Nový týdeník Faktor S přináší ve svém druhém čísle exkluzivní rozhovor s podnikatelem, lobbistou a „monackým rentiérem“ Ivem Rittigem, s jehož jménem jsou spojovány mnohé temné kauzy, např. obchody s fotovoltaickými parky. Rittig byl v několika z těchto kauz vyšetřován a obviněn, avšak v žádné z nich nebyl dosud pravomocně odsouzen. Rozhovor jsme se svolením redakce Faktoru S převzali pro Svobodné fórum.

Třiapadesátiletý Ivo Rittig má asi nejhorší možnou pověst. Má to dvě světlé stránky – alespoň pro vršovického šíbra s monackým pasem. Pořád ho nedokázali odsoudit. A co víc, byznysovým partnerům jeho špatná pověst nijak zvlášť nevadí.

■ V čem vám životní zkušenosti daly podnikatelský náskok?

Zkušenost zrychlí vaše rozhodování, více věříte svému instinktu. Když nějakou situaci řešíte v kariéře podesáté, je jednodušší ji zvládnout. Zároveň s léty budujete kontakty, víte přesně, na jaké partnery, poradce, auditory, právníky se v té které situaci obrátit. Zároveň budujete svoji značku, a Pokud to děláte dobře, je vše jednodušší. V podnikání určitě platí, že zkušenosti mají cenu zlata.

■ Co je důležité pro to, aby se člověk stal úspěšným podnikatelem – bez ohledu na pověst?

Klasický, univerzální podnikatel je člověk, který finančně uspěje v každé době a v každé situaci. Není to o formálním vzdělání. Není to o určitém oboru. Je to dar. Jako nadání ke sportu nebo hudební sluch. Sportovní nadání vás samo o sobě dostane někam na úroveň sportovního dorostu. Podnikatelský talent bez dřiny, práci a víkendů v práci zdaleka nestačí. Znám spoustu nadějných sportovců, kteří nezvládli dril vrcholového profi sportu, a v podnikání je to stejné.

■ Jak vnímáte kritiku svého podnikání a svých podnikatelských metod?

Platím daně, zaměstnávám lidi, dodržuji zákony a vydělávám peníze. Nemám potřebu se komukoli z čehokoli zpovídat. Chápu, že pod vlivem neuvěřitelné mediální masáže je můj veřejný obraz pošpiněn, ale v reálném byznyse žádné ochlazení necítím.

■ Jak se změnilo podnikatelské prostředí v Česku za tu dobu, co se v něm pohybujete?

Zcela zásadně. Před deseti patnácti lety vám na úřadech fakt chtěli pomoci. Možná neznali všechno do detailu, možná neměli nejrychlejší připojení k internetu a možná byli před revolucí v KSČ.

Zkuste si ale dneska novou firmu zaregistrovat k DPH. Chtějí po vás stohy nesmyslů, využijí třicetidenní lhůtu a v den 29. si to celé vyžádají znova. Strach, který se v pátek večer 17. listopadu 1989 ze společnosti vypařil, se nám vrátil s ještě větší silou. Starostové se bojí rozhodovat, ředitelé podniků se bojí dělat svoji práci a úředníci na všech stupních jsou mistry v alibismu. Vůbec se nikomu z nich nedivím.

Pokud chceme vyspělost demokracie měřit počtem zatčených, pokud si myslíme, že objem zabaveného majetku nás všechny udělá šťastnými, tak to jinak vypadat nemůže.

■ Která oblast podnikání je podle vás právě teď perspektivní?

Určitě zdravotnictví a péče o lidi obecně. Bude nás čím dál víc, čím dál starších a čím dál bohatších. Někdo se o nás bude starat a bude za to chtít peníze. Druhá oblast je cokoli internetového, virtuálního. Ale to ví každý. Proto jsou to obory, které přitahují nejen moji pozornost.

Pak je takový ten podnikatelský „chleba s máslem“. Obchod na dobré adrese, prosperující hospoda. Praha je pořád plná tržních příležitostí i v „obyčejném“ podnikání pro každého, kde nemusíte mít miliardy na rozjezd. Akorát to holt nejde řídit po mobilu ze Špindlu.

