Andrej Babiš FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
FOTO: Ray Baseley / se svolením autora
S kandidaturou předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na prezidenta republiky se všeobecně počítá, i když ji prozatím neohlásil a doposud tvrdil, že své rozhodnutí, zda bude kandidovat, oznámí až v září. Přesto patří mezi dva hlavní favority prezidentského klání spolu s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem. Jak by ale volba hlavy státu vypadala, kdyby se jí Babiš nezúčastnil? Co všechno by to znamenalo a nakolik by se proměnily šance jednotlivých kandidátů a komu všemu by se mohla otevřít cesta na Hrad?
Bývalý premiér Andrej Babiš patří podle všech dosavadních průzkumů veřejného mínění mezi dva potenciální prezidentské kandidáty s největší šancí na zvolení. Stejně tak je na tom rovněž, co se týče kurzů, které na výsledek volby prezidenta vypisují bookmakeři. Sám ovšem stále jednoznačně neřekl, jak to s jeho kandidaturou bude.
Loni na konci prosince v rozhovoru pro Lidové noviny šéf hnutí ANO prohlásil: „Ke kandidatuře se vyjádřím příští rok po vyhlášení voleb. Záležet bude hlavně na názoru mé rodiny, která mě tam nechce, stejně jako mě nechtějí v politice.“ Letošní volby do obecních zastupitelstev a třetiny senátu se konají 23. a 24. září, takže Babišovo rozhodnutí se zřejmě dozvíme až potom. V prosincovém rozhovoru pro Mladou frontu DNES pro změnu v souvislosti se svou kandidaturou uvedl: „Ptejte se mě v září.“
A aby toho nebylo málo, tak letos v únoru na sněmu svého hnutí se k tomu vyjádřil takto: „Z vícero důvodů k tomu neřeknu jasné slovo. Politika poškodila moji rodinu, bývalou firmu i mě a moje zdraví. Také ale vnímám, že mě řada lidí podporuje a chce, abych kandidoval. Ať už se o Hrad pokusím, nebo ne, musíme jako hnutí postavit silného kandidáta, který osloví společnost napříč a bude v zahraničí bojovat za zájmy České republiky.“
Prezidentská kandidatura je něčím, co se Babišovi logicky nabízí, a existuje celá řada důvodů, proč by pro něj bylo velmi výhodné, aby o post prezidenta usiloval a snažil se o své zvolení. Na druhé straně se může stát, že se nakonec rozhodne o post hlavy státu neucházet, ať už ze zdravotních důvodů – předvolební kampaň bude hodně náročná a předseda hnutí ANO přeci jen podle všeho nějaké zdravotní problémy má – anebo z toho důvodu, že se ukáže, že jeho šance na to, aby ve druhém kole porazil svého pravděpodobného protikandidáta Petra Pavla, nejsou zase tak velké, a šel by proto do velmi nejistého podniku. V něm by mohl i prohrát, což by bylo samozřejmě velice nepříjemné. Případně by to mohla být kombinace obojího. I když navenek by Andrej Babiš zdůrazňoval a zmiňoval pouze to první.
Babišovi náhradníci
Pokud by se Babiš volby prezidenta nezúčastnil, v první řadě by záleželo na tom, koho by hnutí ANO do prezidentského klání ve výsledku poslalo, jestliže by se tedy naplnila Babišova slova ohledně toho, že jeho hnutí v každém případě postaví silného kandidáta, který osloví společnost napříč a bude v zahraničí bojovat za zájmy České republiky.
Klíčová otázka zní, kdo by takovým kandidátem, případně kandidátkou mohl být. Bývalá ministryně financí a současná místopředsedkyně hnutí ANO a šéfka jeho poslaneckého klubu Alena Schillerová nebo někdejší ministr průmyslu a obchodu a dopravy a nyní první místopředseda ANO Karel Havlíček či snad eurokomisařka Věra Jourová nebo dokonce Martin Stropnický, o jehož prezidentské kandidatuře se spekulovalo už v minulosti a který nyní působí jako velvyslanec v Izraeli?
Když se podíváme na poslední volební model k výběru prezidenta ze začátku března, který vypracovala společnost Median, nikdo z uvedených politiků a političek v něm nefiguruje. Co se týče vypsaného kurzu u bookmakerů, tak na Alenu Schillerovou je u Tipsportu kurz 95 a na Martina Stropnického 90. Fortuna pak vypsala kurz na Věru Jourovou 40 a na Schillerovou a Stropnického shodně 100.
Nejlíp je na tom tedy místopředsedkyně Evropské komise a bývalá ministryně pro místní rozvoj Jourová, která ovšem nemá s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem nejlepší vztahy, a těžko říct, jestli by se dokázali domluvit na tom, že by ji hnutí ANO do prezidentské volby vyslalo.
Špatně přenositelné hlasy
Šance nikoho z výše uvedených ale nejsou příliš velké. Dá se sice předpokládat, že kdyby se někdo z nich stal oficiálním kandidátem ANO místo Andreje Babiše nebo alespoň obdržel podporu Babišova hnutí, pravděpodobnost jeho zvolení by výrazně vzrostla, a stejně tak by se také určitě zlepšil kurz, který na něj mají vypsaný bookmakeři, a rovněž by se začal s nějakým lepším procentem objevovat i v předvolebních průzkumech.
To, že by dotyčný dokázal v prezidentském souboji postoupit do druhého kola, není však vůbec jisté. Hnutí ANO je Andrej Babiš, což jemu samotnému v prezidentské volbě dává prakticky jistý postup do druhého kola, není to ale tak jednoduše přenositelné na někoho jiného, na koho si Babiš ukáže.
Podle zmíněného volebního modelu společnosti Median by Andrej Babiš obdržel 26 procent a Petr Pavel 16 procent hlasů. Na dalších místech by se pak umístila senátorka Miroslava Němcová s 8 procenty, prezidentský kandidát z minulé volby a senátor Pavel Fischer se 7 procenty a ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová s 5,5 procenty. Shodně po 5 procentech by potom získal senátor Marek Hilšer a miliardář a matematik Karel Janeček.
Zdá se, že kdyby bývalý předseda vlády Babiš na prezidenta nekandidoval, mohlo by to s výběrem hlavy státu docela dost zamíchat, a to zvlášť, pokud by se hnutí ANO nepodařilo vybrat takového kandidáta, který by dovedl oslovit alespoň větší část Babišových voličů.
Příležitost by to mohla být především pro uchazeče, kteří by se na tyto voliče dokázali zaměřit a měli k tomu i odpovídající profil, případně si ho pomocí marketingu zvládli vytvořit. Důležité by bylo zřejmě také to, koho by ve volbě podpořil současný prezident Miloš Zeman, zda by preferoval kandidáta ANO, nebo někoho jiného. V každém případě, kdyby do toho Andrej Babiš nešel, na Pražském hradě by za určitých okolností nakonec mohl usednout někdo třetí, do koho bychom to dneska vůbec neřekli.
