Další a další schůzky v Bruselu tečku za řeckou krizí neudělaly. Evropské instituce ale v písemné zmínce o možném odchodu Řecka z eurozóny připustily, že přijetí eura není nevratné, napsala agentura AFP. Poukazuje to podle ní na hluboký rozpor mezi Francií a Německem.
Domnívat se, že eurozóna by se mohla rozpadnout, znamená „nerozeznávat podporu Evropanů a politický kapitál, který naši lídři do této unie vložili. Euro je nevratné,“ prohlásil v roce 2012 guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
O tři roky později seděl za jedním stolem s euroskupinou, která napsala (aniž měla souhlas všech účastníků): „V případě nezdaru při dosahování dohody bude Řecku nabídnuto dojednat rychle dočasný odchod z eurozóny.“
Šéfové zemí po dvoudenním maratonu jednání nakonec tuto větu ze svého závěrečného prohlášení vypustili, pochválili se za svou jednotnost a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dokonce prohlásil, že „Grexit zmizel“, jako se zahání zlý sen.
Cesta ven tu je
„Ta cesta ven už tu ale je,“ tvrdí analytik společnosti Saxo Bank Christopher Dembik. Pokud se z toho Řecko za nějaký čas nedostane, vzroste tlak na jeho odchod z eurozóny. Jiná volba již nebude a „my jsme zavedli kárný mechanismus“. Je to skutečná politická vůle některých zemí, především Německa, míní také.
„Německo poprvé překročilo Rubikon a říká, že když nějaká vláda nebude mít důvěru, bude muset (i dočasně) opustit eurozónu,“ uvedl v neděli večer hlavní ekonom společnosti UniCredit Erik Nielsen.
Jakkoli dlouhá víkendová jednání podobu eurozóny okamžitě a radikálně nezměnila, zavedla Evropu do pasti a odhalila rozpor v náhledech Francie a Německa na měnovou unii.
„Řecko bylo pěšákem ve hře mezi Francií a Německem,“ tvrdí analytik Nadace pro vědu a politiku (SWP) v Berlíně Pawel Tokarski. „Jde v ní o směr, jaký má eurozóna nabrat.“ Francie chce „pružnost, klíčovou roli členských států a slabé instituce“, zatímco „německou vizí je silná, apolitická Evropská komise, jasná pravidla, málo flexibility“, tvrdí také. „Toto je vize, jakou v hrubých obrysech sdílí státy na severu Evropy, jejichž ministři, razící tvrdou linii, nalezli v otázce Řecka shodu s Německem,“ poznamenává.
Německo chce pravidla
Rozdílné jsou i optiky, jakými se na věc nahlíží. „Francie do analýzy zahrnuje geostrategické úvahy a dominové efekty. Německo to dělá také, je to ale otázka vyvažování,“ míní Agnès Benassyová-Quéréová z univerzity Paris-1. Poukazuje přitom na význam myšlenky morálního hazardu v Německu. Podle tohoto konceptu je třeba závazky dodržovat, jinak to povede k dalšímu napětí.
Za jednotou, kterou ukazují na kamery, je střet nakonec „nevyhnutelný“, domnívá se Dembik. Pokud se dál prohloubí, mohl by vést „k rozkolu mezi severem a jihem Evropy“.
