Izraelská vláda schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o propuštění části rukojmích. Čtyřdenní příměří by mělo začít ve čtvrtek v 10.00. Zatím však není jasné, zda k tomu dojde. Izrael předpokládá, že vše nepůjde podle dohody, protože teroristům z Hamásu nelze věřit.
Mluví se o psychologické válce ze strany Hamásu. Proto také Izrael nebude předem oznamovat jména potenciálních propuštěných (Hamás má podle dohody dodat předem seznam na každý den), a to ani rodině, aby nevzbuzovali plané naděje, kdyby pak unesení vydáni nebyli.
Byl vypracován přesný postup zacházení s propuštěnými rukojmími, aby se neopakovaly chyby ze začátku války. Tehdy Hamás propustil čtyři rukojmí, plus jednu vojačku zachránila armáda, a těchto pět lidí bylo prostě předáno rodině. Jedna z nich, 85-letá Jocheved, chtěla velmi hovořit o svém zajetí veřejně a poskytla rozhovor pro TV, kde mluvila o členech Hamásu nečekaným způsobem. Sice na začátku vyprávěla, jak ji zbili a odvezli na motorce jako pytel, ale potom mluvila o „hezkém“ zacházení, kterého se jí dostalo (dali jí stejné prosté jídlo, jako měli sami, při propouštění se s hamásníkem objala atd.). Bylo zcela zřejmé, že prožité těžké trauma na ní zanechalo následky, zřejmě typu stockholmského syndromu.
Psycholožka, která byla později požádána o vyjádření, prohlásila, že v budoucnu mohou být mnozí propuštění zpracovaní teroristy tak, že z nich bude zbraň Hamásu proti Izraeli.
Hamás také vícekrát poslal videonahrávky, na kterých mluví různí unesení (ženy a v jednom případě dítě) a z nichž je zřejmé, že jsou unesení ovlivnění a říkají přesně to, co se po nich chce. Izrael tyto nahrávky nevysílá a nezveřejňuje, ale na různých platformách je najít lze. Z toho všeho je zřejmé, že propuštění potřebují mnohostrannou péči a že je vhodné, aby nemluvili veřejně, dokud nebude posouzen jejich psychický stav.
Jak bude tedy probíhat převzetí rukojmích? K předání zřejmě dojde v Egyptě na hraničním přechodu Rafáh (mezi Gazou a Egyptem, poblíž izraelské hranice). Vojáci, kteří budou rukojmí přebírat, jsou vycvičení v jednání s dětmi. Každá rodinná jednotka (samotné dítě, děti s matkou, atd.) dostane přiděleného jednoho vojáka, který se o ně bude starat. Pokud se dítě bude ptát na rodiče či jiné rodinné příslušníky, vojáci nesmí prozradit žádné informace. Předpokládám, že se to týká především případů, kdy rodiče a sourozenci jsou mrtví, ale dítě o tom neví.
Propuštění, kteří budou ve špatném zdravotním stavu, budou hned převezeni do nemocnice v Beerševě v Negevu, ostatní budou rozděleni do pěti určených nemocnic na dětská oddělení. Každá rodina potom dostane přiděleny dva sociální pracovníky, kteří zajistí odpovídající odbornou pomoc při podezření, že dítě či matka prošli mučením, nebo když zjistí problémy v jakékoliv jiné oblasti. Pro každou rodinu / samotné dítě bude stanoven individuální program péče a termín propuštění z nemocnice podle aktuálního fyzického a psychického stavu.
Případný rozhovor se zpravodajskými službami za účelem zjištění informací potřebných pro další boj s Hamásem bude záviset na psychickém stavu propuštěných. Je také předpoklad, že propuštění budou na začátku drženi v uzavřeném prostoru, kde s nimi bude pobývat jejich rodina, ale veřejnost včetně novinářů nebude mít přístup.
Záležitost návratu unesených je pro celý Izrael velice citlivá. Celý národ je nervózní – jsou to naše děti a naši lidé. Každý cítí, že se ho to hluboce dotýká, včetně těch, co mezi unesenými nemají žádné blízké. Další nesmírně citlivá věc je přerušení bojů. Cíle války zatím nebylo dosaženo – Hamás nebyl ještě zdaleka zlikvidován, i když utrpěl těžké ztráty. Ale i Izrael utrpěl ztráty – každý den přibývají nová jména padlých vojáků, mladých lidí i starších, kteří již mají sami děti. Zemřeli při obraně země, při plnění úkolu, který ještě nebyl dokončen. Všichni se proto bojí, aby Izrael nebyl mezinárodním tlakem dotlačen k předčasnému ukončení bojů, což by pro budoucnost země znamenalo katastrofu.
I proto ve středu večer uspořádal válečný kabinet – premiér Netanjahu, ministr obrany Galant a ministr Ganz – tiskovou konferenci, kde jeden po druhém ubezpečili národ a osobně se zavázali, že po přestávce na předání rukojmích se obnoví boje a budou pokračovat až do splnění cílů války – návratu všech rukojmích a úplného zničení Hamásu.