Celým světem otřásla odporná a odsouzeníhodná vražda kurdské političky Hevrin Chalafové. Znásilnili ji a popravili Tureckem podporovaní povstalci ze Syrské národní armády. Tím Tureckem, které ještě nedávno tak vehementně prosazoval český premiér Andrej Babiš. Setkáním s diktátorem Erdoganem tehdy plnil sociální sítě. A dnes? Dnes mu nestál osud Chalafové ani za zmínku na sociálních sítích. Tedy nestál za to jeho týmu, protože Babiš, jak sdělila jeho někdejší mluvčí, neumí používat počítač.

Babiš se může přetrhnout, když jde o témata, která mu přinesou body. Případně také velmi rád vypadá oblíbeně a státnicky, takže se přidává ke všem možným i nemožným gratulacím, nebo naopak vyjádřením soustrasti, jen aby to vypadalo, že on sám je středem zájmu zahraničních partnerů. Není, ale to ponechme stranou.

Je ale ostudné, jakou pozici zaujal jak v případu Chalafové, tak ohledně celé turecké agrese. To, že Česká republika konečně zastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka, jsme se museli dozvědět od ministra vnitra Jana Hamáčka. A to přitom neustále posloucháme, že zahraniční politiku tady dělá Babiš.

Způsob, jakým Babiš svým fanouškům, ale bohužel i všem dalším českým občanům, předkládá agendu témat, je naprosto ostudný. Vypovídá ovšem všechno o jeho hodnotách. Stejně tak vypovídá všechno o jeho strategii – je úplně jedno, co je důležité nebo morální, jde prostě o to nahnat hlasy.

Tohle je opravdová ostuda, pane premiére.