice. V roce 2014 sice byla založena nadace zaštítěná jménem choti prezidenta Miloše Zemana, která nějakou činnost vykazovala, ale informace o válce na Ukrajině, rozpoutané barbarským agresorem, jako by k paní Zemanové vůbec nedoputovala.
V sekci Novinek je na webu nadace poslední zpráva z 20. prosince loňského roku. Pod názvem „Nezapomněli jsme ani na děti z dětských domovů“. Pojednává o vánoční nadílce a sděluje se v ní, že podarovali i opuštěné seniory „a v čase vánočním jim splnili desítky přání“. Od té doby uplynuly čtyři měsíce. Dva měsíce po této „novince“, 24. února, zasáhla celý svět novinka mnohem méně příjemná – ruská invaze na Ukrajinu. Na facebookové stránce nadačního fondu je poslední příspěvek z 2. února letošního roku. Je jím fotografie osobního vozu před budovou Farní charity v Chrudimi, bez textu, bez vysvětlení, o co se vlastně jedná.
Uživatelé sociálních sítí se ale nad podivnou nečinností první dámy pozastavují. Tím spíš, že česká občanská společnost, od organizací, spolků, firem, škol, nemocnic… až po obdivuhodné množství takzvaných obyčejných lidí se do pomoci Ukrajině zapojila v neuvěřitelném měřítku. Českou republiku zasáhla masivní uprchlická vlna běženců z válkou decimované Ukrajiny. Přijali jsme jich už bezmála 300 000 a počty budou zřejmě ještě nějaký čas narůstat. Na pomoc se vybraly zhruba dvě miliardy korun, zorganizovalo nespočet akcí, benefičních vystoupení, sbírek zdravotnického materiálu, potravin i další humanitární pomoci pro uprchlíky… Pomáhá skoro každý. Až na prezidentovu ženu.
Například paní Jana se na facebooku tedy vcelku pochopitelně ptá: „Držíte bobříka mlčení? Národ pomáhá Ukrajině, co dělá manželka prezidenta?“ Pan David píše: „Neměl by někdo paní Ivaně Zemanové konečně předat informaci, že na území Ukrajiny vraždí ruští vojáci civilisty? Je paní Zemanové známo, že k nám před válkou uteklo přes 200 000 žen a dětí? První dáma, za kterou se ještě dlouho budeme stydět!“ A paní Marie Kašparová 4. dubna přispěla do diskuze v podobném duchu: „Dnes má první dáma svátek, co kdyby potěšila lid a nechala se někde vidět? Nebo slyšet. Víte paní, že je na Ukrajině válka? A u nás váleční utečenci? Co vy na to?????“ První dáma na to bohužel nic. Až do dnešního dne se nikde vidět ani slyšet nenechala. Tazatelům na stránce nadace nikdo neodpovídá.
A zatím u nás Fakultní nemocnice v Motole přijala do péče 21 onkologicky či podobně nemocných dětí z Ukrajiny. Další budou následovat. V zemi napadené a bombardované ruskou armádou jim nemůže být věnována náležitá péče. Na dětské chirurgii v Motole pečují i o šestiletého Mychajla, který má střepiny ruského granátu v hlavě. Leží tam též čtyřletý Dmytro, kterému exploze rakety v Kyjevě poškodila pro změnu páteř. Je po operaci, ale ještě nechodí.
Ivana Zemanová se na veřejnosti objevila naposled 7. března, u příležitosti předávání státních vyznamenání na Hradě. Ano, to je také jedna z jejích nepsaných povinností – účastnit se reprezentativních událostí po boku prezidenta. Miloš Zeman ale již velmi dlouho nedělá téměř nic a na veřejnosti se neobjevuje skoro vůbec. O to nepochopitelnější je, proč první dáma množství svého volného času – a zvlášť v situaci, jaká naplno zasáhla i Českou republiku – nevyužívá k tomu, aby naopak byla vidět, povzbuzovala, byla příkladem, pomáhala…
Prezident Zeman sice proklamativně obrátil, když nazval Putina šílencem a verbálně odsoudil napadení Ukrajiny ruskou armádou, ale mnozí mu – a není divu – toto náhlé „obrácení kabátu“ nevěří. Hodně lidí si z dobrých důvodů myslí, že ten pěkný nový kabát si navlékl jen navrch, jelikož nebylo jiné cesty, zatímco pod ním se ve skutečnosti skrývá ten původní, o dost ošklivější, na kterém se pořád skví veliká svatojiřská stužka na klopě. Mohla by snad „neviditelnost“ a zřejmě tedy i neochota jeho choti zapojit se do pomoci ukrajinským uprchlíkům nějak souviset právě s tímhle?
Nebylo by ale naopak dobré, aby si první dáma přečetla heslo vlastní nadace a v situaci, která od druhé světové války nemá obdoby, „otevřela oči a otevřela své srdce“ i ukrajinským dětem? Prospělo by to i České republice.