Nehledě na virtuální mediální obraz „bezkonfliktního“ vládnutí u nás probíhá bezskrupulózní boj o moc. Největší dynamiku však vzhledem k současnému rozložení sil negeneruje na ose koalice – opozice, ale na ose „staří“ politici versus nepolitici. O tom svědčí tažení Andreje Babiše zejména proti koaliční sociální demokracii.
Hnutí ANO se vymezilo podobně jako Věci veřejné na boji proti „dinosaurům“ a tradičním politickým stranám. Andrej Babiš si zakládá na tom, že není politik, politiky opovrhuje, a hodlá tento boj dotáhnout do konce. Přestože byl s řadou „dinosaurů“, zejména ze Zemanovy a Grossovy éry, úzce propojen. Pravolevý střet v této konstelaci nehledejme. Ostatně Babiš žádný program nemá a spokojí se s pochvalou státního rozpočtu od skalního keynesiánského socialisty Miloše Zemana. Proto se musí vymezovat vůči „zkorumpovaným“ politikům, kteří „zanechali zemi v rozvratu“, ČSSD nevyjímaje.
Tato strategie bude sílit úměrně s blížícími se volbami a s množstvím vnitřních problémů a kauz spojených s hnutím ANO (včetně korupčních), které začínají stále častěji vyplouvat na povrch. Jen se o nich zatím tolik nepíše. Proto je nutné odklánět pozornost jiným směrem, a to nejen za pomoci médií vlastněných Agrofertem. Příkladů „čištění“ ČSSD se dá najít celá řada. Stačí připomenout nejzávažnější bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou oprávněné.
1) Audit u Michaely Marksové
Nejčerstvější kauzou je „třaskavý“ audit na ministerstvu práce a sociálních věcí, o kterém referuje server Neovlivní.cz. Auditoři ministerstva financí prověřují dvoumilionovou zakázku na vyhodnocení kladů a rizik nové typologie sociálních služeb. Mají závažné indicie, že ji vyhrála firma spojená s některými úředníky resortu ministryně Michaely Marksové. Společnost navíc údajně vyhrála tendr s jednou z nejvyšších cen. Stojí za pozornost, že tuto kauzu přinesl Nadační fond proti korupci Karla Janečka, který patří mezi nejvýraznější podporovatele Andreje Babiše.
2) „Složka“ na Jana Mládka
Ostřelován je ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Server Centrum nezávislé investigace (CNI) přinesl informaci, že si Mládek si v roce 2006 pořídil byt od neprůhledné společnosti z daňového ráje. Tato zpráva byla zveřejněna den poté, co Mládek v médiích kritizoval Andreje Babiše, že povyhazoval přes stovku úředníků, a proto nezvládá výběr daní. Kauzu serveru CNI podpořil rovněž Nadační fond proti korupci, který patří mezi jeho donátory. Nehledě na její závažnost se nelze zbavit dojmu, že „složku“ Jana Mládka měl kdosi připravenou v šuplíku a ve vhodný okamžik ji podstrčil „investigativním“ novinářům.
3) Útoky na Svatopluka Němečka
Vleklé spory absolvují Andrej Babiš s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem za vydatné součinnosti Babišova tisku. Vážnou hádku vyvolal audit ministerstva financí ve dvacítce nemocnic. Zjistil údajná předražení při nákupech zdravotnických přístrojů ve výši 112 milionů korun, zejména v nemocnicích spravovaných ČSSD. Další konflikt se strhl kolem „skandálu“ v MF DNES, že ministerstvo zdravotnictví chce prosadit úhradu nepovolené léčby kmenovými buňkami. Němeček tehdy deník obvinil ze snahy jej poškodit. Babiš reagoval výpadem proti nákupu ozařovacího přístroje: „V roce 2009 Němeček koupil jako ředitel ostravské fakultní nemocnice Cyberknife za 200 milionů, normální cena: půlka. Je to evropský rekordman. Ale rozumím tomu, že stavět dům v Čeladné je drahá záležitost.“ Babiš v této věci dokonce podal trestní oznámení. Od té doby Babiš Němečka napadá, že neumí šetřit a jeho resort se chová netransparentně.
