Jak je to možné, že přední opozičník Alexej Navalnyj je pořád ještě na svobodě? A vůbec, jak je možné, že je pořád ještě naživu? Boris Němcov zastřelen, novinářka Anna Politkovská taky. Jiní sedí ve vězení, nebo jsou v exilu. Jen Navalnyj je – s malými přestávkami – volný a zveřejňuje svá videa, kde odhaluje zkorumpovanost současných mocipánů.

V Rusku kolují pověsti, že to nebude jen tak a že snad Navalnyj musí být nějak spojen s Kremlem nebo tajnými službami. Na webu Graniro.org se tím zabývá novinář Ilja Milštejn. Píše, že tu ale existují ještě další otázky: „Proč se stává, že během konfliktů zkorumpovaných úředníků s tvůrcem protikorupčního fondu se téměř všichni chovají strašně hloupě – ruští vůdci, gubernátoři i oligarchové?“

Vedoucí Vyšetřovacího výboru Ruské federace o něm píše divoké básně. Šéf Ruské gardy, oblečený jako papoušek, ho vyzve k souboji. „A když si  řeknete, že tyto postavy se před setkáním s Navalným opravdu nerozzářily inteligencí, pak jste nejmoudřejší z moudrých: Usmanov, Putin, Peskov … Jeden sedí v kanceláři, obklopen rumunským nábytkem ze sovětských časů a vypráví pachateli o svých osobních zásluhách na internetu. Další, ponořený do mystických vizí, odmítá nahlas i jen vyslovit jméno politického oponenta, aby s ním náhodou nesdílel jeho nesmrtelnou slávu a hrdinskou sílu. Třetí veřejnosti toto tajemství vybreptá.

Skandál s Navalného Fondem bojem proti korupci, kterému nedávno udělilo ruské ministerstvo spravedlnosti označení „zahraniční agent“, je ze stejné série. Rozdíl je jen v tom, že teď v boji s Navalným upadla do nebývalé jednoduchosti instituce celého ministerstva. Strážci Kremlu dali rozkaz, že se má okamžitě přijít s něčím, co by bylo v souladu se současnými zákony, aby bylo možné fond zařadit do příslušného registru. Úředníci zjistili, že to vyžaduje převody peněz ze zahraničí. Takže se v zemích NATO povedlo objevit fanoušky Navalného: nějakého amerického obchodníka s dveřmi a španělského dispečera, kteří na problémový fond převedli malé částky v dolarech a eurech. Pak se zapojili ruští umělci, kteří byli schopni umístit tyto příspěvky na zablokované účty FBK a bylo hotovo.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jenže pak vyšlo najevo, že ten obchodník s dveřmi je ruský občan, který si sice zaregistroval svou společnost na Floridě, ale nemá nijak zakázáno přemýšlet o své vzdálené vlasti a sponzorovat spoluobčany. I nevýznamnost převedených částek celou promyšlenou speciální operaci zdiskreditovala. Kromě toho se okamžitě ukázalo, že bankovní transakce šly na výdaje, které tým Navalného nemohl nijak použít. Akce se konala a probíhá na pozadí celoruského útoku na zaměstnance FBK ve vykonstruovaném případu „vyprané miliardy“ a soudních rozsudků, jejichž cílem bylo okrást „organizátory“ protestních akcí. A teď se najednou objevilo, že protikorupční fond je zahraničním agentem.

Ve vzduchu visí otázka, kdo je to Alexej Navalnyj? Pokud je to obyčejný a slavný vůdce nesystémové ruské opozice, tak kde získal tuhle magnetickou moc nad myslí vrcholných funkcionářů státu, jejich služebníků i nad všemi ministerstvy? Proč se ve srážce s ním všichni jako na povel jeví jako hlupáci?

Vysvětlení, jiné než nějaké tajné spojení opozičníka s Kremlem, může být jednoduché. Navalnyj se zabývá vážnou věcí a pevně věří ve své poslání a nebojí se ani  čerta. Ve spojení s pravdou je tato tvrdohlavost silou, před kterou hloupnou nejen blázni, ale také přemýšliví cynici. Tuhle verzi je třeba vzít v úvahu. „Její rámec může částečně zapadat i do výše uvedených verzí, protože starověká byzantská pravidla politické hry se vztahují i na současnou éru a na všechny současníky.“

Autor připomíná Francise Fukuyamu a jeho ideu konce historie, kdy zvítězí liberální myšlenky. Tohle je taky takový „konec historie“, kdy myšlenka vítězí, byť to vypadá jinak, než si americký myslitel představoval. Hra není úplně ztracená a titul „zahraničního agenta“, kterým Navalného fond obdařilo ruské ministerstvo spravedlnosti, mu nijak neublíží. Spíš mu v bitvě o krásné Rusko budoucnosti pomůže, pokud denně „zahraničnímu agentovi“ posílají na účty příspěvky krajané, kteří nejsou lhostejní.