Někdejší disident Emanuel Mandler si všiml v porevolučních letech, že znovunabytá svoboda i nová mladá krev v českých médiích nezměnila podivnou a široce sdílenou mediální rutinu. Je to bezděčné šíření banalit a falešné pozitivní optiky, jejímž smyslem je udržovat dojem jakési konstruktivní žurnalistiky a také dojem přehledného normálního světa, v němž žijeme. Tyto banality a falešné obrazy přitom vytlačují témata závažná a často i bolestná, jež by vnesla do našeho života a přemýšlení neklid.

Mandler nazval tento jev „národní tisková konvence“. Byl to bystrý poznatek člověka, který se musel desítky let dívat na prolhanost komunistických médií a pak s hrůzou zjistil, že návyky předstírání, zakrývání a lhaní plynule přešly z éry nesvobody do éry svobody, vinou čehož se svoboda nejeví být tak zcela svobodnou.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Národní tisková konvence se vyvíjí podle silokřivek mocenských poměrů a dobové módy. K národní tiskové konvenci patří styl oslav naší státnosti 28. 10., který se řídí heslem „ať lump nebo hrdina, my jsme jedna rodina“.

Česká televize včera v Událostech připomněla státnický projev premiéra Andreje Babiše a vyzdvihla zejména „jeho myšlenku“, že Češi dokáží překonat i velké svízele. Editor, který tuto prázdnou zprávu splácal, si zřejmě při této práci vůbec nepřipadal trapně. Ze zprávy si máme asi odnést vědomí, že náš dosluhující předseda vlády bere nesmírně vážně naši českou státnost a pečuje s láskou o naše národní sebevědomí.

Klíčovou metodou žurnalistiky, která naplňuje naši českou národní tiskovou konvenci, je vytváření dojmu normality. Bohumil Doležal nazval tento styl „nechumelismus“. Je třeba za všech okolností dělat, jako by se nechumelilo.

Dále čtěte

Kdo by měl dostat státní vyznamenání? Pět jmen, která by si zasloužila metál

Z předávání státních vyznamenání se v posledních letech stala fraška, při které jsou oceňovány velmi podivné existence, které pak snižují…

Veřejnoprávní rozhlas dnes v 6.45 přinesl informaci, o čem píší noviny předsedy vlády. Samozřejmě, že náš rozhlas, sloup naší demokracie (jak to hezky říká mluvčí ČRo) nikdy neuvádí, že jde o média patřící premiérovi, a předstírá, že to jsou média standardní a normální. Proto do přehledu „zpráv z tisku“ nevybere nic zneklidňujícího, ale záměrně vybere  naprosté banality: MF DNES píše, že menším městům a obcím chybí peníze na veřejné osvětlení. LN informuje, že v Česku žije hodně Filipínců.

Editor, který měl za úkol stvořit přehled tisku, se zaměřil bezděčně na to, co vytváří dojem informačního přínosu bez špetky problému. Nevšiml si třeba, jak média premiéra informují o předstírání, že prezident vykonává svoji funkci, přičemž prý rozdává medaile a ustavuje soudce do jejich soudcovských křesel. Přitom je zřejmé, že o tom ve své nemocniční posteli ani neví.

Národní tisková konvence nám pomáhá zaplašit otazníky i vykřičníky, udusit sklony ke kritickému myšlení a prožívat naši každodennost s úsměvem debila.