Podle virtuálního světa médií by se mohlo zdát, že hněv lidu vůči Evropské unii dosáhl již takové míry, že konec Unie je v dohledu. Když se podíváme na to, jak to s tou spokojeností je, je to přece jen složitější obrázek.
Podle posledního průzkumu CVVM z dubna 2016 je velmi nebo spíše spokojeno 25 procent občanů. 36 procent ani spokojeno, ani nespokojeno. Velmi nebo spíše nespokojených je 36 procent a tři procenta lidí neví.
Zpráva k průzkumu dále říká: „Vyjádření spokojenosti či nespokojenosti s členstvím v Evropské unii souvisí s věkem, vzděláním a životní úrovní. Mladí lidé projevují nejvyšší míru spokojenosti, ta pak s přibývajícím věkem postupně klesá a naopak narůstá nespokojenost. Také lidé s vysokoškolským vzděláním jsou s členstvím v EU spokojenější a výrazné rozdíly lze sledovat i v závislosti na životní úrovni domácnosti. Lidé s dobrou životní úrovní deklarují vyšší míru spokojenosti, občané se špatnou životní úrovní zase častěji vyjadřují nespokojenost. Větší podíl spokojených dále najdeme mezi studenty, podnikateli se zaměstnanci a vedoucími pracovníky, nespokojeni jsou častěji důchodci.“
Výrazně nespokojeni jsou s Unií potenciální voliči KSČM a také nevoliči, tedy lidé, kteří by se „rozhodně“ nezúčastnili případných voleb do Poslanecké sněmovny.
Průzkum také ukazuje, co lidem na EU vadí a co oceňují. Největší problém mají s nárůstem byrokracie a úřadů (81 procent). Je pochopitelně otázka, s jakou evropskou byrokracií se běžný občan může setkat, nejspíš s žádnou. Potkává spíše tu národní. Lidem se líbí lepší možnost studovat, žít a pracovat v Unii (77 procent). 69 procent oceňuje „velký přísun dotací“, tedy právě to, proti čemu odpůrci Unie bojují.
Mnoho dalších položek si lidé mohou na stránkách CVVM nají sami. Celkem se ale zdá, že Češi nejsou ani zavilí euroskeptici, ani euronadšenci. Kdyby náhodou došlo k nějakému referendu o vystoupení z Unie, je otázka, jak by se zachovala ta velká skupina 36 procent ani spokojených – ani nespokojených. To můžeme dnes sotva odhadnout.