Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to ve čtvrtek izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt. Hamás na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagoval.
„IDF (Izraelské obranné síly) oznamují, že 13. července 2024 stíhačky IDF udeřily v oblasti Chán Júnis a po vyhodnocení zpravodajských informací lze potvrdit, že Muhammád Díf byl při úderu zlikvidován,“ uvedla izraelská armáda. Podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy při úderu přišlo o život více než 90 dalších lidí, včetně vysídlených civilistů, připomněla agentura AP. Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Díf zabit při úderu na areál na okraji Chán Júnisu. Hamás Dífovu smrt po úderu popřel.
Oznámení o Dífově smrti přišlo ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb politického lídra Hamásu Ismáíla Haníji, jehož středeční zabití Hamás přičítá Izraeli.
Díf byl v 90. letech jedním ze zakladatelů vojenského křídla Hamásu. Přes 30 let stoupal v hierarchii Hamásu, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za smrt desítek Izraelců zabitých při sebevražedných atentátech. Zároveň byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo téměř 1200 lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil nejméně sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021, a figuroval na izraelském seznamu nejhledanějších osob.
Izraelská vojenská ofenziva zahájená po útoku ze 7. října si podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala životy nejméně 39.480 Palestinců, dalších 91.128 bylo od začátku bojů zraněno. Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala většinu z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.