Andrej Babiš se projevuje jako zdatný lobbista nejen v České republice, ale i na Slovensku. O tom svědčí nestandardní operace kolem přidělení rekordní daňové úlevy Ficovy vlády pro jeho podnik Duslo Šala. Předcházela jí účelová změna zákona a přidělena byla za účasti ministra, se kterým Babiš dříve podnikal. Se stínem podezření sponzoringu strany Smer.

[ctete]51138[/ctete]

Násilné převzetí firmy Duslo Šala

Majitel Agrofertu se dnes rád vymezuje proti politikům, kteří jsou podle něj odpovědni za „mafiánský“ polistopadový vývoj. Přitom sám udržoval čilé kontakty s vlivnými politiky nejen u nás, ale i na rodném Slovensku, které nespustil ze zřetele svých obchodních zájmů.

O tom svědčí podezřelé okolnosti jeho největší slovenské akvizice v podniku Duslo Šala, kterou provází řada nejasností s podtónem mamutího klientelismu. Ostatně podobně jako u nás, například při privatizaci Unipetrolu nebo lobbingu za podporu biopaliv.

V říjnu 2004 přinesl deník SME zprávu, že jeden z největších slovenských podniků Duslo Šala, vyrábějící čpavek, čelí násilnému převzetí („Babiš kupuje Duslo Šala, přeplatil akcionáře“). Skupina Agrofert v té době oslovovala akcionáře zaměstnanecké společnosti Prezam, která vlastnila všechny akcie Dusla, aby jí prodali svoje podíly.

Akcie Prezamu původně začala skupovat advokátní kancelář Nitschneider & Novák pro klienta Avion Gastro Invest. Poté, co se Agrofert o této aktivitě dozvěděl, začal jednat a akcie od investora odkoupil. Babiš zpočátku snahu převzít kontrolu nad Duslem popíral, aby ji náhle potvrdil. Nejdříve skoupil akcie od všech zaměstnanců, poté i menšinový podíl manažerů, kteří nad vývojem ztratili kontrolu.

Tak začal příběh s akvizicí Agrofertu v Duslu, které je dnes jeho druhou nejvýznamnější chemičkou. Očividnou dynamiku nabraly události o deset let později.

Babišovo vydírání

Začátkem března 2014 se rozšířily zprávy, že Agrofert drží slovenskou vládu a stovky zaměstnanců Dusla v šachu, protože zvažuje přesun výroby čpavku do Německa nebo České republiky. Údajně kvůli vysokým poplatkům za energii a distribuci plynu. Zachování výroby a naopak její rozšíření s investicí 310 miliónů eur podmiňuje masivní státní dotací.

Příznaky vydírání ostatně původně potvrdil i mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka: „Jednáme se slovenskými úřady o poskytnutí investiční pomoci, abychom výrobu zachovali. Když neuspějeme, zvážíme přesun výroby.“ Krátce nato dochází k turbulentnímu vývoji, který dodnes vyvolává řadu otazníků.

Lobbista Smeru nahrává Agrofertu

12. března navrhl poslanec Smeru premiéra Roberta Fica Maroš Kondrót změnu zákona, umožňující utajovat před veřejností největší státní dotace. Podle slovenského serveru Denník N je Kondrót v parlamentu známý jako průmyslový lobbista, který o této novele nikdy předtím veřejně nediskutoval. Nečekaně předložil návrh, podle kterého nebudou daňové úlevy pro investice nad 200 miliónů eur potřebovat souhlas celé vlády. Stačí jen rozhodnutí ministra hospodářství a souhlas Evropské komise.

Kondrót přilepil změnu do zákona o pobídkách kličkou přes zákon o právech spotřebitele s pozoruhodným vysvětlením, že chce důsledně dodržovat práva spotřebitele i v oblasti investic. Proč jen u těch převyšujících zhruba 5,5 miliardy korun, už neobjasnil.

Jak uvádí Denník N, už tehdy se spekulovalo o úlitbě Agrofertu. Slovenské komentáře se shodovaly v tom, že tato novela zákona umožní schválit pomoc státu velkým firmám legálně bez jakékoli veřejné diskuse. Ministr hospodářství totiž není, na rozdíl od vlády, povinen předem oznamovat, o čem hodlá rozhodnout.

V téže době Agrofert oficiálně oznámil, že úvahy o rušení výroby a propouštění 800 zaměstnanců Dusla byly nepodložené a dementoval je.

25. března Kondrótova utajovací novela skutečně prošla. Smer, který měl tehdy ve slovenském parlamentu většinu, ji podpořil.

