Deník FORUM 24 přináší pět kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře a dalších. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu.

Film

Občanská válka

Nejhorší noční můra a opravdové memento před listopadovou prezidentskou volbou míří do kin. Dystopické válečné drama Občanská válka sleduje nepříliš vzdálenou budoucnost, ve které se rozpoutal ozbrojený konflikt mezi obyvateli Spojených států amerických. Fotoreportérka (Kirsten Dunstová) a její kolega (Wagner Moura) se snaží nastalou situaci dokumentovat a informovat o ní veřejnost, nicméně ani oni nestojí stranou. Všichni novináři se totiž stali legitimními cíli válčících stran a není nikdo, kdo by jim zaručoval bezpečnost.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Zdá se však, že válka mezi občany bude možná brzy rozhodnuta. Povstalecké jednotky Kalifornie a Texasu (takzvané „Západní síly“) totiž míří k Washingtonu D.C. s cílem dobýt hlavní město do 4. července a svrhnout oficiální vládu. Co vedlo k rozpadu státu, který byl až donedávna považován za vzor demokracie?

Výstava

1949. Knihy do rukou lidu

Letos v dubnu uplynulo 75 let od vskutku neblahé chvíle, od přijetí Zákona o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, který vládnoucí komunistické straně v roce 1949 umožnil likvidaci soukromých československých nakladatelství. V tu chvíli byla přerušena tradice svobodného knižního podnikání, jež ve středoevropském prostoru trvalo s jistými obměnami od 60. let 19. století.

Výstava v Muzeu literatury (Pelleova 44/22, Praha 6)  v krátkém výseku let 1945⁠–1950 dokumentuje klíčové okamžiky, které vedly k dramatickým proměnám tehdejšího knižního trhu: vznik nakladatelských monopolů, uplatnění centrálního modelu plánování a politické cenzury. Došlo k zestátnění stovek soukromých podniků a zničení převážné části jejich produkce. Již v prvních měsících plošných postihů bylo zkonfiskováno více než dva tisíce knižních titulů, z nichž drtivá většina byla později zlikvidována.

Dále čtěte

Schillerová si myslí, že odhalila pikle Petra Fialy proti důchodcům. Bylo to slabé jako vždycky

NÁZOR / Alena Schillerová pokračuje ve své spanilé jízdě na sociálních sítích. Když nás ušetří záběrů svého tance, pokouší se…

Výstava představí standardní dobovou knižní produkci z doby před zestátněním nakladatelských podniků a po něm. Návštěvníci se však mohou seznámit též s unikátními korekturami (mimo jiné knižní prvotiny Bohumila Hrabala) či obálkami nikdy nevydaných knih. Vstup zdarma. Výstava potrvá do 21.4.

Hudba

Jana Kirschner – Obyčejnosti

Po nezapomenutelném dvojkoncertě v Lucerna Music Baru, kde zpěvačka Jana Kirschner představila živou verzi svého nového alba Obyčajnosti, nezbývá než se vrátit k jeho studiové podobě. Je to nahrávka vymodlená, album s přestávkami vznikalo deset let, je velice komorní, „akustické a dřevěné“, jak si jej pojmenovala zpěvačka, a hlavně je skvělé, plné nekonvenčních hudebních aranžmá, zpěvaččina charismatu a nádherné poezie. Vznikalo rozvážně v londýnském studiu v období pandemie a jasný rukopis do něj vložil zkušený producent a zpěvaččin partner Eddie Stevens, známý mimo jiné ze spolupráce se zpěvačkou Róisín Murphy.

Dokument

Vězení dějin

Bývalou věznici v Uherském Hradišti za protektorátu využívalo gestapo. Po válce se zde konaly lidové soudy a veřejné popravy, později tam byli vězněni a týráni lidé nepohodlní režimu. Věznice svou funkci přestala plnit v roce 1960, bolestivé vzpomínky ale zůstaly vyryty do jejích zdí.

Jan Gogola a Matěj Hrudička se paměť jednoho z nejtemnějších míst českých dějin rozhodli zvěčnit těsně před plánovanou rekonstrukcí budovy. Oslovili zástupce různých generací, z nichž někteří mají s věznicí bezprostřední zkušenost. Kromě jejich pohnutých příběhů je zajímají také zvuky, barvy, světla a stíny vězeňského areálu. Pozoruhodný dokument míří do kin tento čtvrtek.

Televize

Stezka Českem 

„Půjdu krásnou krajinou, ale i bohem opuštěnými místy. A mám v plánu už tradiční setkání se sebou a všemi podobami lidského konání, které ducha krajiny spoluvytváří,“ těšil se Mirek Vladyka, který se v dokumentární sérii vydává na severní část Stezky Českem, vedoucí z nejzápadnějšího bodu republiky k východnímu. Stezka Českem je nekomerční projekt party nadšenců, který se v dubnu 2021 pod pořadovým číslem třináct dostal do největší světové aplikace dálkových treků.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Dokumentární sérii připravil herec společně s Martinem Úblem a je to poučený dialog dvou pravověrných stezkařů, kteří fakt nejsou líní na krok. Kdo byste je chtěli následovat, základní pěší varianta Severní stezky měří 1058 km (existuje i její jižní varianta, přibližně stejně dlouhá) a je rozdělena na 47 denních etap s průměrnou délkou 20⁠–25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Zkuste čtvrtek večer, ČT uvede již sedmou část nazvanou Z Králíků do Bílé Vody. Všechny díly si můžete pustit i zpětně na iVysílání.