Jaderné elektrárny nemají v poslední době úplně na růžích ustláno. Dávno skončila doba, kdy se lidé radovali, že dokážou využít alespoň malou část z nepředstavitelné energie ukryté v jádru atomu. Značná část dnešní Evropy prošla proměnou na kulturu, kterou by mnozí z nás nazvali pejorativně jako „kavárenskou“, kdyby tento pojem nezprofanoval současný český prezident v poněkud jiném smyslu. Řada lidí se navíc obává stárnoucích jaderných elektráren. Rizika jsou sice nesmírně malá (např. ve srovnání s kouřením či chozením po chodníku), následky případné katastrofy jsou však velké a všeobecně známé (i na základě zkušeností s Fukušimou v roce 2011 či Černobylem v roce 1986).
Německá vláda se jaderných elektráren úplně zbavuje, což vede k rozvoji tamní uhelné energetiky. Rakousko je odmítá dlouhodobě. V České republice nás naše současná vláda uvrhává svým amatérismem do energetické nesoběstačnosti (závislosti), protože z nepochopitelných důvodů úplně zrušila tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, který byl přitom už rozběhnutý v pokročilé fázi. Proč? Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) si totiž usmyslel, že si chce vytvořit svou vlastní energetickou koncepci. Přitom bylo od počátku jasné, že i do ní připíše jaderné elektrárny. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zase odmítl jakkoli přispívat na českou energetickou nezávislost a navíc se pokusil rozdělit veškerý roční zisk koncernu ČEZ na dividendách. Neměl by pak z daného roku žádné vlastní peníze ani na běžný provoz, natož na opravy, o investicích ani nemluvě.
Nyní se jadernou energetiku pokusili prostřednictvím referenda neúspěšně zlikvidovat švýcarští Zelení. Chtěli zkrátit životnost všech pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři elektrárny zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029. Uvedená pětice momentálně vyrábí dvě pětiny švýcarské elektřiny, jak upozornila stanice BBC na svém webu. Proti návrhu se nakonec vyslovilo 54,2 procent hlasujících a 20 z 26 kantonů. Zatímco ve frankofonních kantonech na západě iniciativa uspěla, v německojazyčných ztroskotala. V kantonu Schwyz v centru Švýcarska se proti návrhu vyslovilo dokonce 68 procent voličů, největší podporu naopak získal v městských kantonech Basilej a Ženeva, kde ho podpořilo kolem 60 procent hlasujících.
V hustě osídleném Švýcarsku není žádná z pěti stávajících jaderných elektráren vzdálena více než 70 kilometrů od městských center. Vzhledem ke znepokojení veřejnosti nebyla v zemi nová jaderná elektrárna postavena od roku 1984.
Švýcarsko má od uzavření elektrárny v britském Oldbury nejstarší jaderné elektrárny na světě. Beznau I začala dodávat elektřinu do sítě již v roce 1969, Beznau II a Mühleberg v roce 1972. O sedm let později následoval Gösgen a v 80. letech se přidala poslední elektrárna Leibstadt.
Současná vláda už oznámila, že se chystá příští rok předložit voličům v referendu návrh na postupné utlumování činnosti všech jaderných elektráren v zemi. Poslední z nich by se podle návrhu měla uzavřít v roce 2050.