Utajená daňová úleva 58,6 miliónu eur

5. května, tedy pět dní po vstoupení novely v platnost, požádalo Duslo Šala zcela v utajení ministerstvo hospodářství o daňovou úlevu na deset let ve výši 58,6 miliónů eur (1,5 miliardy korun).

26. června tehdejší ministr hospodářství Tomáš Malatinský žádost chemičky podpořil a poslal ji na definitivní schválení Evropské komisi. Ani o těchto krocích nebyla veřejnost informována. Ministr krátce nato odstoupil. Schválení daňových prázdnin pro Agrofert vyšlo najevo až zpětně díky zákonu o svobodě informací. Premiér Fico na dotaz, zda je obří daňová úleva pro Agrofert dobrý nápad, tvrdil, že žádný takový návrh neviděl.

Ministr hospodářství Pavlis s Babišem podnikal

V červenci téhož roku se objevily informace, že nový ministr hospodářství Pavol Pavlis v minulosti s Babišem podnikal ve společnosti Post service Bratislava, která obchodovala s Agrofertem i Duslem Šala. Opoziční poslanec Viliam Novotný (SDK) poukázal na hrozící střet zájmů a možné porušení zákona a požádal Pavlise, aby vysvětlil svůj vztah k současnému ministrovi financí České republiky a ke společnostem ze skupiny Agrofert.

„Nikdy jsem se netajil, že se s panem Babišem znám,“ reagoval Pavlis. Premiér Fico dodal, že podnik Duslo Šala žádal daňovou úlevu dříve, než se Pavlis stal ministrem hospodářství. Nicméně v té době působil jako státní tajemník svého předchůdce Malatinského.

V říjnu intervenovali europoslanci Richard Sulík a Ivan Štefanec (SaS) u eurokomisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunii a upozornili ho na podivné okolnosti kolem státní pomoci pro Agrofert.

V lednu 2015 Evropská komise přes tyto pochybnosti rekordní daňovou úlevu schválila, přičemž se okolnostmi jejího udělení nezabývala. Právě na rozhodnutí komise se následně odvolávala Ficova vláda, že už kvůli tomu nemůže nic dělat.

„Celý tento případ je korunovaný propojením ministra hospodářství Pavla Pavlise na českého ministra financí Andreje Babiše, který je majitelem Dusla Šala,“ reagoval tehdy Štefanec.

Dílo bylo dokonáno. Slovenská vláda ani státní správa nejsou nuceny rekordní daňovou úlevu pro Agrofert veřejně obhajovat. Premiér Fico na otázky stále nereaguje.

Sponzoroval Babiš Ficův Smer?

18. února 2016 informoval Babišův server iDNES.cz, že se na Slovensku rozbíhá největší investiční projekt skupiny Agrofert. „Jedná se o výstavbu zcela nové výrobní jednotky čpavku, na kterou Duslo Šala získalo v prosinci 2015 integrované stavební povolení,“ upřesnil mluvčí Hanzelka. Do provozu má být uvedena v roce 2018.

V téže době se znovu objevily několik let staré spekulace, že jedním ze sponzorů Smeru před volbami v roce 2006 měl být Babiš. Časopisu Týždeň tuto informaci potvrdil poslanec a člen předsednictva Smeru Ivan Varga. „Fico na předsednictvo řekl, že Babiš dal Smeru nějaké sponzorské dary, které k nám však nedorazily. Účetně to zřejmě neproběhlo,“ citoval Týždeň Vargu.

Ve výroční finanční zprávě Smeru za rok 2006 se skutečně Babišovo jméno ani jeho firem neobjevilo. Babiš i Smer utajený sponzoring důrazně odmítli.

Babiš dluží odpovědi

21. března vyzvala iniciativa „Vraťte nám stát“ Babiše v souvislosti s mimořádnou schůzí k Čapímu hnízdu, které je jen vrcholkem ledovce v jeho podnikatelské minulosti i přítomnosti, aby odpověděl mimo jiné na následující otázky:

Spolufinancoval jste někdy v minulosti volební kampaň strany Smer Roberta Fica? 

Jaké jsou Vaše současné i minulé vztahy s bývalým slovenským ministrem hospodářství Pavolem Pavlisem, který udělil daňovou úlevu Vaší firmě Duslo Šala?

Znáte podmínky udělení dotace a daňových úlev pro Vaši firmu Duslo Šala ve výši 58 mil. Eur? Jsou tyto podmínky dnes dodržovány? 

Ministr financí dosud na tyto otázky neodpověděl. A na rozdíl od minulosti zatím neexistuje setrvalý veřejný tlak, aby na podobné nejasnosti přesvědčivě reagoval. Jak tohle může někomu projít? Někomu zkrátka projde všechno a ještě se najde dost takových, kterým to připadá normální.

[ctete]53764[/ctete]