4) „Dlouhé prsty“ Milana Chovance
Na paškále zejména Lidových novin je opakovaně ministr vnitra Milan Chovanec. Andrej Babiš obvinil Českou poštu v gesci ministerstva vnitra kvůli údajně nevýhodně uzavřeným smlouvám. Zároveň naznačil, že firma tendry záměrně vypisuje tak, aby v nich zvítězil konkrétní dodavatel. Tento útok je o to pozoruhodnější, že právě firma Andreje Babiše Agrotec je podezřelá z manipulace s tendry České pošty, a její případ směřuje k soudu. Chovanec v Babišově tisku také čelí obvinění, že politizuje Generální inspekci bezpečnostních sborů. Lidové noviny za tím účelem použily nelegálně pořízenou nahrávku, na které ředitel GIBS Ivan Bílek hovoří se svým náměstkem Dušanem Brunclíkem. S vyzněním, že ministr Chovanec nepřípustně zasahuje do obsazení vedení GIBS.
5) Zastrašování Ladislava Šincla
Rozruch vyvolal nátlak Andreje Babiše na poslance ČSSD Ladislava Šincla ve sporu o novelu zákona o pojišťovnictví. Ministr financí při koaličním jednání před řadou svědků označil Šincla za korupčníka lobbujícího za pojišťovny, který nemá právo podávat pozměňující návrhy omezující výši marže zprostředkovatelů pojištění. Použil přitom dehonestující informace ze složky, která nečerpala jen z otevřených zdrojů. Bohuslav Sobotka tuto kauzu ostudně zametl pod koberec, když zjistil, že se Babiš nehodlá za svoje skandální chování omlouvat. Tím mu jen dodal munici pro příští bitvy.
6) Odvolání Marcela Chládka
Ministra školství Marcela Chládka odvolal premiér Sobotka bezprostředně poté, co o něm vyšel bulvární článek v MF DNES. Stačilo několik výpovědí bývalých zaměstnanců resortu, vykreslujících ministra jako harašícího a arogantního pedanta, šikanujícího podřízené. Chládek si přitom s Babišem příliš nesedl, zejména ve výši rozpočtové kapitoly ministerstva školství. Ne, že by na zveřejněných drbech něco nemuselo být, ale okamžitá poprava ministra Chládka rovněž znamená nemilý precedens.
7) Sobotkova privatizace OKD
Blíží se soudní proces kvůli privatizaci OKD z doby působení tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Policie vyčíslila škodu státu na 5,7 miliardy korun. Trestní oznámení bylo podáno už v roce 2011 a Andrej Babiš jej bere velmi vážně. Označil Sobotku zodpovědným za to, že stát prodal OKD pod cenou, což se „náhodně“ objevilo v Babišově MF DNES během sporu o řešení útlumu těžby na dole Paskov. Ministerstvo financí tehdy zpochybnilo závěry Evropské komise, která privatizaci schválila: „Evropská komise v roce 2011 nijak nepřezkoumávala informace, které jako reakci k otázce privatizace OKD obdržela od České republiky. Nyní zjištěné skutečnosti ukazují, že tyto informace byly zavádějící, či dokonce nepravdivé.“ Už nejbližší měsíce ukážou, jak Babiš této situace, kterou nelze bagatelizovat, využije.
„Přehmat“ u Karly Šlechtové vyřešen
V jednom případě došlo v boji proti nepravostem k nepříjemnému „nedopatření“. Auditoři ministerstva financí pod vedením prvního náměstka Lukáše Wagenknechta si posvítili na okolnosti pořízení monitorovacího systému pro čerpání evropských fondů na ministerstvu pro místní rozvoj v gesci ANO. Přes protesty ministryně Karly Šlechtové nahlásili do Bruselu závažná pochybení, která mohou stát Českou republiku stovky milionů korun. Případ vyšetřuje policie s přímou odpovědností tehdejšího šéfa výběrové komise Jana Sixty, dnes státního tajemníka ministra financí. Žinantní situaci Babiš vyřešil tak, že Wagenknechta odvolal, a dnes už podobné „přehmaty“ v resortech ANO nehrozí.
Podobných kauz a „složek“ má Andrej Babiš v rukávu jistě mnohem víc. Spolehnout se přitom může nejen na svůj tisk, ale i na další pomocníky. Především, jak se ukazuje, na Janečkův protikorupční fond, který se zcela programově vyhýbá kauzám spojeným s hnutím ANO.
„Čištění“ může pokračovat. Lidovci to pochopili a šlapou jako hodinky. Jurečkovo ministerstvo zemědělství lze bez nadsázky označit za dceřinou společnost Agrofertu. Je však kruciální otázkou, jestli právě tohle je cesta, kterou by se měl vývoj ve společnosti nadále ubírat.
