Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK/Ondřej Deml
FOTO: ČTK/Ondřej Deml
V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), ve které se od 10. října léčí prezident Miloš Zeman, se kolem 11:00 poprvé sešlo lékařské konzilium, které mělo posoudit jeho zdravotní stav. To následně oznámilo, že i když se stav hlavy státu zlepšil, Miloš Zeman stále potřebuje nemocniční péči a naplno podle lékařského týmu pracovat nemůže.
Složení multioborového konzilia nemocnice nezveřejnila. Členství v něm potvrdil už dříve právě končící rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima, dalšími členy měli být podle médií také chirurg Pavel Pafko a fyzioterapeut Pavel Kolář. I oni do nemocnice v pátek dorazili.
„Pacientovi je poskytována špičková lékařská ošetřovatelská péče, všichni lékaři konzilia souhlasili se stanovenými diagnózami, všichni členové konzilia souhlasili se zavedenými terapeutickými postupy, ošetřujícím lékařům adresovali dílčí doporučení,“ předložil v pátek odpoledne závěry konzilia právě Zima. Lékařská skupina se podle TN.cz usnesla také na tom, že i když se díky péči zdravotníků Zemanův stav zlepšil, hospitalizace je nadále nezbytná a hlava státu se nemůže naplno věnovat pracovním povinnostem.
Chirurg Pavel Pafko, který je rovněž členem konzilia, řekl Radiožurnálu, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, naznačil, že jde o cirhózu. Serveru iROZHLAS.cz také potvrdil, že Zemanovi zůstává vyživovací sonda do žaludku. Doplnil, že cirhóza je známá tím, že je dlouhá léta minimálně příznaková až bezpříznaková.
Důvodem hospitalizace den po sněmovních volbách byly podle nemocnice komplikace provázející Zemanovo chronické onemocnění. Bližší diagnózu Hrad ani lékaři nezveřejnili, neměli k tomu souhlas prezidenta. Kvůli vážnému zdravotnímu stavu hlavy státu začali zákonodárci v uplynulých týdnech uvažovat o dočasném převodu prezidentových pravomocí na předsedu poslanecké sněmovny a premiéra.
Podle informací vojenské nemocnice, které 18. října zveřejnil předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), totiž nebyl prezident v té době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Dlouhodobou prognózu Zemanova zdravotního stavu lékaři hodnotili jako krajně nejistou a možnost návratu k pracovním povinnostem v následujících týdnech označili za málo pravděpodobnou. Politici se shodli, že vyčkají do ustavení nové sněmovny 8. listopadu, po níž podává vláda do rukou prezidenta demisi, a potom si případně od lékařů vyžádají další informace a zváží další postup.
Hrad oznámil, že Zeman se dnes spojí s Babišem, v sobotu pak prostřednictvím videokonference také se šéfem ODS a kandidátem pětice dosud opozičních stran na premiéra Petrem Fialou. Důvodem této formy komunikace je to, že ÚVN kvůli epidemii covidu-19 zakázala návštěvy. Zeman také podle Hradu ve čtvrtek uložil své kanceláři připravit návrhy rozhodnutí o přijetí demise vlády a o pověření kabinetu výkonem funkce do ustanovení nového. Ústavní právník Jan Kysela řekl Deníku N, že prezident může podle jeho názoru přijmout demisi od premiéra jen osobně.
Před volbami i těsně po nich dával prezident najevo, že chce dát šanci sestavit kabinet znovu Babišovi, který se podle něj mohl pokusit sestavit většinovou vládu s ODS nebo STAN. Končící premiér a lídr nejsilnější politické strany ale už dříve řekl, že by takovou nabídku odmítl vzhledem k dohodě obou koalic, které mají ve sněmovně většinu 108 hlasů. Zeman v pátek řekl, že je připraven jmenovat premiérem šéfa ODS Petra Fialu a že chce, aby nová vláda vznikla co nejdříve.
