Ilustrační foto. FOTO: Pixabay License/Marcin Jozwiak
FOTO: Pixabay License/Marcin Jozwiak
Lockdown, nebo úplné rozvolnění? Tuzemští politici řešení covidu před volbami nepovažují za téma, nicméně stát se bude muset rozhodnout, jakým směrem se vydá. Inspiraci by mohl hledat například v Dánsku, jenže to má dva háčky. Jedním z nich je proočkovanost, která je v Česku pod průměrem Evropské unie. Druhým je důvěra ve zdravotnické orgány. Jaký bude nový život s covidem?
Dánská vláda před třemi týdny zrušila všechna pandemická opatření a prohlásila, že covid-19 již v zemi nepředstavuje „kritickou hrozbu“. Přistoupila k tomu podobně jako Velká Británie, která se také rozhodla pozměnit přístup ke covidu a začít jinak.
Země si to mohou dovolit, míra proočkovanosti je u nich vysoká. V Dánsku bylo alespoň jednou očkováno 86 procent všech občanů starších 12 let, kteří mají nárok na očkování. 95 procent lidí starších 50 let je plně očkováno.
Klíčovým faktorem úspěchu je podle největšího dánského výzkumného projektu HOPE (jeho výstupy si můžete zobrazit zde) vysoká a stabilní důvěra občanů ve zdravotnické orgány, která podpořila vysokou míru očkování a úspěšné zavedení klíčových opatření, jako je hromadné testování a koronavirové pasy. S tím souvisí i další data – počet úmrtí v Dánsku během pandemie činil pouze 450 osob na milion obyvatel, zatímco v České republice to bylo 2800 lidí na milion obyvatel. A jen pro srovnání: ve Spojených státech to bylo 1982 osob na milion občanů.
Česká republika je na tom oproti Dánsku s proočkovaností podstatně hůře, což komplikuje další posun v opatřeních. Zatímco v Česku máme plně naočkováno jen 55 % všech obyvatel, v Dánsku je to 75 %.
Jeden z hlavních důvodů, proč se podle dánského výzkumu lidé nechtějí očkovat, tkví v nedostatku důvěry v autority, například ve vládní úředníky, místní představitele a zdravotnické odborníky, což není takovým překvapením – vzhledem k tomu, že málokdo má více než jen mlhavou představu o tom, jak vakcíny fungují, a dokázal si tak ověřit, že vakcíny skutečně fungují.
Občané by proto měli věřit vzdělaným zainteresovaným odborníkům. Od vědců, kteří vakcínu testují, až po úřady, které ji schvalují a distribuují. Právě důvěra je dánským klíčem k rozvolnění. Vláda propagovala testování a další restrikce pro boj s covidem jako morální povinnost, správnou věc, kterou děláme pro sebe navzájem.
Od 10. září proto není v Dánsku nikde vyžadován doklad o očkování/testu/prodělání covidu, nemusí se nosit ani roušky. Zároveň jsou však Dánové připraveni, že pokud by se situace zhoršovala, jakákoli opatření se mohou ihned vrátit.
Jenže jak by tedy mohl vypadat svět po covidu – nebo chceme-li – s covidem? „(Koronavirus) má vlastnosti, kvůli kterým je jeho vymýcení nepravděpodobné, kvůli jeho vysoké míře přenosnosti. (…) Ke zvratu přispívají bezpečné a účinné vakcíny, díky nimž se dostává pod kontrolu a nakonec se stane endemickým, což znamená, že bude v regionu cirkulovat v trvalé, ale nízké míře na zvládnutelné úrovni,“ vysvětlila pro deník The Washington Post Monica Gandhi, specialistka na infekční choroby a profesorka medicíny na Kalifornské univerzitě v San Francisku.
Podle ní jsou vakcíny „pozoruhodně účinné” v prevenci závažných příznaků nemoci covid-19 a jsou tedy naším hlavním prostředkem k dosažení bodu kontroly.
„Pokud se nám podaří celosvětově zkrotit cirkulaci viru a do značné míry jej očkováním zbavit schopnosti způsobovat závažná onemocnění, může se svět vrátit k určité verzi normálního stavu, po kterém tak zoufale toužíme. K propuknutí závažných onemocnění bude docházet mezi populací, která nebude ochotná se nechat očkovat,“ varuje lékařka.
Odhaduje, že vzhledem k navyšujícímu se počtu očkovaných by se během několika měsíců mohla cirkulace viru snížit v USA na tak nízkou úroveň, že budou moci zrušit roušky, rozestupy, preventivní testování nebo trasování. K urychlení tohoto procesu je však potřeba rychleji očkovat.
