FOTO: Russia Today
Po smrti vůdce ruské revoluce vyhlásila vláda celosovětskou soutěž o nejlepší mauzoleum na Rudém náměstí. Můžeme si prohlédnout některé z těchto ambiciózních návrhů z roku 1925 a posoudit, jestli by našemu oku lahodily lépe než budova, která tam dnes stojí.
Lenin sám si přát být normálně pohřben do země. Když bylo jasné, že se otázka uložení Lenina blíží, byť byl vůdce ještě naživu, bylo rozhodnuto, že se jeho přání nevyhoví.
Leninův konec, jak známo, nebyl radostný. Dne 26. května 1922 ho postihla první mozková mrtvice. Podle některých teorií trpěl syfilidou v pokročilém stadiu. Na nějakou dobu se ještě jeho stav zlepšil, ale někdejší energie už se nevrátila. V prosinci 1922 se jeho stav zhoršil a v březnu následujícího roku ho opět zasáhla mrtvice. Zemřel 21. ledna 1924.
Zachování Leninova těla se připisovalo dokonalé práci sovětských balzamovačů, ale roli sehrálo také to, že v době jeho smrti panovaly kruté mrazy, což jejich práci usnadnilo, protože zkáza nepostupovala tak rychle.
1. Lenin ještě dýchal, ale jeho spolusoudruzi už měli připraveno, co se bude dít, až se vůdce odebere do historie. Koncem roku 1923 byla na zasedání politbyra (sovětské vlády) vznesena otázka týkající se balzamování těla vůdce revoluce Vladimira Lenina, jehož zdravotní stav se každým dnem zhoršoval. A v době jeho smrti v lednu 1924 už bylo ze dřeva na Rudém náměstí postaveno první mauzoleum. Od pohledu je jasné, že takhle to natrvalo zůstat nemohlo, protože by to nebylo moc důstojné.
2. O něco lepší mauzoleum bylo navrženo slavným sovětským architektem Alexejem Ščusevem ve tvaru čtvercové základny, v čele s pyramidou. Na jaře 1924 přibyly dvě boční tribuny. 
3. V roce 1925 však byla vyhlášena celosovětská soutěž mezi architekty, kdo přijde s nejlepším projektem Leninova mauzolea. Tento návrh pochází od Fjodora Šechtela.
4. Mezi architekty 117 předložených projektů byli Fjodor Šechtel, autor Jaroslavského nádraží v Moskvě, Lev Rudněv, autor hlavní budovy Moskevské státní univerzity, a mnoho dalších. Tento návrh níže vytvořil V. M. Parodin-Nardson a nazval ho „Mocný“.
5. Podle pravidel soutěže musel projekt zahrnovat vnitřní sál s Leninovým tělem a podzemní sál pro muzeum; na stěnách měla být výzdoba založená na revolučních tématech a životě Vladimira I. Lenina. Mauzoleum se také muselo vyrovnat s kremelskými zdmi a Rudým náměstím. Na pátém obrázku je návrh V. V. Tarasova nazvaný „Železo“.
6. Mauzoleum mělo být nakonec „působivým výjevem“ a „středem přitažlivosti pro všechny oči“. Tento návrh vytvořil N. Rjabov a nazval ho „Střed světa“.
7. Celkem komise zúžila seznam na 25 nejzajímavějších projektů. Tady vidíme, jak by Rjabovova stavba vypadala v barvě. Rudá hvězda nechyběla.
8. Komise odmítla „technicky nemožné“ a „fantastické“ projekty i návrhy na změnu místa budoucí výstavby. Tady nalevo F. J. Veber: „K vítězství“ a A. I. Šiškin: „Lenin – maják mezinárodní revoluce“. 
9. Ne všichni účastníci byli profesionální architekti a někteří lidé posílali své nákresy na balicím papíru a listech ze školních sešitů. V. Gavrilin: „Umění pro pracující“ a V. Gubanov: „Proletářské umění“. 
10. Účastníci navrhovali postavit mauzoleum ve tvaru pěticípé hvězdy a zeměkoule, jako symbol revoluční solidarity všech kontinentů spojených myšlenkami všelidského společenství za komunismu. S. Fienov: „Písmena SSSR by měla v noci svítit, takže tam musíme udělat takový lustr.“
11. Všechny projekty zahrnovaly tribunu pro veřejné projevy sovětského vedení, připomínající časy, kdy Lenin sám pronášel své povzbuzující řeči. Návrhy připomínající trochu letohrádek Hvězda vytvořili P. N. Baranov, S. Maklašov and P. Koroljev.
12. Nakonec se však komise rozhodla přijmout verzi Alexeje Ščuseva, která byla navržena ještě před soutěží. Neuplatnily se tedy ani následující návrhy M. Rostovského a M. Belozerského.
Lenin bude brzy sto let mrtvý a jeho přání spočinout v normální půdě se stále nesplnilo. Už neexistuje ani Sovětský svaz. Kolik toho po všech těch letech udržování a nakládání do různých roztoků zůstalo z „původního“ Lenina, je otázka. Jeho mozek byl po smrti vyňat, rozřezán a vědecky zkoumán. Pro mnoho lidí je ale Lenin stále citová záležitost, takže bude obývat Rudé náměstí zřejmě ještě nějakou dobu.
(Zdroj: Russia Today)
