Skalní dóm na Chrámové hoře v Jeruzalémě FOTO: Berthold Werner / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Berthold Werner / Wikimedia Commons / Public Domain
Čtvrtá a dlouho očekávaná série izraelského seriálu Fauda se točila v roce 2022, v Izraeli se vysílala v červenci 2022, ale zahraniční fanoušci seriálu si museli počkat až do ledna 2023, kdy ho začala vysílat streamovací služba Netflix. Záhy poté se stal seriál hitem (nejen) mezi diváky arabského světa, například v Libanonu byl nejsledovanějším seriálem Netflixu a na nejvyšších příčkách se drží i v ostatních arabských zemích Blízkého východu a severní Afriky.
S hrdiny série (těmi, kteří přežili) – členy protiteroristického komanda izraelské bezpečnostní služby Šin Bet – se znovu setkáváme ve chvíli, kdy jsou již značně vyhořelí a unavení z vnitřních i vnějších konfliktů i z toho, jakou daň si každodenní nebezpečí a permanentní nasazení vybírá na jejich rodinném životě.
Nově nasazenou postavou je Maja, Arabka, vyznamenaná policistka sloužící v izraelských bezpečnostních složkách, která má za muže Žida, a je tak ostudou celé své arabské rodiny. A etnický a náboženský původ či tribalismus, chcete-li, je v seriálu Fauda (arabsky „chaos“) vším; zdrojem neutuchajícího napětí, které čas od času eskaluje v násilí a teroristické útoky.
Majin mladší bratr Omar pracuje jako informátor služby Šin Bet v palestinském prostředí na západním břehu Jordánu, zároveň je ale členem teroristické skupiny Hizballáh, což se ukáže, když kapitána Šin Betu Gabi Ayuba vyláká do Bruselu, kde ho unesou a mučí.
A protože je Ayub v hierarchii kontrarozvědky vysoce postavený, ví o jejím fungování doslova všechno. „Rozuměj, není v situaci, kdy by před námi mohl něco utajit,“ říká Omar svému kontaktu a na palestinském území se záhy rozjedou popravy všech informantů a kontaktů, které Ayub během mučení prozradil. Jediný Doron Kabilio, bývalý velitel jednotky, věří, že Ayub stále žije, a my sledujeme komplikovanou akci na jeho záchranu, probíhající na území několika států, boj o vlastní svědomí a morální principy a snahu o odvrácení velké protiizraelské teroristické akce.
Může to znít jako překombinovaný akční film z hollywoodské produkce, ale seriál působí velmi věrohodně a autenticky a produkce je civilní. Zblízka sledujeme, jak tíha konfliktu dopadá na postavy z obou jeho stran, Židé i Arabové musejí řešit, jak velké oběti jsou ochotni přinést své věci, rodině, klanu, kolik to bude stát, koho zradit, které zlo je menší. A jsou to právě tyto konflikty, tato tramvajová dilemata par excellence, které si každá postava musí vyřešit, co z Faudy dělá životné a strhující drama. (A skoro se chce povzdechnout, že přesně taková dilemata a „dramatotvorné“ prvky naší soudobé filmové i literární tvorbě tak chybí.)
Jít do riskantní mise a zachránit potenciálně tisíce civilistů, nebo dát přednost svému manželství, které se mi pod rukama rozpadá? Udat své spolupracovníky z teroristické skupiny, nebo nechat zdemolovat dům své rodiny? Zneužít civilistku, která se ničím neprovinila, ale zachránit díky tomu svého kolegu? Je možné k Omarovi přistupovat jako k teroristovi, když je to zároveň můj mladší bratr, kterého bylo třeba celý život tahat z průšvihů? Krev není voda, ale existují i jisté ideje, které nás přesahují.
Čtvrtá řada fiktivního seriálu, pojednávají o teroristické buňce Hizballáhu, která připravuje v palestinském uprchlickém táboře Dženín raketový útok na izraelské cíle, se začala vysílat zrovna ve chvíli, kdy média přinesla zprávy, že izraelské protiteroristické komando zmařilo v Dženínu připravované raketové útoky na izraelské cíle.
Skoro jako by skutečnost kopírovala filmovou předlohu, život napodobuje umění více, než umění napodobuje život, jak řekl Oscar Wilde, nicméně v historii regionu lze těžko vymyslet scénář, který by byl příliš divoký nebo nepravděpodobný. Ve chvíli, kdy tento text píšu, postřelil palestinský terorista v jeruzalémském Starém Městě dva muže a byl „zneutralizován“. Bylo mu třináct let. Izraelský kabinet právě jedná o zjednodušení předpisů, které by Izraelcům umožňovaly nosit zbraně.
Sám Lior Raz, spolutvůrce scénáře a představitel Dorona, má ostatně s působením v elitním protiteroristickém komandu Sayeret Duvdevan zkušenosti, do armády narukoval hned po studiu na střední škole. Když bylo Riazovi devatenáct, ubodal palestinský Arab v Jeruzalémě jeho dívku, se kterou měl v té době tříletou známost.
Po odchodu z armády se stal Riaz bodyguardem Arnolda Schwarzeneggera a jeho manželky. Po návratu do Izraele vystudoval telavivskou divadelní akademii. Po řadě divadelních a filmových rolí se dal dohromady s Avi Issacharoffem, dopisovatelem deníku Ha’arec, který se specializuje na palestinské a arabské záležitosti, a v roce 2014 společně napsali první řadu seriálu Fauda, která obratem získala řadu ocenění na domácí i mezinárodní scéně.
Dlouhé čekání na již čtvrtou sérii stálo za to. Poctivě vystavěné drama s řadou uvěřitelných postav a spoustou navěšených pušek, které v teatrálním grand finále vystřelí všechny naráz, ponechává otevřený konec. Jak taky jinak? Bude pátá série Faudy? A kdy, proboha?
Bianca Bellová je česká spisovatelka s bulharskými kořeny, překladatelka a tlumočnice z angličtiny. V roce 2017 získal její román Jezero ocenění „Kniha roku“ v rámci literární ceny Magnesia Litera. Za stejný román obdržela Cenu Evropské unie za literaturu. Její zatím poslední román Ostrov vydalo loni nakladatelství Host.
