Ilustrační foto. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
GLOSA / V posledních letech jsem začala hodně cestovat po České republice. Začalo to desítkami debat s našimi čtenáři, pokračuje ve volném čase. Musím se přiznat, že do té doby jsem měla v poznání naší země hodně mezer, které se snažím dohánět. Kromě tolika neuvěřitelných krás, na které člověk narazí, existuje jeden skutečně zvláštní fenomén. Informační centra, která neinformují. Tedy rozhodně ne v době, kdy do města někdo přijede.
Informační centrum Příbor. Otevřeno od pondělí do pátku, 8–17 hodin. O víkendu zavřeno. Informační centrum Hostinné. Otevřeno od pondělí do pátku a v sobotu dopoledne, v sezóně je pak některé dny pracovní doba o hodinu prodloužena. V neděli zavřeno. Informační centrum Dačice. Ve všední dny otevřeno, nejdelší pracovní doba je v pondělí a ve středu, o víkendu zavřeno. V sezóně otevřeno o víkendu 9:30–15 hodin, avšak sezóna, to je pouze červenec a srpen. A tak bychom mohli pokračovat. Informační centrum Fulnek je na tom lépe, od května do září otevřeno i o víkendu, jak je ale zdůrazněno na webu, zavřeno je vždy ve státní svátek. A to „včetně síně slávy Petry Kvitové“. Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, zavřeno v neděli. Informační centrum Aš: V sobotu i v neděli zavřeno.
Turistika v menších českých městech přece jen tolik nekvete, přestože od 90. let samozřejmě došlo ke značnému vzestupu. A jedním z důvodů možná je i to, že pokud se něco jmenuje turistické informační centrum, bylo by celkem dobře si uvědomit, že turistika se zase tak často neprovozuje v pondělí během pracovní doby. Tedy u volného času, a tudíž i u zařízení zaměřených na volný čas, by bylo vhodné přizpůsobit tomu fungování. Ano, je nepříjemné nemít volno o víkendu, ale bylo by vskutku zajímavé podívat se na statistiku, kolik lidí takhle v pondělí dopoledne do informačního centra dorazí, vezme si mapu, koupí si magnetku a zjišťuje, kam jít. Bylo by asi dobře inspirovat se otevírací dobou některých muzeí či knihoven, protože ty právě v pondělí zavírají.
V České republice člověk najde městečka, v nichž jsou naprosté poklady, přestože je silně poškodila minulost, ať už odsun původního obyvatelstva, nebo komunistická výstavba. A bylo by skvělé, kdyby tato města přestala tyhle svoje krásy schovávat, protože turismus, to není jen Karlštejn, Kutná Hora, Telč nebo Pálava, ta místa jsou všude, na každém kroku.
Kdyby se tohle podařilo, možná by se změnilo víc věcí. Třeba taková prázdná, nevyužitá podloubí. Samozřejmě že v Třeboni najdete v podloubí mnoho skvělých podniků, kde můžete strávit příjemný čas. Ale víte, že podobně krásná náměstí najdete v Hostinném, v Novém Jičíně, v Letohradu nebo třeba v Lipníku nad Bečvou? A jakmile tam začnou přijíždět turisté, bude třeba důvod, aby v těhle kouzelných místech vznikaly vinárny, restaurace a další příjemná místa, do nichž se budou lidé vracet.
Ale aby vůbec někdo chtěl přijet, musí vědět, co hledat. Někdo ho musí pozvat a ukázat mu, že to má smysl. Ne že by takovou věc nebylo možné prožít, na mnoha místech už dnes jsou lidé plni entuziasmu a hrdosti na místo, ve kterém žijí. Tak třeba taková Brtnice na Vysočině. Najdeme tu zámek, klášter, krásnou radnici, starý a nový židovský hřbitov, Židovský most se sochami nebo třeba Dům Valdštejnů s expozicí. Návštěva místního turistického centra je zážitek, řeknou vám prostě všechno. A když přijedete v létě, tak vám to řeknou i v sobotu.
