Iveta Radičová působila dva roky na postu předsedkyně vlády Slovenské republiky. Dnes je děkankou Fakulty masmédií, a tak v rozhovoru pro Revue FORUM hovoří o trendech, které se médií – a to nejen na Slovensku a v Česku – týkají. Bývalá premiérka ale hodnotí také Evropskou unii nebo premiéra Andreje Babiše.

V České republice se vztah Čechů k Evropské unii změnil kvůli migrační krizi. Jak je to na Slovensku?

Vím, že nyní máte v parlamentu euroskeptickou SPD, ale i my máme takovou stranu. Je to důsledek krize, která logicky vždy vyústí v nedůvěru. Ale je to i důsledek posunů k novým konfliktům, kterým čelíme ve 21. století. Je to konflikt mezi globálními trhy a možnostmi národních vlád a konflikt mezi demokratickou reprezentací a skutečnou mocí, která je víc v ruskou nevolených, soukromých subjektů. Tyto konflikty otevřely spor o identitu – a ten nemá kompromisní řešení. Proto je společnost polarizovaná a rozbitá. Do toho vstupují nové technologie, které vytvářejí uzavřené názorové skupiny, jež jsou velmi málo tolerantní k postojům jiných. Na tom se živí nové politické spektrum. A tak máme vyhraněné euroskeptiky, vyhraněné odpůrce migrace… Ale všichni dobře víme, že už slovo extrém je opakem většiny. Tomuto čelíme, nejen Česko nebo Slovensko, nejen Evropa, ale i Spojené státy americké. A do toho vstupují do hry noví geopolitičtí hráči, Čína a Indie. A Evropská unie ponořená do svých vnitřních tenzí ztrácí svou geopolitickou úlohu, kterou by měla hrát. Je to jako s migrací. Stejně silná migrační vlna už Evropu zasáhla několikrát. V letech 2005 a 2006 jsme na Slovensku měli 15 tisíc utečenců. Víte, že si nevzpomínám na žádnou polemiku o tom, zda máme podat pomocnou ruku? Nezatěžovali jsme tím občany, je povinností politiků pomoci těm, kdo utíkají ze zemí, kde nemohou žít. Kdo jiný by tomu měl rozumět lépe než my, po tolika migračních vlnách z Československa?

Určitě sledujete situaci v České republice. Období premiéra Babiše je často přirovnáváno ke slovenskému mečiarismu. Vidíte to také tak?

K této zkratce máme velmi daleko, a dokonce si myslím, že některé zkratky mytologizují realitu. Mečiarismus na Slovensku byl obdobím pseudodemokracie, likvidací opozice a obdobím únosů a vražd. To, co se odehrává v České republice je porovnatelné se situací v Německu, kde má vítězná strana problém sestavit vládu. Ale specifikum České republiky je v tom, že pan premiér Babiš čelí obvinění. Ve standardní demokracii je těžko představitelné, aby takovýto člověk sestavoval vládu. Naštěstí je ale Česká republika členem Evropské unie. To dokazuje i důležitost zprávy OLAF v kauze Čapí hnízdo. Problém je v politické kultuře.

V souvislosti s politickou kulturou se nemohu nezeptat na prezidenta Miloše Zemana.

Slušnost i protokol by mi umožňoval, že se nebudu vyjadřovat k vnitřním záležitostem Česka. Pan prezident Zeman má velmi nestandardní vyjadřování. Překvapuje mě svým posunem. Víte, já si pana Miloše pamatuji z roku 1977, kdy přišel přednášet na katedru, kde jsem vlastně ilegálně studovala. Byl to neuvěřitelně progresivně myslící intelektuál s podnětnými myšlenkami a skvělými bonmoty. A byl přesvědčením demokrat. A já to demokratické přesvědčení už nějak nevidím, jako by ho ztratil. Překvapuje mě až nekonzistentními postoji, nevím, jakou představu o směřování České republiky má, protože je to nepředvídatelné a těžko čitelné.

A pan prezident Kiska?

Pan prezident Kiska se hodnotově hlásí k listopadu 1989, k principům liberální demokracie a myslím, že přesným vyjádřením těchto postojů bylo i udělování vyznamenání na počátku roku 2018. Jedno platí: Nebýt listopadu 1989, nevzniká Slovenská republika. A nebýt listopadu 1989 a jeho následovníků, nejsme v Evropské unii. Hodnotím pozitivně souboj o reformu justice na Slovensku, jelikož ji velmi potřebujeme. Od vymahatelnosti práva se odvíjí důvěra v stát. Kiska nevzdává základní souboj o lidské hodnoty, nastavuje zrcadlo rozhodnutím, která jsou v rozporu s principy demokratického státu. Není to poprvé, kdy máme dvě demokratické instituce, které spolu vedou souboj. Ale i o tom je demokracie.

Jak jsou na tom slovenská média? Jaký je vztah Slováků k Evropské unii? A proč je jiný než ten český? Jakou roli sehrála na Slovensku migrační krize? To se dozvíte v rozhovoru, který vyšel v Revue FORUM. Předplaťte si jej ZDE, případně se ptejte ve vašich trafikách!