ROZHOVOR / Ze strany Kateřiny Konečné nejde o útoky na politickou konkurenci, na protikandidáty, ale jsou v osobní rovině, jde čistě pouze po rodinných příslušnících, říká k chování šéfky komunistů na sociálních sítích politický marketér a místopředseda Mladých konzervativců Jáchym Vrecion (ODS). Podle něj politika nedělá velkým to, že je brutální ve svých slovních výlevech. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovoří také o tom, jaká témata zajímají mladé lidi, nebo o vlastních zkušenostech s pomluvami v prostředí sociálních sítí.
Nemohu se nezeptat, ale jak zvládáte o sobě číst některé – za mě odporné – komentáře nebo pomluvy na sociálních sítích, ať už ze strany některých rádoby novinářů, nebo politiků z některých stran?
Děkuji, že to zmiňujete. Jste jeden z prvních novinářů, který se mě na to ptá. Je to věc, co se vždycky před každými volbami vynoří. Myslím si, že jak někteří novináři, tak někteří politici to brutálně přehánějí. Jako by sociální sítě byly nějaká manéž 21. století. Ale upřímně, mně to je v zásadě jedno, já z toho fakt nic nedělám. Po těch několika volbách už mám vypěstovanou hroší kůži. Nicméně není to jen o mně. Vnímám i jiné lidi, kteří jsou v podobné situaci, na které je podobně útočeno. Je ale důležité si z toho nic nedělat.
Mluvíte o manéži… je dobře, že někteří politici ostře vystupují na sociálních sítích, že se hádají, vzájemně uráží?
Nad tím velmi často přemýšlím, protože se v tom pohybuju jak osobně, tak samozřejmě i profesně. Když se s těmi politiky, se kterými se „bijete“ v té zmíněné manéži, vidíte osobně, tak jsou normální, nebo je s nimi ten vztah společensky daleko přijatelnější. V „bezpečném kruhu“ sociální sítě si každý dovolí mnohem více a je brutálnější. Zda je to dobře, nedokážu posoudit. Ale z mého pohledu politika určitě nedělá velkým to, že je na sociální síti brutální ve svých slovních výlevech. Naopak. Nicméně chápu, že každý sbírá srdíčka, že dosah je v politice hrozně podstatný.
Nemyslím si, že tancující Alena Schillerová na TikToku přináší tuny voličů.
Třeba ministryně obrany Jana Černochová nedávno na sociální síti X napsala komunistické europoslankyni Kateřině Konečné poměrně ostrý komentář. „Kateřino, nepijte tolik, ztrácíte glanc. Lidsky chápu, že Vám ujíždí nervíky, protože se teď perete o ‚bojovou dávku potravy‚ v podobě dalších milionů vašeho platu europoslankyně, ale nechovejte se tady, prosím, jako tupá a vulgární a primitivní kráva. Děkuji vám,“ cituji. Není už to moc?
Řekněme, že tento tweet byl velmi odvážný, ale ten původní, na který paní ministryně reagovala, jak jedna europoslankyně za KSČM vystupuje, to si za mě politik nemůže dovolit. Ze strany paní Konečné nejde o útoky na politickou konkurenci, na protikandidáty, ale jsou v osobní rovině, jde čistě pouze po rodinných příslušnících. Zveřejňuje přesně takové příspěvky, u kterých bychom měli společně přemýšlet, zda jsou akceptovatelné. To, co předvedla nedávno vůči Filipu Nerudovi (starší syn kandidátky do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudové, pozn. red.), už bylo za čárou, kdy jsem se měl potřebu ohradit i já.
Když ještě zůstaneme u sociálních sítí. Teď se hodně debatuje o tom, zda hnutí ANO pomáhá k nabírání mladých voličů TikTok. Někteří tvrdí, že to funguje, jiné to zpochybňují. Jak to vidíte vy? Bavíte se o tom nějak?
Já osobně jsem poprvé TikTok použil hned, když přišel první velký boom, a začal jsem ho zkoumat. Jeho obsah je velmi specifický, nabízí úplně jinou formu algoritmu než třeba Instagram Reels, jinou formu doporučení. Což ano, to opozičním stranám a politikům, kteří jsou na TikToku, získává voliče. Ale je to samozřejmě o typu obsahu. Nemyslím si, že tancující Alena Schillerová jich přináší tuny.
Je ale důležité ještě říct, že uživatelé ostatních sociálních sítí se k tomu obsahu také dostanou, protože jim to tam někdo z TikToku postne. „Hele, podívejte se, jaké bývalá ministryně dělá tanečky.“ Pak to má tendenci mít dosah i mimo samotný TikTok. Nikdy ale nezměříte, jaký obsah na sociálních sítích se proměnil v reálné hlasy u voleb.
Pokud bych mluvil profesně, tak já jsem TikTok chtěl hrozně zavést, nutit lidem, se kterými spolupracuji. Nicméně je to podle expertů bezpečnostní riziko, obzvlášť ve státní sféře. S čím si opozice, nebo konkrétně hnutí ANO, hlavu nedělá, což je naprosto logické. Využívá ve své pozici všechny možné kanály. Kdyby se ale významní představitelé vládních stran začali objevovat na TikToku, tak je to něco, na co protistrana přesně čeká, a už na to mají přichystáno množství materiálu. „Podívejte se na to, jak ohrožují Českou republiku, jsou proti všem doporučením.“
Dají se mladí lidé, pokud jde o politiku, oslovovat i jinde než na sociálních sítích?
