Hnutí ANO ve středu poprvé za dobu své existence narazilo na sílu a ocitlo se v roli bezmocné opozice. Jeho poslanci vystupovali ve sněmovně jako apoštolové na orloji a předčítali dětinské ódy na Karla Havlíčka, kterého prosazovali do funkce předsedy sněmovny. Vzývali přitom demokracii a požadovali od vítězné většiny ohledy, vstřícnost a politickou kulturu.

Působilo to neuvěřitelně směšně. Tento absurdní kolektiv prázdných kariéristů, kteří vsadili na hrubou sílu jednoho miliardáře, nám tu teď bude básnit o demokracii. Stačí se podívat na obsazení našich mediálních rad, kam toto hnutí tvrdým a neomaleným způsobem prosadilo antiliberální strašidla a nepřipustilo jediného kandidáta, který by opozici dával naději na svobodnější dech. ANO tu vládlo s naprosto bohorovnou arogancí a teď se jeho poslanci diví, že jim pětikoalice neustupuje.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Moc se vrací do parlamentu, rozhovor s Bendou nebo věčný náčelník Landa

Je tu další číslo Týdeníku FORUM. O čem je? O tom nejdůležitějším pro českou demokracii. Moc se totiž konečně po…

Andrej Babiš se netajil názorem, že smyslem pseudohnutí ANO je vládnout. Jako uskupení bez světonázoru, bez programu a bez hodnot je v opozici odsouzené jen k trapnému kňučení. Bez účasti na moci nemá jeho existence smysl.

Jak mohou lidé, jejichž strana zneužívala vlastnictví znásilněných médií, vzývat demokracii, to je opravdová záhada. Vysvětlení se nabízí v zajímavém detailu, že poslanci ANO většinou své parlamentní proslovy předčítají z připravených papírů. Jinak by neodříkali správně, kolik umí Karel Havlíček jazyků a co všechno dokázal. To potvrzuje staré zjištění, že Babišovi poslanci nejsou žádní politici, ale jenom herci, které miliardář najal do svého divadelního představení. A vesměs jsou to špatní herci. Jen výjimečně tu najdeme sólisty, kteří dokáží, stejně jako Helena Válková, přistoupit ke své roli kreativně a vtisknout těm nesmyslům, co prosazují, punc jedinečnosti.

Slovutná právnička z dob komunismu Helena Válková přitom znovu ukázala klíčový rys Babišovy strany, a to je neúcta k zákonům. Když ústava praví, že člen vlády nesmí stát v čele sněmovny, a tudíž nemůže být do takové funkce navržen, tak to není pro hnutí ANO a paní doktorku Válkovou závazná věc, nýbrž jen jeden z možných právních názorů. Podobně přistupovalo ANO ke konfliktu zájmů svého předsedy, u něhož nelegální čerpání dotací rovněž vykládali podle svého „odlišného právního názoru“.

Díky tomuto barbarskému pojetí práva jsme včera byli svědky absurdního hlasování. Sněmovna se silou 104 poslanců usnesla, že ústava platí a člen vlády nemůže kandidovat na předsedu sněmovny. ANO by přitom požadovalo takovou míru demokracie a svobody, že by si mohla sněmovna prostou většinou odhlasovat, že ústava neplatí. A nebo, že platí jenom někdy. Pětikoalice přitom nemohla ignorovat jasné sdělení legislativního odboru sněmovny, že příslušný článek ústavy nelze vykládat tak, že lze člena vlády volit do čela sboru s tím, že on se pak vzdá ministerské pozice.

ANO neprosazovalo demokracii, ale čirou absurditu. Bude zajímavé sledovat, jak strana bez názoru na svět bude dál fungovat. Jak dlouho bude miliardář platit svůj marketingový tým, který píše jeho hercům ve sněmovně scénáře?