■ Co si myslíte o podnikatelích, kteří okatě dávají větší část bohatství na charitu?

Moje pyramida priorit je jasná, na prvním místě moje rodina, pak mí zaměstnanci, pak závazky vůči státu a pak cokoliv dalšího. Myslím, že to tak má každý. Není úplně lehké v dnešní době hospodařit tak, abyste se mohli charitě smysluplně věnovat, a teď nemluvím o drobných, kterými přispíváme každý.

Neumím se úplně vcítit do pozice dolarových megamiliardářů, kteří si už za svoje peníze nic koupit nemohou, kteří nejsou schopni svůj kapitál do ničeho reinvestovat, pro které peníze už nemají smysl. Rozhodně je nemíním kritizovat a je mi jedno, z jakého popudu to dělají, jestli je to touha napravit svět, nebo si snížit daňový základ. Já tedy osobně nepociťuji ani jednu z těchto motivací. Svět se nezmění a daně si vás najdou všude.

Kdo je Ivo Rittig

Vyučený prodavač a lahůdkář byl prý v osmdesátých letech minulého století nejmladším vedoucím samoobsluhy v Praze. V provozovně na rohu ulic Štěpánská a Žitná stačil nasekat manko ve výši 766 tisíc tehdejších korun. Byla to obrovská částka: za polovinu této částky už se dala postavit vila.

Rittig dostal trest devíti let vězení, odseděl si polovinu a v roce 1990 se na základě amnestie Václava Havla dostal na svobodu.

V devadesátých letech začal obchodovat se zahraničním, a tudíž v tehdejším Československu ceněným zbožím (kosmetika, výpočetní technika, elektronika). S bývalou tlumočnicí Lenkou Vejvalkovou založil společnost Prospekta Moda, jež prodávala luxusní zboží (např. značku Versace) v centru Prahy a na ruzyňském letišti. Výnosné podnikání umožnilo Rittigovi sponzorovat hokejový klub Prospekta Praha a organizovat utkání v boxu, pozvat do Prahy několik hvězd bojových sportů a známých hercu a přes společenské akce získat přístup do nejvyšších pater byznysu a politiky.

Všeobecně známým se Rittig stal až v jedenadvacátém století. Byl obviněn, že na jeho účty přicházely desítky milionů korun z pražského dopravního podniku. Rittig se proti tomu ostře ohradil a uvedl, že je „šokován, jak bezostyšnému osočení je vystaven“. Společnost Neograph, která pro dopravní podnik dodávala jízdenky, měla uzavřenou smlouvu s firmou Cokeville Assets Inc., sídlící na Britských Panenských ostrovech. Za zprostředkování smlouvy měla tato společnost dostávat z každého lístku 17 haléřů. Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci tvrdil, že firma Cokeville měla smlouvu o spolupráci s Rittigem, na základě které měla firma Rittigovi vyplácet provize ve výši 160 tisíc eur měsíčně a procenta ze zisku. Obvinění se neprokázalo.

V červnu 2015 byl Rittig obviněn pro údajné praní špinavých peněz. Toto obvinění se týkalo zakázek na SMS jízdenky a m-peněženky, prodej kupónů a tisk papírových jízdenek. Podle policie šlo o organizovanou skupinu, která peníze v letech 2008 až 2014 propírala přes několik firem z daňových rájů. V tomto případě nedošlo k pravomocnému rozsudku.

Rittig bydlí ve vile v pražských Vršovicích, jeho sousedem je hudebník Felix Slovácek. Současně má monacký pas a rezidenční vízum v Dubaji.

■ ■ ■

Časopis Faktor S je nový týdeník vydavatelství Empresa Media, který se věnuje převážně ekonomice a politice. Svým pojetím jde o unikátní magazín, pro který je charakteristická jak zdravá novinářská agresivita, tak i nadhled, ironie a ochota jít za hranice toho, co je v českých médiích obvyklé. Zaměřuje se na ekonomické a politické kauzy, rozplétá pavučiny vztahů mezi výraznými osobnostmi z byznysu a politiky z domova i ze zahraničí. V jedné třetině svého obsahu se Faktor S věnuje i otázkám životního stylu.

Nový týdeník Faktor S je právě v prodeji.