Čínský režim při zatajování původu pandemie narazil i na motiv spojující čínskou vlajku s vyobrazením koronaviru FOTO: Niels Bo Bojesen, Jyllands-Posten
FOTO: Niels Bo Bojesen, Jyllands-Posten
Tisíce lidských životů, které padly a pravděpodobně ještě padnou za oběť čínskému koronaviru, bývala mohla pomoci ušetřit včas přijatá preventivní opatření. Z aktuální studie Southamptonské univerzity vyplývá, že soubor bezodkladně přijatých cílených opatření ještě může další šíření koronaviru omezit.
Vědci s využitím anonymizovaných dat uplatnili soubor modelových situací na vzorek populace a vytvořili několik scénářů prvotního šíření předmětné nemoci v čínských městech. Z toho následně odvodili, jak by různě načasovaná a různě rozsáhlá opatření či jejich kombinace ovlivnily rychlost a rozsah šíření diskutovaného onemocnění. Podrobnosti k předmětné studii jsou na serveru medRxiv.
Výše zmíněná studie vychází z předpokladu, že koncem února 2020 bylo v Číně 114 325 nakažených nemocí COVID-19. Vede k závěru, že bez vyhlášení omezení pohybu a dalších opatření, jako je včasná identifikace nakažených a jejich umisťování do izolace, jakož i vytváření uzavřených zón, počet nakažených by byl 67krát vyšší, než je nyní.
Výzkum ze Southamptonu rovněž ukazuje, že pokud by Čína, odkud se virus rozšířil, zasáhla o jeden, dva nebo tři týdny dříve, celkový počet nakažených by byl o 66, 86, respektive 95 procent nižší a nemoc by se i šířila na výrazně menším prostoru. A naopak, pokud by Čína sáhla po uplatněných opatřeních o jeden, dva či tři týdny později, než ve skutečnosti učinila, počet případů nákazy by byl třikrát, sedmkrát, resp. 18krát vyšší, než jak je tomu teď.
„Naše studie ukazuje, jak důležité je pro země, které čelí bezprostřednímu nebezpečí epidemie, aby proaktivně naplánovaly koordinovanou reakci k podchycení nemoci na více frontách,“ popisuje na serveru Southamptonské univerzity autor studie Shengjie Lai. Jak také dodává, ze studie vyplývá i to, jak komplexní reakce Číny v poměrně krátkém čase snížila potenciální zdravotní dopady této pandemie.
Z výzkumu rovněž plyne, že pokročilá identifikace nakažených spolu s jejich izolací, jakož i rezignace na sociální kontakty (např. rušením koncertů, práce z domova a uzavření škol je mnohem účinnější než zákaz cestování. Autoři také poznamenávají, že lidé v Číně by se měli i v následujících několika měsících zříkat sociálních kontaktů, aby předešli opětovnému šíření nákazy.
Číňané mají z přístupu vlády k současné pandemii značné obavy a stěžují si zejména na její netransparentní počínání, popsal serveru televizní stanice CNN jeden nejmenovaný čínský akademik původem z epicentra nákazy Wu-chanu a žijící mimo pevninskou Čínu.
Zatímco žádný ze západních státníků si netroufl čínský postup jakkoli zpochybnit a americký prezident Donald Trump Číně dokonce výslovně poděkoval za „transparentnost“, londýnská Imperial College zjistila, že 12. ledna už bylo infikováno na 1723 lidí, tedy výrazně více než těch vládou tehdy přiznaných 45.
Čínské úřady šířící se smrtící nákazu tajily celých šest týdnů. Příznaky prvního identifikovaného pacienta se projevily 1. prosince 2019. O pět dnů později byla jeho žena, která neměla žádnou spojitost s trhem Chua-nan, také hospitalizována s pneumonií na izolovaném oddělení. To naznačovalo, že se virus šíří z jednoho člověka na druhého. Wuchanští lékaři ale nic nedělali. Koncem prosince si wuchanské nemocnice všimly „exponenciálního nárůstu“ počtu případů, které nešlo spojit s trhem Chua-nan.
Čína svůj koronavirus tutlala šest týdnů:
- prosince se objevily příznaky prvního identifikovaného pacienta.
- prosince 2019 pak lékař Li Wen-liang varoval své kolegy před možným výskytem nemoci, připomínající SARS, a vyzval je, aby přijali ochranná opatření proti infekci.
- prosince však Městská zdravotnická komise ve Wu-chanu prohlásila, že „prozatímní šetření nezjistilo žádný zjevný přenos z člověka na člověka. Až tři týdny poté, co lékaři zaznamenali první případy, Čína kontaktovala Světovou zdravotnickou organizaci.
- ledna 2020 Úřad pro veřejnou bezpečnost ve Wu-chanu vydal předvolání dr. Li Wen-liangovi a obvinil ho z „šíření fám“. O dva dny později, na policejní stanici, dr. Li podepsal prohlášení potvrzující jeho „přestupek“ a slibující, že nebude páchat další „protiprávní činy“.
- ledna 2020 čínské úřady oznámily své první kroky ke karanténě Wu-chanu, popsal Pirátským listům jejich nejmenovaný spolupracovník, který žil šest let v čínském Wu-chanu
Stejně jako komunistické úřady tutlaly nástup epidemie, podle zmíněného autora je čistá lež i tvrzení o vybojované bitvě s koronavirem. Pandemie koronaviru se šíří dál, jen v lékařských záznamech lidé umírají na „zápal plic blíže nespecifikovaného původu“.
V tomto období šesti týdnů před uzavřením města Wu-chan vycestovalo kvůli začátku Nového čínského roku až pět milionů lidí po celé Číně a zbytku světa, zatímco Si Ťin-pching rozhodl na základě neúplných a konfliktních informací udržet před světem v tajnosti co nejvíce informací o epidemii koronaviru, přičemž Světová zdravotnická organizace pouze opakovala jeho nesmysly a lži.
