Protože se čas nedá zastavit a Vánoce se kvapem blíží, nabízíme vám, abyste si dobu čekání na Ježíška zpestřili čtením dalšího čísla měsíčníku FORUM 24+. A přestože je to číslo prosincové, a tudíž v něm jsou i témata opravdu čistě vánoční, nemohli jsme opominout nejdůležitější události, k nimž doma i ve světě během posledního měsíce došlo.

A tak „vykopáváme“ jaderným dědou Mrázem, do něhož se převlékl stepní fýrer, který se již delší dobu zaklíná nejrůznějšími červenými čárami, které nesmějí být překročeny, nebo… A když překročeny jsou, tak se kromě vzteklého štěkání neděje nic. Apokalypsy se tedy, jak píše Jiří Pondělíček, bát opravdu nemusíme, ale obezřetní musíme zůstat i nadále. Ruskému mužikovi se musí dát zkrátka najevo, že se ho nikdo nebojí. Ničemu jinému než síle totiž nerozumí.

S obezřetností úzce souvisí i možnost, že budou někdy v budoucnu teoreticky potřeba kryty pro obyvatele. Jak to s nimi v České republice vypadá, zjišťoval Jan Pánik. A není to zrovna povzbudivé. Ukrýt by se mohlo asi jedenáct procent lidí žijících v naší republice. Ovšem to v tom optimálním případě. Většina krytů totiž není ve stavu vhodném pro okamžité použití.

Martin Skýpala a Ray Baseley si udělali „výlet“. I když nazývat to výletem není příliš vhodné. Jeli totiž na Ukrajinu, do oblastí, kde se skutečně bojuje. Takže až příště budou zase někteří naši „čtenáři“ nadávat a radit nám, ať se tam jedeme podívat, máme pro ně odpověď – byli jsme tam a to, co tam Rusové provádějí, je ještě mnohem horší, než se v médiích píše.

Vynechat jsme samozřejmě nemohli současnou situaci v Sýrii. Karel Dolejší okomentoval, proč režim Bašára Asada padl až nyní a proč to nebylo daleko dříve.

Prosincové číslo logicky láká k rekapitulaci. A tak se v tradiční anketě respondenti z řad novinářů a politologů věnují nejdůležitějším tuzemským událostem a Matěj Bartošek sestavil přehled nejdůležitějších světových událostí roku 2024.

„Babiš plácá nesmysly,“ řekl v rozhovoru s Martinem Skýpalou senátor Tomáš Czernin a dodal, že mu „tuhle zemi nesmíme nechat“. O tom, jak to nakonec dopadne, rozhodnou parlamentní volby v příštím roce.

Do Ruska, respektive do Berlína za ruskou opozicí, vás zavede reportáž Vojtěcha Laštůvky. Ruská opozice by ráda skoncovala s Putinovým režimem, jenže na nějaké jásání to není. Z Ruska by se demokratická a svobodná země stejně nestala…

František Kalenda si v rubrice O kom se mluví posvítil na Friedricha Mertze. Kam by se náš západní soused vydal, kdyby v předčasných volbách zvítězil a stal se právě on kancléřem?

Aby té skepse z dějů uplynulého roku nebylo málo, ohlédl se Jan Jandourek za děním na Slovensku, kde se současná vládní klika snaží mocně otočit kormidlo tak, aby Slovensko plulo plnou parou na východ. Možná nám ale jen ukazují, jak by to mohlo vypadat za necelý rok i u nás…

A ještě jeden pro někoho nepříliš povzbudivý text. Jiří Pondělíček se blíže podíval na nominanty do příští vlády Donalda Trumpa. Místy je to slušné panoptikum, které ke klidu nepřidává.

Veselejší témata pak odstartují připomenutím toho, že Notre-Dame po ničivém požáru již opět září v srdci Paříže. Pavel Šafr připomněl i důležité akce spojené se znovuotevřením slavné katedrály.

Co by to bylo za Vánoce bez bramborového salátu? Když jsme v redakci uskutečnili na toto téma brainstorming, zjistili jsme, že každý dělá salát úplně jinak. A tak se Milan Tesař rozhodl podívat se salátu na zoubek. (Jde to vůbec? Nedívá se spíše salát na zoubek nám?) Sestavil jakýsi manuál, co všechno se do salátu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dává. Některé přísady jsou tradiční a nejede přes ně vlak (brambory, nakládané okurky vejce, majonéza), jiné jsou na hraně (cibule, hrášek) či předmětem sporu (uzeniny, maso, celer) a pár jich lze označit za čiré šílenství. Věděli jste třeba, že někdo dává do bramborového salátu banán? BANÁN do BRAMBOROVÉHO SALÁTU! A někteří „gurmáni“ tam přidávají třeba syrečky, med či dokonce pomeranče…

Od zjišťování receptů na salát si Milan Tesař odskočil na rozhovor s hudebnicí a výtvarnicí Vladivojnou La Chia. A je to rozhovor hodně otevřený, a tudíž i zajímavý.

A Milan Tesař do třetice. Menší rozhovor vedl s Rozálií Havelkovou, jež našla na svém posledním albu paralelu mezi sexuálním aktem a výrobou atomové pumy.

Tomáš Klvaňa sepsal portrét slavného spisovatele Salmana Rushdieho, jenž byl svého času odsouzen kvůli své knize k trestu smrti, musel žít pod policejní ochranou, ale útoku nakonec stejně neuniknul, byť jej naštěstí přežil. Sice s těžkými zraněními a se ztrátou oka, ale zůstal naživu.

To, co se děje na sociální síti X, dříve Twiteru, nelze nazvat jinak než exodem. Dominika Machová zmapovala důvody, které vedly či vedou známé firmy i slavné osobnosti k odchodu z této sociální sítě, již Elon Musk rapidně proměnil. A podle většiny značně k horšímu.

Jak Putin kráčí ve stopách svého učitele Stalina, popsal v Nové orientaci Jiří Pondělíček. Ruské velmocenské choutky se jen těžko dají zakrýt jakýmikoliv prohlášeními.

Týden před Vánocemi slaví již šestaosmdesáté narozeniny klub Rychlých šípů. Při této příležitosti se na ně blíže podíval Pavel Šmejkal. Věděli jste třeba, že příjmení Dušín, které bereme jako synonymum pro nadmíru slušného a čestného jedince, u nás vůbec neexistuje?

Ani Vánoce či advent vám nemohou překážet při cestování. Proto vás Markéta Mitrofanovová zve na tradiční vyjížďku či vycházku. Tentokráte na Křížovou cestu do Podbrdí, ale i za jinými památkami v této oblasti.

Tradiční ping-pong si s námi zahrál herec a viceprezident Havloids Memorial Clubu Jiří Maryško a nechybí samozřejmě ani největší křížovka v České republice.

A mnoho dalších zajímavých textů…