Majitelka kladenského bazaru s dětským oblečením Iva Konopová se po 25 letech musela rozloučit se svou živností. Poslední kapkou pro ni byla druhá vlna EET, která na ni dopadla v první březnový den. Jak bývalá živnostnice v rozhovoru pro FORUM 24 prozradila, přestože byla voličkou Andreje Babiše, je hrubě zklamána jeho chováním, které je pro ni nepřijatelné. Zároveň zdůraznila, že kvůli elektronické evidenci tržeb bude muset se svých 52 letech hledat práci a to se může stát nesplnitelným úkolem.
Paní Konopová, rozhodla jste se od na konci února skončit s podnikáním. Co vás k tomu vedlo?
Dne 27. 2. 2017 jsem ukončila své podnikání jako OSVČ, cca po 25 letech. Musela jsem skončit, protože zavedení EET pokladen byla poslední kapka, která bohužel nejen naplnila pohár. Ale ten přetekl.
Pan Babiš tvrdil, že pořídit si EET pokladnu není finančně náročné a ani její provoz živnostníky nezatíží. Dovolím si tvrdit, že tato skutečnost se nezakládá na pravdě.
V čem konkrétně jste podnikala?
Měla jsem dětský bazar (ne malý – 240 m2), kde jsem prodávala věci nové, použité a zboží do komise. Už jen tento sortiment si vyžadoval pokladnu, jejíž funkce by byly ne základní, ale velmi rozšířené.
Jak jsem se informovala, pokladna by mne vyšla na více než 30 000 Kč a další měsíční poplatky za přenos a také za papírové kotoučky (což není malý náklad, jak jsem se dozvěděla od známých, kteří byli v 1. vlně a mají restaurace). Další věcí je, že jsem měla prodavačku a ta by odesílala tržby v mé nepřítomnosti. Zažila jsem již spoustu telefonátů, kdy jsem ohledně kasy musela navigovat, co a jak, kde zmáčknout, aby výsledek na účtence byl v pořádku. Při představě, že mne toto čeká znova v horším podání, kdy ručím za to, že platba je zaúčtována dobře a budu muset dělat „hlídacího psa“, tak to už bylo nad mé síly.
Nemohu tvrdit, že EET byla jediným důvodem, ale tou poslední kapkou ano. Vysoké nájmy v Kladně, protože jsme blízko Prahy, odvody za zaměstnance, stále se zdražující benzin a mnohé další.
Zdá se vám, že stát se snaží drobným živnostníkům házet klacky pod nohy? Kde konkrétně tyto snahy pozorujete?
Co se týče této otázky, myslím si, že stát určitě malým živnostníkům nepomáhá. Vidím to tak, že zde vládne zbytečná byrokracie, např. po roce 1989, jsem si byla schopna daňové přiznání vyplnit sama. Teď? Kdybych neměla účetní, kterou musím platit (a to jsem nebyla plátce DPH), nevím, jak by vše dopadlo.
Myslíte si, že EET skutečně narovná podnikatelské prostředí a zlepší výběr daní?
EET v žádném případě nenarovná podnikatelské prostředí a daně. Vždyť spoustu malých živnostníků, kteří poctivě platili i z toho mála, co měli, ukončilo svoji činnost. Já například vím asi o deseti v mém okolí. V Chorvatsku tuto šikanu také zavedli a jak to dopadlo? Odvody se nezvýšily a stát nepřímo navádí lidi, aby podváděli. A tak to bude určitě i tady. Češi jsou národ hloubavý a věřím, že kdo bude chtít, cestičku si najde. A já jim fandím.
Andrej Babiš označuje podnikatele, kteří končí kvůli EET, za podvodníky, kteří se bojí, že se na jejich daňové úniky přijde? Co si o jeho tvrzení myslíte?
Musím říci, že jsem, já hloupá, Andreje Babiše volila a očekávala jsem od něj podporu malých podnikatelů, a ne žraloka, který kolem sebe vše požírá. Netvrdím, že všichni danili všechno, co měli, ale danili a snažili se. Teď buď skončili, nebo budou hledat skulinky a šidit více.
A co se týče pana Babiše, tak si myslím, že přísloví „potrefená husa se vždy ozve“ na něj platí sakra hodně. Jeho minulost, aféry atd. hovoří samy za sebe. Nejlepší je volat „chyťte zloděje“ a sám si plnit kapsy.
Vidíte nějakou stranu, která by dokázala změnit podmínky pro živnostníky, které se v České republice v posledních letech zhoršují?
Co se týče politických stran, jsem doopravdy znechucena, v jakém státě žiji. Ti, kteří dříve škodili a chtěli EET uzákonit, tak teď mluví o tom, že je to nesmysl, že se tím ničeho nedosáhne a že se utahuje smyčka malým podnikatelům. Chce se mi kolikrát zvracet z toho, co slyším v médiích.
Nevidím žádnou stranu, která by chtěla podpořit malé podnikání, ale budu si muset někoho vybrat, protože nechci nevolit. I když jsem přestala podnikat a ve svých 52 letech si musím shánět práci. Což vůbec není nic snadného v mém věku a s částečným invalidním důchodem. Musím nějak dožít.
Řeknu vám jedno. Kdybych byla mladá, koukám z této země odejít a žít jinde. Mám syna, kterému je 15 let a vtloukám mu do hlavy, že v Česku mu pšenka nepokvete. A tak ho pomalu, ale jistě připravuji a nabádám k tomu, že by měl jít pracovat do zahraničí. Je to pro mne dost těžké, protože máme velmi blízký vztah. Ale jako máma se snažím pro své děti udělat nejvíce, co jde.
