Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Hnutí ANO má i jednoduché voliče, prohlásil jeho předseda Andrej Babiš. Poznamenal že je také jednoduchý. Uvedl to v pátek ve sněmovně v rámci kritiky médií a chystané Rady vlády pro paměťovou agendu, která má být novým poradním orgánem kabinetu. Předseda opozičního hnutí v této souvislosti označil současnou vládu za „novototalitní strukturu“.
Rada vlády pro paměťovou agendu má podle Babiše hlídat výklad dějin a dohlédnout na rozdělování peněz pro instituce zabývající se osvětlováním dějin. Zaměřit se má mimo jiné „na posilování občanské odolnosti v reakci na hybridní a revizionistické zneužití historie“, uvedl Babiš s odkazem na Lidové noviny. Přiznal, že tomuto vymezení nerozumí. „Já sem takovej jednoduchej, my máme i jednoduché voliče,“ dodal.
Dvacetičlenná rada je podle Babiše projektem poslance ODS a bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Předseda ANO ho označil za člena někdejšího Socialistického svazu mládeže (SSM), který se v době pádu komunismu změnil na revolucionáře a udělal kariéru. „A teďka buduje další strukturu a bude nám vykládat ty dějiny,“ uvedl Babiš. Žáček v knize Sto studentských revolucí uvedl, že byl na Fakultě žurnalistiky UK brigádním referentem školního výboru SSM, po listopadu 1989 místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska.
Babiš v souvislosti s radou a médii mluvil rovněž o „vymývání mozků a šíření nenávisti“, kterého se dopouštějí někteří redaktoři České televize, Českého rozhlasu nebo Deníku N. „Většina je korektních , ale ty aktivisti samozřejmě jsou všude,“ uvedl. Doufá, že se kvůli nim nestane obětí atentátu jako slovenský premiér Robert Fico, až bude mít ANO před příštími sněmovními volbami podporu dvou pětin voličů.
Nová vládní rada má mít podle podkladů poradní roli při snaze o systematický a koncepční přístup k zachovávání historické paměti a má vytvářet prostor pro spolupráci jednotlivých institucí. Pracovat má například na možnostech využití dotačních titulů pro překonávání nejen sociálních dopadů totalitních režimů, zabývat se bude i podporou muzejních, osvětových, přednáškových a spolkových projektů paměťové povahy.
Výdaje spojené s vytvořením rady budou podle vlády činit 30 milionů korun od roku 2025 a budou pokryty z rozpočtu Úřadu vlády. Členství v radě bude bezplatné. Dotace, o nichž má rada rozhodovat, mají v širší míře směřovat k nestátním neziskovým organizacím, paměťovým, vzdělávacím, muzejním a kulturním institucím celostátního i regionálního charakteru, které podporují účastníky odboje a odporu proti komunismu, pořádají muzejní, osvětové, přednáškové a další projekty, případně spolupracují se zahraničními partnery v oblasti evropské historické paměti.
