Tomio Okamura FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Tomio Okamura, předseda SPD a místopředseda sněmovny, se musí omluvit za nepravdivé výroky, které veřejně pronesl o europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovském a jeho bývalém kolegovi Pavlu Svobodovi. V pátek 5. února o tom, zatím nepravomocně, rozhodl soud. Okamura o obou jmenovaných prohlašoval, že v Evropském parlamentu hlasovali pro sankce, které mají být uvaleny na ČR za nepřijímání migrantů. V reakci na rozsudek uvedl, že on sám by se na soud neobrátil, a to ani kvůli výhrůžkám násilím či smrtí. Ve světle tohoto sdělení pak poněkud zvláštně vyznívá fakt, že celých osm let – od roku 2012 – vedl soudní spor kvůli užití přezdívky Pitomio.
Prozatím nepravomocný rozsudek padl u Obvodního soudu pro Prahu 1, kde verdikt vynesla soudkyně Dagmar Stamidisová. Žalovaný má omluvu pronést na jednání sněmovny a rovněž je povinen ji zveřejnit na svém facebookovém profilu. Tvrdil totiž, že čeští europoslanci hlasovali pro to, aby Česká republika byla potrestána za to, že odmítá tzv. kvóty čili povinné přerozdělování uprchlíků. Okamura ale s rozsudkem nesouhlasí, dál trvá na tom, že to, co roku 2017 řekl, odpovídá pravdě. Proto se proti rozsudku odvolal.
„Bylo prokázáno, že toto tvrzení pravdivé nebylo,“ konstatovala ovšem v odůvodnění verdiktu soudkyně Stamidisová a doplnila: „Žalovaný (Okamura) je osobou veřejně známou, je předsedou strany a řada lidí mu věří do posledního slova. Proto také tomu, co uvedl, veřejnost uvěřila.“
Oba europoslanci podali žalobu v prosinci 2018. Tomáš Zdechovský pro ČTK uvedl: „Já a moje rodina jsme obdrželi přes 3000 výhrůžek smrtí, museli jsme dostat policejní ochranu. Opakovali nám, že jsme vlastizrádci, že nás oběsí, že patříme do plynu.“ S Pavlem Svobodou se pak shodli na tom, že Okamurovy lživé výroky je výrazně poškodily jak ve veřejném, tak v soukromém životě. Zdechovský připomněl i krajně nepříjemnou událost, kdy na něj před domem, kde v tu chvíli byly jeho dvě malé děti, čekal muž, který mu vyhrožoval oběšením.
Na to Okamura zareagoval slovy: „Já sám osobně dostávám stovky výhrůžných zpráv na sociální sítě. Nicméně jako osoba veřejná musím snést větší míru kritiky a nikdy by mě nenapadlo, abych se kvůli tomu obrátil na soud. Považuji to za součást politické práce.“
To zní hrdě. Statečně a nekompromisně. Není-liž pravda? Až na to, že se jaksi nemůže nevloudit taková nepěkná otázečka: „Opravdu, pane Okamuro? Opravdu, vážně a namouduši by vás to ani nenapadlo?“ Protože pokud mluvíte pravdu, pak je namístě další otázka, a sice: Kdo se to celých osm let soudil s týdeníkem Reflex nikoli kvůli nebezpečným výhrůžkám smrtí, nýbrž kvůli tomu, že mu přisoudili přezdívku Pitomio?
Legrační vystoupení Tomia Okamury v době, kdy se chtěl v první přímé volbě v roce 2013 stát hlavou státu a usednout na Hradě, zaujala mimo jiné i redaktory Reflexu. A není divu, když šlo o výroky, v nichž sám sebe přirovnával k Baťovi či Masarykovi a tvrdil, že není populista. „Musíme mít českého prezidenta,“ vyhlašoval tehdy s vážnou tváří rodák z Tokia. Velkolepé plány mu ale překazil smutný fakt, že nedosáhl předepsaného množství platných podpisů nutných pro kandidaturu na prezidenta. Nepomohlo ani jejich přepočítání, ani nic jiného.
Reflex ještě předtím přišel s obálkou, na níž Tomia Okamuru zobrazil jako klauna s červeným nosem, což doplnil nápisem PITOMIO. Redaktor Bohumil Pečinka v článku z října 2020 zavzpomínal, že nápad vznikl docela spontánně, když se s kolegy bavili právě o nápadu s obálkou v souvislosti s Okamurovou zamýšlenou kandidaturou na Hrad.
„Všichni se mohli utlouct smíchem, protože tohle slovo o sedmi písmenech přesně charakterizovalo tehdejší (a vlastně i dnešní) Okamurovo veřejné vystupování,“ napsal Pečinka. „Po vydání byly ohlasy neuvěřitelně pozitivní, srovnatelné snad jen s oknírkovaným Rathem, a tohle slovo v politických kruzích zdomácnělo. Zasloužil se o to paradoxně sám Tomio Okamura, který se o Pitomia s Reflexem osm let soudil. Nešlo o fakta v článcích, ale o to jedno jediné slovo – Pitomio. Soud po vleklých jednáních, odročování a odvoláních nakonec rozhodl, že pokud jednání politika oprávněně vyvolává určitý dojem, je možné slovo Pitomio používat v určitých případech i nadále.“
A je to. Dlouhá léta soudních tahanic vynesla panu žalujícímu, tj. Okamurovi (který by se podle vlastních slov nikdy nesoudil), verdikt, který ho jistě nepotěšil. Už jen proto, že vzbudil další vlnu žertů, když ho lidoví vtipálci začali v té souvislosti označovat za „soudem puncovaného Pitomia“. Zjevně se ale nepoučil. A tak si chce kolečko soudních jednání zopakovat, dost možná se stejným výsledkem – prohrou. Jestlipak tohle náhodou není právě ta situace, kdy – jak zaznělo v předešlém verdiktu – „jednání politika oprávněně vyvolává určitý dojem“?
Autorka je řadovou členkou TOP 09.
