„Věříte médiím? Nebo máte pocit, že Vám televize, noviny a zpravodajské weby říkají jenom část příběhu? Že něco vynechají? Nebo něco schválně zamlčují? Zkuste můj pořad Čau lidi.“ Tak toto je znění inzerátu, který Andrej Babiš otiskl na titulních stranách svých dvou deníků jako inzerci. A všichni se diví. Čemu? Těžko říct.
Ne, 5. září 2022 opravdu nedošlo k ničemu, co by se jakkoli vymykalo běžným praktikám vydavatelství Mafra, které patří holdingu Agrofert. Je to jen taková o něco viditelnější věc, obrázek, co se snadno sdílí a šíří se po sociálních sítích. Jinak je to ale normální mentalita, která tam vládne a která odpovídá charakteru každého, kdo se proti naprosté likvidaci kdysi kvalitních liberálních novin dávno nepostavil. Po devíti letech je údiv spíše legrační.
MF DNES a Lidové noviny nemají se žurnalistikou nic společného. Občas se tam ještě objevují různí intelektuálové a „slušní lidé“, kteří svou účastí soustavně legitimizují to, že tenhle znásilněný letáček Babiš zneužívá úplně ke všemu, k čemu se hodí. Někteří si prý ty svoje Lidovky kupují v sobotu kvůli Orientaci. A viděli někdy, jak se chová pan Kamberský? Vědí, že všichni zúčastnění berou peníze z holdingu Agrofert, který neprávem žije ze státních peněz? Buď to stále nevědí, nebo je jim to jedno. Těžko říct, co je horší.
K Lidovým novinám a MF DNES se přidal také deník Právo, kde si tutéž inzerci Babiš zakoupil, jen se nachází na poslední, nikoli na první straně. Jelikož máme všichni v živé paměti, jak často tento deník dával neomezenou možnost vyjádření tehdy ještě premiéru Babišovi, ani to nikoho nemůže nijak zásadně překvapit.
MF DNES a Lidové noviny jsou na naprostém dně. Jen se občas ještě zespodu ozve zaklepání, když Babiš a jeho zaměstnanci dostanou nový nápad. Moc to ale neznamená, protože pokud skutečně někdo tyhle noviny, které řídí lidé podobné mentality, jakou mají ti, kteří svolávají fašistické demonstrace proti demokratickému zřízení našeho státu, bere vážně, asi je někde chyba. Například u něj. A každý, kdo se jakýmkoli způsobem tohoto zhanobení žurnalistiky zúčastní, nese svůj díl viny. Šéfredaktorem počínaje, inzerenty a zákazníky konče.