Viděli jste to taky? Je to skandál – vždyť součet všech stran v předvolebním průzkumu činí třeba 180 % nebo třeba rovnou dvě stě. To je jasný, je to cinklý! A ještě to vysílá Česká televize… Jenže s předvolebními průzkumy je to o dost složitější, než si běžný čtenář či divák myslí.

I když se snad většina lidí shodne na tom, že celek tvoří 100 %, v případě některých průzkumů to neplatí. Má to svůj dobrý důvod (viz níže), přesto se pravidelně najde dost těch, kdo se kvůli tomu rozčilují, poukazují na to a dokládají na tom nejrůznější konspirační teorie či nekompetentnost médií.

Dále čtěte

Poslední obchod Petra Kellnera. Čtěte, co od něj mohl chtít Babiš

Týdeník FORUM přináší v aktuálním čísle informace o prodeji akcií ČD-Telematika, na kterých stát prodělal 650 milionů poté, co je…

Jenže není výzkum jako výzkum. Krom toho, co přesně se zkoumá, je podstatné i to, kdo je zadavatel a kdo výzkum zpracoval. Obzvláště je obezřetnost na místě tam, kde jsou zadavateli samy politické strany. Různou kvalitu a věrohodnost nabídnou internetové, telefonické i osobní předvolební průzkumy, důležitý je zvolený vzorek i ověřování odpovědí, i když otázky bývají v zásadě podobné: Šli byste volit, pokud by se teď (zítra, za týden) konaly volby? Pokud ano, koho?

Stejné odpovědi lze také použít různě. Podle toho, co má být výsledkem: stranické preference, voličské preference, stranické sympatie nebo snad volební model či volební potenciál.

Jak se od sebe liší? Hodně.

Jaké jsou druhy průzkumů

1. Stranické preference
Základem jsou odpovědi všech respondentů výzkumu s volebním právem, zahrnují tedy i nerozhodnuté voliče a ty, kdo vědí, že k volbám nepůjdou. Neodhadují tedy, jak dopadnou volby, ale deklarují rozhodnutí celé populace 18+ v případě, že by byly volby (nejvíce „hlasů“ zde dostává „nepůjdu volit“ nebo „nevím“, což hlasy pro strany zkresluje).

2. Voličské preference
Zde se již pracuje jen s odpověďmi těch respondentů, kteří říkají, že by k volbám přišli. Součet do 100 % tvoří příznivci jednotlivých politických stran plus ti, kdo sice hodlají volit, ale v době výzkumu říkají, že zatím nevědí koho.

3. Stranické sympatie
Příliš často se tento výzkum nedělá, ale je dobré o něm vědět. Pomáhá určit, jak by se ve volbách rozhodli zatím nerozhodnutí voliči. Jde o podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, nebo jí i přes pochybnosti alespoň vyjadřují sympatie. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „nevím“ a ti, kteří nesympatizují se žádnou stranou.

4. Volební model
Odhad toho, jak by volby skutečně dopadly. Metodologie různých agentur se zde liší. Do volebního modelu vstupují jen respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň jsou schopni vybrat si jednu preferovanou stranu.

5. Volební potenciál
Ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu byť jen zvažují a zároveň nevylučují účast u voleb. Součet hlasů v takovém případě je více než 100 %. Právě to často budí posměch či úžas.

Kromě toho se vede spousta řečí o tom, že výsledky průzkumů si lze objednat a koupit. Možná je to pravda, možná ne. Důkazy pro to nikdy nikdo nepředložil, jakkoli je jasné, že pokud vaši politickou stranu průzkum krátce před volbami vytáhne třeba na sedm procent, vaše šance uspět u voličů je násobně větší, než když ukáže 4,5 %, byť se pořád pohybujeme v rámci statistické chyby.

Nikoli nadarmo se tak Robert Šlachta notně rozhněval, když jeden z průzkumů jeho policejní Přísaze přiřkl výsledek právě pod pěti procenty. A jistě se mu ulevilo, když se v jiném zase objevil nad pěti procenty.

„Lithium“ zakázat nelze

Co lze z průzkumů vyčíst, jsou spíše trendy – výkyvy nás mohou nechat v zásadě chladnými, ono to stejně nakonec dopadne úplně jinak. Až třetina voličů se tradičně rozhoduje skutečně až těsně před volbami. Proto taky v řádech dnů před otevřením volebních místností přikvačilo ANO s vylhanou kampaní za záchranu českého lithia.

Proto měl také takový dopad skandální antischwarzenbergovský inzerát v deníku Blesk těsně před přímou volbou prezidenta. Proto lze očekávat, že zejména marketéři ANO mají v rukávu schovaný nějaký podobný nápad.

Tři dny před volbami také platí zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů. Argumentem je snaha omezit možnost manipulace s výsledky průzkumů a tím i s voliči. Akce typu lithium ale zakázat nelze.

Text publikujeme s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.