Izraelská armáda, ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Šéf izraelské Národní bezpečnostní rady Cachi Hanegbi připustil, že po úspěšném zvládnutí konfliktu proti palestinsko-teroristickému hnutí Hamás by mohlo dojít k válce s libanonskou skupinou Hizballáh. Přítomnost jejích složek podél hranic už podle něj nelze nadále tolerovat.
Cachi Hanegbi, šéf izraelské Národní bezpečnostní rady, uvedl, že jakmile bude palestinsko-teroristické hnutí Hamás v Pásmu Gazy poraženo, Izrael možná bude muset jít do války proti Hizballáhu. Obává se totiž, že by elitní jednotky Hizballáhu mohly překročit severní hranici a zaútočit na civilisty, podobně jako to udělal 7. října na jihu země Hamás. Informoval o tom list The Times of Israel.
„Už nemůžeme dále tolerovat přítomnost radwanských sil Hizballáhu podél hranice,“ uvedl Hanegbi s tím, že nadále nelze tolerovat selhání při implementaci rezoluce 1701, přičemž odkazoval na rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2006 z konce druhé libanonské války zakazující přítomnost ozbrojených složek Hizballáhu jižně od řeky Litani v okruhu téměř 30 kilometrů od hranice s Izraelem.
Na otázku, zda tedy bude na severu válka, odpověděl, že se situace na severu musí změnit. „A ona se změní. Pokud Hizballáh bude souhlasit s diplomatickou změnou situace, skvělé. Ale nevěřím, že se to stane,“ dodal a zároveň varoval před hrozbou, kterou podle něj představuje raketový arzenál Hizballáhu.
Od 7. října bylo ze severu země evakuováno zhruba 60 000 obyvatel. Podle Hanegbiho je potřeba udělat na severu proti Hizballáhu totéž, co na jihu proti Hamásu, aby se mohli lidé vrátit zpět. Izrael tedy podle něj bude muset jednat, aby zajistil, že obyvatelé severu již nebudou „vysídleni ve své zemi, a zaručil jim, že se situace na severu změnila“.
Šéf Národní bezpečnostní rady zdůraznil, že by se Izrael rád vyhnul válce na dvou frontách, a proto budou akce proti Hizballáhu případně podniknuty až po vyřešení konfliktu s hnutím Hamás. Řekl, že Izrael dává Američanům jasně najevo, že nemá zájem o válku na severu, ale že možná nebude mít jinou možnost, pokud se bude Hizballáh dále jevit jako hrozba.
Klíčové pro dosažení cílů Izraele v tomto konfliktu, tedy zničení Hamásu v Gaze a návratu rukojmích, a ukončení konfliktu mezi Izraelem a Hamásem by podle Hanegbiho mohla být likvidace šéfa hnutí Hamás Jahjá Sinvára. „Pokud ho zabijeme, a to je plán, je možné, že vedení, které po něm nastoupí, pochopí, že aby se vyhnulo jeho osudu, bude muset opustit Gazu,“ dodal.
Vojenské síly jsou podle Hanegbiho aktuálně velmi blízko dvou klíčových velitelských center Hamásu, a to v Džabálijá a Shejaiya na severu Gazy. Uvedl ovšem, že není možné říci, jak dlouho bude válka proti Hamásu trvat, mohou to být podle něj měsíce. „Američané nestanovili žádný termín,“ prohlásil s tím, že v pátek Bidenova administrativa popřela zavedení časového limitu, ačkoli americký ministr zahraničí Antony Blinken údajně řekl izraelským vůdcům, že mají týdny na to, aby dokončili současnou intenzivní fázi bojování.
Na začátku listopadu varoval vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh před možností války na libanonské frontě a vyzval izraelskou armádu, aby jednala obezřetně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tedy vyzval armádu, aby byla připravena na všechny scénáře. Zároveň varoval, že by zásah Hizballáhu do konfliktu s Hamásem mohl vést ke zničení Libanonu. Libanonské úřady sice deklarovaly svou neochotu zahájit válku, ovšem po zahájení útoku Hamásu na Izrael zahájil útoky na severu země i Hizballáh a na to reagovaly útokem i izraelské ozbrojené síly. Během války v Izraeli bylo podle Hanegbiho dosud zabito minimálně 7000 teroristů.