Stopro. Offline formát je hrozně důležitý, obzvlášť v postcovidové době, kdy lidé během pandemie měli velké problémy, obzvlášť mladí, se socializací. Všichni si myslí, že mladé lidi ulovíme na sociálních sítích, ale my je tam musíme přilákat na něco hmotného. Třeba na akce, které pořádá Mladá ODS, Mladí konzervativci nebo jiná mládežnická organizace. To je jejich přidaná hodnota. Což se nám poslední rok a půl daří i s určitým příklonem Mladých konzervativců s Mladými občanskými demokraty, respektive teď Mladou ODS. Říkáme tomu společně CDU/CSU. Kdy Mladí konzervativci tomu dodávají nějakou ideologickou linku a Mladá ODS praktičnost. To je model, který funguje. Jsem opravdu moc rád, kam Mladé konzervativce posouvají lidé jako Jan Hroudný a Veronika Dvořáková, Mladou ODS Michal Chládek, Richard Beran a Kateřina Lodrová.
Ale proč o tom mluvím. Zvýšili jsme násobně počet akcí, snažíme se jich ve velkých městech i v regionech dělat více. Na sociálních sítích je nalákáme na značky, ale pak musíme ukázat, že jsme kolektiv fajn lidí, který se baví jak o politice, tak ale máme také zájmy i mimo politiku. Jsem rád, že se komunita jak Mladé ODS, Mladých konzervativců, tak třeba platformy Česko.plus Radima Ivana a Ondřeje Šimíčka rozrůstá.
Právě kongres ukázal, že ODS nabízí možnosti mladým lidem. Stačí zvednout ruku, ať už jste z jakéhokoli kraje, ve straně dostanete prostor.
Když jsme byli na posledním kongresu ODS, který měl v médiích několik fází, prvně se tvrdilo, že tam nejsou ženy. Následně se ukázalo, že jich je tam dost, když Eva Decroix, Veronika Vrecionová a další udělaly společnou fotku. Následně jsme v médiích zaznamenali, že tam nejsou mladí. Přitom Mladá ODS, Mladí konzervativci a Česko.plus, které přivezlo virtuální realitu, tam měli stánky, neslo se to ve velmi pozitivním duchu. Některá média se pak chytla za hlavu a napsala, že „ti mladí tam fakt jsou“. Začala dělat reportáže a dokonce jsme byli na otvírácích. Dalo to ale práci vysvětlovat, že mladí na kongresu opravdu jsou.
A jak podle vás ODS přistupuje k mladým?
Myslím, že právě kongres ukázal, že ODS nabízí možnosti mladým lidem. Stačí zvednout ruku, ať už jste z jakéhokoli kraje, ve straně dostanete prostor. Podívejme se na kandidátku SPOLU do europarlamentu, kde všichni říkají, že tam nemáme žádné mladé – ale já když se sám za sebe podívám, tak tam jsou. Kdybych měl konkrétně jmenova,t tak třeba Daniela Finkousová z Libereckého kraje, Jan Železný z Karlovarského kraje nebo Robert Samsonek ze Zlínského kraje. Jsou to všechno hrozně fajn mladí lidé s velmi liberálním postojem, který je v Mladé ODS slyšet.
Slyšel jsem, že se uvažuje o vytvoření Mladého SPOLU, je to pravda?
Myslím si, že to nějak organizovaně nebude, ale Mladí konzervativci i Mladá ODS mají velmi úzké vazby na TOP tým a Mladé lidovce. Děláme třeba společné fotbalové turnaje, teď jsme si řekli, že uděláme turnaj v beach volejbale, aby se dokázali zapojit i lidé, kteří třeba fotbal nemají rádi. Mimochodem hrát fotbal proti Mladým lidovcům, to vždycky dostaneš…
Když se zeptám obecněji, co jsou témata, která zajímají mladé lidi? Taková, na která se třeba Mladá ODS nebo Mladí konzervativci zaměřují nebo chtějí zaměřit?
Nechci mluvit za Mladou ODS, kde jsem jen řadový člen, ani za předsedu Mladých konzervativců, kde jsem já místopředsedou. Ale ta témata pro mladé jsou podle mě jasně definovaná. Je to dostupné inteligentní bydlení, kde se nebavíme jen o Praze, je to problém v Brně, v Ostravě a dalších velkých městech. Mladí chtějí bydlet, nejsme Italové, že bychom chtěli zůstat u maminek do 40, 50 let. Určitě jsou to moderní technologie, digitalizace státu, směřování na Západ a obecně možnost cestování. Nejsem úplně přesvědčený, že tématem jsou kulturní války.
Nesmíme ani zapomínat na ty, kteří se v osmnácti rozhodnou nechodit do školy, ale chtějí dělat byznys. Na to hrozně zapomínáme, na možnost rozjezdu podnikání. Na to bychom se měli soustředit. Dát mladým výhody, motivovat je. Mimochodem geniální kniha Start-up nation: příběh izraelského hospodářského zázraku, tím bychom se měli motivovat. Jsem rád, že teď se spustila diskuze, že chceme být Izraelem ve střední Evropě. Což si myslím, že bychom měli chtít být. Přineslo by to mladé úspěšné lidi, kapitál, know-how, můžeme se stát globálním lídrem.
***
Jáchym Vrecion je členem ODS a místopředsedou jedné z mládežnických organizací občanských demokratů Mladí konzervativci. V současné době se věnuje politickému marketingu, podílel se na několika volebních kampaních. V minulých letech působil jako producent a PR manažer v kultuře. PR se věnoval také v soukromé sféře, pracoval pro velké korporáty i tradiční české značky.