Příští týden ve středu se z Kábulu stáhnou poslední vojenské jednotky. Situace na letišti je ale po teroristickém útoku Islámského státu vyostřená a horší se. Jenže co bude pro místní afghánské občany následovat po odchodu posledních západních jednotek?

Odborníci se neshodnou na budoucím vývoji v Afghánistánu po definitivním odchodu amerických vojáků ze země. Očekává se však, že se podoba nového Afghánistánu pod nadvládou Tálibánu vyostří. A to přesto, že radikální hnutí několikrát naznačilo, že se chce vyhnout opakování svých chyb během vlády v 90. letech, kdy špatně spravovalo ekonomiku a zvyšovalo represe proti vlastním občanům.

Dále čtěte

Jourová posílá Babišovi 149 tisíc. Týdeník FORUM píše o hnutí ANO a funkcích na prodej

Týdeník FORUM, který najdete v trafikách právě od čtvrtka 26. srpna, přináší informace o tom, kolik který zvolený člen (ale…

„Mám pocit, že teď potřebují ‚klid na práci‘. Proto se snaží ukonejšit, ale přitom vlastně potřebují přes moc konsolidovat svoji pozici a pak se obávám, že z Afghánistánu může být opět to, kvůli čemu jsme tam před dvaceti lety šli. Tedy základna militantního islamismu – ať už se jedná o Islámský stát, nebo o al-Káidu. Opět se tam mohou cvičit teroristé, kteří pak budou ohrožovat nás,“ řekl deníku FORUM 24 bývalý diplomat Petr Kolář.

Nebývalá rychlost, s jakou Tálibán převzal moc v Kábulu, zaskočila i organizaci samotnou, jak přiznal její spoluzakladatel Abdul Ghani Baradar. Skupina totiž ještě neměla jasno v tom, kdo a jak bude vládnout.

„Tálibán sám není úplně čistá struktura, je tam řada různých vlivů uvnitř a různých názorů. Není to nic jednotného, i když navenek to tak působí. Ta vnitřní diverzita je značná,“ vysvětlil Kolář. Dokonce ani samotní vysoce postavení bojovníci nemusí přesně vědět, jak bude jejich vláda vypadat nebo jak budou vládnout.

„Předpokládám, že musí vyhlásit vládu, až Američané odejdou, ale trvá to opravdu dlouho a má to potenciál vymknout se kontrole,“ prohlásil pro britský deník The Guardian Ashley Jackson, profesor vojenské historie při katedře obranných studií na King’s College v Londýně. Tálibán musí podle něj zejména ukázat, že je silný a zvládne před hrozbou islamistických teroristů ubránit zemi.

Útok na letišti totiž ještě více zdůraznil bezpečnostní problémy, kterým bude Tálibán muset v následujícím období čelit. Přihlásil se k němu Islámský stát, konkrétně jeho odnož označovaná jako IS-K, která je podle televize BBC regionálním nepřítelem Tálibánu kvůli odlišným ideologiím a tvrdému soupeření. Pokud budou komplexní sebevražedné útoky v Afghánistánu pokračovat i po odchodu zahraničních jednotek, podkope to tálibánskou autoritu.

Nově vznikající vláda už však nabírá konkrétní rysy. Vysoce postavený tálibánský velitel Waheedullah Hashimi kategoricky vyloučil demokracii. „Vůbec to nebude demokratický systém, protože v naší zemi nemá žádnou základnu. Nebudeme diskutovat o tom, jaký typ politického systému bychom měli v Afghánistánu uplatňovat, protože je to jasné. Je to právo šaría,“ citovala agentura Reuters Hashimu.

Šokující záběry vyobrazující davy vyděšených Afghánců, kteří se na kábulském letišti zoufale snažili různými způsoby uprchnout ze země, jen ilustrují strach, jaký mají místní lidé z tálibánských hrůz minulosti. Sliby, že budou v rámci tálibánského pojetí práva šaría respektována práva žen, se nesetkaly s přílišným pochopením, když bojovníci se zbraní v ruce vyháněli ženy z jejich pracovišť nebo jim nařizovali, aby „z bezpečnostních důvodů“ zůstaly doma.

Afghánistán postihuje řada dalších problémů. Země je prolezlá korupcí, letos se v některých částech potýkala s ochromujícím suchem a byla závislá na zahraniční pomoci. Nová vláda tak bude muset vyvážit své mnohdy protichůdné vize řízení země.