Ilustrační foto (raketa Neptun při startu) FOTO: Ministerstvo obrany Ukrainy (se souhlasem)
FOTO: Ministerstvo obrany Ukrainy (se souhlasem)
Magazín Newsweek se pokusil představit na základě současných vědomostí o potenciálních protivnících, jak by mohla vypadat válka v případě, že by se Putin rozhodl pro další postup na Západ. V jiném případě by světová válka mohla být důsledkem napětí mezi státy, které se v konfliktu rozpoutaném ruským válečným zločincem angažují již dnes. Na jedné straně by tak stálo Rusko se svými pomocníky ze Severní Koreje a Íránu a zřejmě i Čína, na straně druhé pak USA a demokratické státy.
„Rusko se připravuje na válku se Západem,“ cituje Newsweek slova šéfa německé zahraniční zpravodajské služby Bruno Kahla, který je pronesl koncem listopadu. Newsweek však zároveň připomíná i prohlášení kontradmirála ve výslužbě Marka Montgomeryho a bývalého poradce ministra obrany pro obrannou politiku Jamese Andersona, kteří pro Newsweek uvedli, že „Rusko není jediným možným podněcovatelem možného globálního konfliktu. Jakákoli velká válka bude téměř jistě výsledkem napětí mezi pěti hlavními hráči: Ruskem, Čínou, Severní Koreou, Íránem a Spojenými státy“.
Newsweek na základě vyjádření politiků i na základě znalostí strategických postupů ruské armády vytvořil tři možné scénáře globálního konfliktu, za jehož rozpoutání by byl opět zodpovědný ruský režim.
Jak Newsweek připomíná, německý ministr obrany Boris Pistorius již v červnu 2024 řekl, že Putin „může dokonce zaútočit na zemi NATO“, a proto „musíme být připraveni na válku do roku 2029“. Podle článku není žádných pochyb, že se Putin bude i nadále snažit prosazovat své zájmy v Evropě hrubou silou a že se pokusí „využít jakékoli trhliny k prosazení ruského vlivu v regionu“.
Jednou z uvažovaných front či prvních ohnisek války by se podle odhadu mohlo stát severovýchodní křídlo NATO, do kterého teprve nedávno přibyly Finsko a Švédsko. Hranice mezi Finskem a Ruskem je totiž dlouhá přibližně 1000 kilometrů. A v nedávné době tuto hranici Rusové zneužívali v souvislosti s migrační krizí.
Newsweek upozorňuje, že bývalý šéf Mnohonárodního sboru NATO na severovýchodě, generálporučík Jürgen-Joachim von Sandrart, řekl, že Moskva má „několik možností“, jak otestovat soudržnost NATO, například „omezeným záborem území“. Toho se obávají především menší členové NATO z řad pobaltských států, které Kreml stále považuje za území, v němž hodlá mít značný vliv, o který přišel po rozpadu Sovětského svazu. Jak v Litvě, tak Lotyšsku i Estonsku totiž stále žije značný počet Rusů, kteří fungují jako pátá kolona moskevského režimu. Proto Estonsko stále varuje, že by se mohlo stát cílem útoku, a proto Litva na hranice s Ruskem instalovala protitankové překážky. Variantě války v tomto úseku nahrává ještě i fakt, že Moskva zde má svoji Kaliningradskou oblast, ve které udržuje poměrně značnou vojenskou sílu.
Druhou možnou frontou, kde by Putin rozpoutal další agresi, by se mohl stát nějaký jiný stát s velkou ruskou enklávou, který ale není členem NATO. Konkrétně by mohlo jít o Moldavsko, které obviňuje Moskvu z vměšování do svých voleb a snaží se bránit zvyšujícímu se tlaku separatistického Podněstří, kam Moskva rovněž vyslala své vojáky, a toto území tak násilně drží ve své sféře vlivu. Moskva by ráda do Podněstří zřídila koridor přes jižní Ukrajinu, a proto vede na jihu Ukrajiny urputné boje. Jednotky v Podněstří jsou totiž od Ruska zcela odříznuty.
Třetím třecím bodem by se mohly stát jiné evropské země, které nemají úzké vztahy s NATO a část jejich veřejnosti i politiků je Rusku více než nakloněna. Konkrétně by se mohlo jednat o Gruzii či Srbsko. Mark Montgomery se domnívá, že „Putin začal uplatňovat větší vliv na Srbsko a Republiku srbskou (tedy srbskou část Bosny a Hercegoviny, pozn. red.)“ a v současné době tvrdě tlačí na Gruzii, což je vidět v nepokojích, které kvůli proruskému nastavení nové gruzínské vlády v zemi probíhají.
Podle Newsweeku by však válka mohla teoreticky vypuknout i v Asii, kdyby Čína, povzbuzená Putinovým chováním na Ukrajině, napadla Tchaj-wan, či na Blízkém východě, kde by Írán či jím vyzbrojené a podporované složky, jako je Hamás, Hizballáh či Húsiové, mohly zaútočit na Izrael. Které země by se pak do následného konfliktu zapojily a jakým způsobem by tak učinily, Newsweek jen naznačuje. Stranou konfliktu by však podle názorů jeho expertů zůstala Indie a také Turecko, které by nebylo ochotno riskovat, že udělá něco, co by přimělo Izrael nebo USA, aby ho potrestaly. „Ale obecně bude Turecko destabilizující silou,“ dodal Newsweek.
Konflikt sám o sobě sice pravděpodobný je, ale poměrně malou pravděpodobnost přisuzují autoři možnosti vypuknutí jaderného konfliktu apokalyptického typu. „Jaderné zbraně nebudou použity okamžitě, a i kdyby byly, pravděpodobně by šlo jen o taktické zbraně s omezeným dopadem,“ konstatuje Newsweek na základě odhadu vojenských analytiků.
